Článek
Státní agentura CzechInvest minulý týden oznámila dvoumiliardovou investici čínské společnosti Electric Apparatus v západočeské Plané. Čínská firma tam v bývalé čokoládovně plánuje za dvě miliardy korun postavit závod na výrobu magnetických vodičů, které se používají v motorech elektrických vozidel.
Podle informací SZ Byznys jde o takzvané „dynamodráty“, které se používají pro navíjení cívek v elektromotorech.
Cold Gup dodává své produkty mimo jiné společnostem Siemens Energy, Hitachi Energy, GE, či Toshiba. „Společnost také zajišťuje exkluzivní dodávky pro některé typy vysoce přesných průmyslových motorů,“ uvedla agentura. Podle CzechInvestu představuje chystaný závod v Plané první vstup této společnosti na mimoasijský trh a „zásadní krok“ v její globální expanzi.
Tato investice Gold Cup Electric v Plané - kterou čínská firma uskutečňuje prostřednictvím své dceřiné investiční společnosti registrované v Singapuru - nepodléhá režimu schvalování podle zákona o prověřování zahraničních investic.
„Investice nespadá do okruhu investic, které nelze uskutečnit bez předchozího souhlasu Ministerstva průmyslu a obchodu dle zákona o prověřování zahraničních investic,“ uvedla na dotaz redakce Seznam Zprávy ředitelka Odboru rozvoje investic agentury CzechInvest Gabriela Bauerová.
Zákon o prověřování zahraničních investic
- Cílem zákona o prověřování zahraničních investic je chránit národní bezpečnost a vnitřní/veřejný pořádek České republiky tím, že se umožní posoudit, zda zahraniční investice nemohou mít negativní dopad na kritickou infrastrukturu, klíčové technologie, nebo dodavatelské řetězce.
- Zákon implementuje evropský rámec a zaměřuje se na rizikové investice, zejména do sektorů souvisejících s obranou, duálním využitím zboží a kritickou infrastrukturou, čímž zároveň zvyšuje důvěryhodnost českého trhu pro spojence.
Družicová stanice dostala stopku
Zmíněný zákon platí v Česku od roku 2021. Podle výroční zprávy za loňský rok prověřovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu celkem 24 případů. Jeden z nich - vybudování a provoz radarové stanice čínskou firmou - vláda vůbec poprvé na základě tohoto zákona zakázala. Šlo o jedinou čínskou investici.
Jak informovaly Seznam Zprávy, jednalo se o projekt čínské firmy Emposat, která chtěla u obce Vlkoš u Kyjova provozovat zařízení družicové služby s využitím parabolické antény o průměru 7,3 metru. „Investice má minimální dopad na zaměstnanost a ekonomiku, ale vzhledem k povaze zařízení může mít významné bezpečnostní dopady,“ uvedl na jaře mluvčí ministerstva Marek Vošahlík.
Podle novely zákona, platné od letošního listopadu, se povinnost nahlašovat investice a získat povolení pro jejich realizaci vztahuje na transakce směřujících do takzvaných „poskytovatelů regulované služby v režimu vyšších povinností“. Jde o organizace, které poskytují kritické služby v kybernetě a spadají pod přísnější regulaci podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Podnik Gold Cup Electric by sice mohl stát poskytovatelem regulované služby - v tomto případě elektrických vodičů - pokud se by se jednalo o střední nebo velký podnik, tedy firmu s minimálně 250 zaměstnanci nebo s obratem vyšším než 50 milionů eur. Ani v takovém případě by ale prověřování nepodléhal.
„Společnost Gold Cup Toly Europe Electromagnetic Wire s.r.o. dle veřejně dostupných informací o jeho činnosti spadá do režimu nižších povinností, týkající se méně kritické infrastruktury, a proto její investice nepodléhala povinnému předběžnému prověření Ministerstvem průmyslu a obchodu,“ říká partner advokátní kanceláře GT Legal Jiří Mačát.
Roli při posuzování nehrálo podle Mačáta ani to, že investor je registrován v Singapuru, nikoliv v Číně. „Zákon o prověřování zahraničních investic výslovně stanoví, že v rámci prověřování se zjišťují mimo jiné informace o vlastnické struktuře cílové osoby, o konečném investorovi, o osobě nebo osobách, které zahraničního investora ovládají, o výši jejich podílu a o dalších skutečnostech, které mohou být významné pro posouzení rizik spojených s investicí,“ říká advokát.
Podle CzechInvestu se proto investice v Plané zapíše do statistik jako čínská, přestože bezprostředním vlastníkem investora je singapurská společnost Gold Cup Electric Apparatus International Investment.
„Podobně tomu je u řady dalších investic. Například společnost Daikin Industries Czech Republic vlastní Daikin Europe se sídlem v Belgii, tato společnost je ale zároveň dceřinou společností japonské globální skupiny Daikin Industries.Proto Daikin vedeme jako japonskou investici,“ říká mluvčí agentury CzechInvest Zdeněk Vesecký.
„Zařazení může ovlivnit případná žádost o státní pobídku. To ale v případě Gold Cupu není na stole,“ dodává Vesecký. Vláda ale podle CzechInvestu může z vlastní inciativy investici ještě prověřit do pěti let od jejího dokončení.
Čínský návrat do Evropy
Čína nepatří mezi největší zahraniční investory v Česku. Podle zatím nejnovější údajů České národní banky za rok 2023 dosud Peking v České republice naivestoval přes 23 miliard korun, což ji mezi zahraničními investory řadí na celkové 20. místo mezi Japonsko a Rusko.
Po covidové pandemii klesl příliv čínských investic i do dalších evropských zemí, to se ale v uplynulých letech změnilo. Podle německého institutu pro čínská studia Merics dosáhly čínské přímé zahraniční investice (FDI) v EU (a Velké Británii ) v roce 2024 výše 10 miliard eur, meziročně o 47 % více.
K Česku se po éře prezidenta Miloše Zemana čínští investoři obrátili zády. Podle zprávy webu Hlídací pes z roku 2024 bylo v Česku registrováno téměř tři tisíce firem s alespoň jedním čínským vlastníkem, výrobní podniky z nich ale tvořily jen zlomek.
Čínská státní firma CITIC v Česku vlastní například strojírenskou společnost Žďas ve Žďáru nad Sázavou nebo pivovarnickou skupinu Pivovary Lobkowicz, společnost Sichuan Changhong Electric ve svém nymburském závodě vyrábí LCD televize.
Různé evropské státy v uplynulých letech několik plánovanýcb čínských investic zastavily. Německo loni v létě zablokovalo prodej divize plynových turbín koncernu Volkswagen čínské společnosti CSIC Longjiang GH Gas Turbine, zatímco Švédsko před rokem zastavilo plány čínské společnosti na vybudování továrny na výrobu baterií v hodnotě 1,4 miliardy dolarů.
