Článek
Přijdete do náborové kanceláře, dostanete jednorázově vysokou částku a nakonec odjedete na frontu, odkud už nemáte velké šance na návrat. Taková je realita mnoha mužů zejména z chudších regionů Ruska, kteří se za poslední roky přidali k ruské armádě, aby bojovali na Ukrajině.
Za záplavou nabídek se skrývá koordinovaný náborový systém, který funguje ve více než 80 ruských regionálních samosprávách. Regiony, které jsou pod tlakem Kremlu, aby dodávaly pracovní sílu, se tak za poslední roky vesměs staly náborovými centry, která mezi sebou soupeří o počet vojáků se smlouvami.
Nyní ale nastal zlom. A některé oblasti už nemají zdroje, ze kterých by další vojáky mohly brát, zatímco Moskva potřebuje stále další síly na udržení současného tempa operací. Upozornil na to projekt serveru Euromaidan Press, který sleduje už tři roky životy ruských vojáků.
Více než deset ruských regionů tak snížilo bonusy za podpis smluv, protože v místních rozpočtech na to nejsou peníze. Více než polovina ruských regionů vykazuje rozpočtové deficity, informovala ruská média.
Jakutsko také dočasně pozastavilo vyplácení peněz vojenskému personálu. Regionální úředníci výpadek zdůvodnili deficitem v regionálním rozpočtu a neschopnosti předvídat poptávku.
Jak láká Kreml muže do války
Rusko prochází ve stínu jím rozpoutané války na Ukrajině proměnou. Ze země za poslední dva roky uprchla velká část liberálně smýšlejících lidí i intelektuálů a prezident Vladimir Putin se na ně nezdráhá opakovaně útočit. Elitu v jím přetvořené společnosti mají tvořit jiní. Řeč je zejména o mužích, kteří se vyznamenali ve speciální vojenské operaci, jak Moskva agresi vůči sousední zemi označuje.
Například Samarská oblast pak od října snížila platby za smlouvy z 3,6 milionu rublů (asi 800 tisíc korun) na 400 tisíc (89 tisíc korun) – což je podle ruských médií nejprudší pokles zaznamenaný od začátku roku 2025.
Další problémy se pojí i s finančními odměnami, které mají dostávat rodiny ve chvíli, kdy jejich blízký na Ukrajině padne.
Moskva má na to ale jasný názor.
„Tento trend není zdravý a dalo by se usuzovat, že zdroje země se postupně vyčerpávají. Ale platby byly zpočátku pouze dobrou vůlí regionálních vůdců. Pro skutečné vlastence by peníze neměly být hlavním motivem… bonus ano, ale rozhodně ne hlavním cílem,“ prohlásil Alexej Žuravlev, první místopředseda výboru pro obranu Státní dumy.
Vlastenectví jen jako zlomek motivace
Jak se ale ukázalo za poslední roky, vlastenectví pro řadu lidí nebylo dostatečnou motivací se zapojit do Moskvou rozpoutané války. Když se poprvé ruská armáda potýkala s nedostatkem mužů, vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin částečnou mobilizaci. Krok se setkal s velkým odporem a vedl k úprku několika stovek tisíc Rusů ze země.
Režim tak přišel s alternativami, jak muže nalákat. Účast ve válce se nyní propaguje v ruských ulicích i webech jako jakákoliv jiná běžná práce.
Jen pro představu bonusy za podpis smlouvy mohou dosáhnout až 4 milionů rublů (asi milion korun), což je tučná částka v zemi, kde je průměrná měsíční mzda nižší než 80 tisíc rublů (téměř 21 000 korun).
Ti, kteří jsou ochotni bojovat za peníze, se ale podle Euromaidan Press už většinou přihlásili.
Russian regions have suddenly began to significantly slash the enlistment bonuses they offer, with most of them going as low as 400k rubles ($5000), the minimum they are required to offer per federal law.
— Daractenus (@Daractenus) October 16, 2025
Looks increasingly likely we'll see a mobilization wave in Russia soon. pic.twitter.com/UA4t1tGgf2
„Pro režim je velmi těžké najít ochotné dobrovolníky. Jediným nástrojem jsou peníze a je to tak, že opravdu jen velmi zoufalý člověk bude souhlasit s těmito podmínkami velké jednorázové platby v hotovosti,“ popsal pro Seznam Zprávy už dříve Jeremy Morris, etnograf se zaměřením na Rusko působící na dánské Aarhuské univerzitě.
„Dobrovolníků, kteří by šli do války z vlasteneckých důvodů, je tak zanedbatelné číslo. Většina z nich se do armády dostala skrze donucení,“ dodal expert.
Kreml kromě finančních nároků ale nabízí i jiná lákadla, jak přivést lidské zdroje do ne zrovna příznivé reality. Může to být i cesta, pokud se chce člověk zbavit svých dluhů, získat bezplatnou péči o děti, nebo jim zajistit místo na univerzitě. Vedle toho režim nabízel za účast ve válce i zdánlivý postup v sociálním žebříčku a možnost se dostat mezi elitu.
Navíc se snížily i nároky na to, co musí jednotlivci mířící na frontu splňovat. Už nevadí, pokud jste byli souzeni, nebo jste vážně nemocní - ruská armáda vítá všechny.
Regionální náborová data nicméně ukazují na nepoměr, který v zemi panuje. Zatímco bohaté regiony přitahují málo dobrovolníků, zátěž neúměrně dopadá na chudší etnické regiony, jako je Burjatsko a Baškortostán.
Nespokojenost a uvěznění v systému
Vyčerpání náborového systému se přitom odehrává na pozadí obrovských lidských ztrát. Podle britského ministerstva obrany bylo od zahájení totální invaze na Ukrajinu 24. února 2022 až do letošního června zabito nebo zraněno více než milion ruských vojáků.
Motivace bojovat také během táhnoucích se bojů u některých opadá a nezachrání jí ani Žuravlevem zmíněné vlastenectví. Nespokojenost vzbuzují podmínky v armádě, kdy lidé popisují brutální zacházení, okrádání o peníze i nedostatečné zázemí.
Stejně tak lidskoprávní organizace upozorňují na to, že navzdory slibům o omezené službě v armádě, řada mužů v systému uvízne a nemohou se dostat domů.
„Podle ruských úřadů jejich smlouvy nikdy nekončí. Jsou automaticky prodlužovány a neexistuje žádný legální způsob, jak armádu opustit. Tito lidé jsou posíláni zpět na frontu znovu a znovu — a mají tam zůstat až do konce války, nebo do konce vlastního života,“ popsal už dříve pro Seznam Zprávy Ivan Čuvilajev, člen organizace Idite Lesom (Jděte Lesem), která pomáhá ruským mužům dostat se z fronty, případně se vyhnout náboru.
