Článek
Člověk, který pracuje na plný úvazek 40 hodin týdně, si od ledna 2026 vydělá nejméně 22 400 korun hrubého měsíčně. V hodinovém vyjádření jde o částku 134,40 korun. Minimální mzda se tak oproti letošku zvýší o 1600 korun.
Kolik je to v čisté mzdě, záleží na tom, jaké slevy si pracovník odečítá. Když uvedeme příklad zaměstnance, který využívá pouze slevu na poplatníka, tomu po odečtení záloh na pojistné a daň přijde na účet zhruba 19 tisíc korun.
Poměr minimální mzdy k té průměrné se v roce 2026 zvýší na 43,4 procenta. Zákoník práce stanovuje pravidelnou valorizaci, tedy jasná pravidla pro každoroční zvyšování minimální mzdy tak, aby do roku 2029 dosáhla 47 procent průměrné mzdy.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí patří minimální mzda v Česku k nejnižším v Evropské unii a koeficienty by ji postupně měly přiblížit k částkám ve vyspělejších evropských zemích.
Platy ve státní a veřejné správě
Z výše minimální mzdy vycházejí takzvané zaručené platy ve veřejných službách a správě. Ty mají čtyři úrovně a určují nejnižší možnou odměnu za plný úvazek pro jednotlivé profese.
„Zařazení do jednotlivých skupin se neodvíjí pouze od dosaženého vzdělání, ale především od složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce, tedy od kvalifikační náročnosti pracovních činností. Vzdělání je jen jedna z položek,“ uvádí Aneta Jelečková, mzdová specialistka ze společnosti Kodap.
Zaručeným platem je podle ní odměna bez započtení práce přesčas a bez příplatků za práci ve svátek, noční práci, ztíženém prostředí, práci v sobotu a neděli a zvýšenou zátěž ve zdravotnictví.
Od ledna 2026 je zaručený plat pro první skupinu prací 22 400 korun měsíčně. Pro druhou skupinu profesí odpovídá 1,2násobku minimální mzdy, tedy 26 880 korun. Ve třetí skupině je to 1,4násobek, což je 31 360 korun, a ve čtvrté skupině 1,6násobek minimální mzdy, což vychází na 35 840 korun.
Zaručený plat u různých platových tříd
Skupina prací 1 (1. a 2. platová třída)
- Příklad zaměstnání: Pomocníci v kuchyni, pracovníci ostrahy, pomocní pracovníci v rostlinné výrobě, uklízeči a pomocní pracovníci ve zdravotnických a sociálních službách
- Zaručený plat: 22 400 korun (134,40 na hodinu)
Skupina prací 2 (3., 4. a 5. platová třída)
- Příklady zaměstnání: Kuchaři, sanitáři, obsluha ostatních strojů na výrobu, úprava textilních, kožených a kožešinových výrobků, správci objektů, pracovníci osobní péče ve zdravotnictví a sociální oblasti, chovatelé hospodářských zvířat (kromě drůbeže), řidiči a obsluha zemědělských a lesnických strojů
- Zaručený plat: 26 880 korun (161,30 na hodinu)
„Nedosáhne-li sjednaný plat zaměstnance příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu, je zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek ve výši rozdílu. Tento doplatek se aplikuje pouze u pracovních poměrů odměňovaných platem (tedy ve státní správě, pozn. red.). Pro zaměstnance činné na základě pracovních dohod se nepoužije a hlídá se jen hranice minimální mzdy,“ dodává Jelečková.
Za práci ve ztíženém prostředí bude zaměstnancům ve veřejných službách a správě a státním zaměstnancům navíc v příštím roce náležet příplatek v rozpětí 5 až 15 procent měsíční minimální mzdy. Při odměně 22 400 korun to znamená, že výše příplatku dosáhne 1120 až 3360 korun měsíčně.
Pro uplatnění slevy na dítě je nutno vydělat víc
Z minimální mzdy se vypočítá také limit pro možnost uplatnit slevu na dítě. Slevy na dani obecně snižují vypočtenou daň z příjmů. Ovšem jak připomíná Monika Lodrová z poradenské společnosti BDO, sleva na dítě je specifická. Nejen že daň snižuje, ale rodič díky ní může získat od finanční správy částku, kterou sám neuhradil – takzvaný daňový bonus, který mu je případně vyplacen navíc.
Na slevu na dítě a daňový bonus s tím spojený má nárok ten zaměstnanec, jehož hrubý měsíční příjem dosahuje alespoň poloviny minimální mzdy. A pak OSVČ, jejíž roční příjem je alespoň šestinásobek minimální mzdy. Důvodem je motivovat lidi k ekonomické aktivitě.
„Zatímco letos byla pro zaměstnance s dětmi rozhodná částka 10 400 korun měsíčně, v roce 2026 půjde o 11 200 korun. Chtějí-li OSVČ uplatnit daňový bonus za dítě, budou si muset v příštím roce vydělat nejméně 134 400 korun,“ vypočítává Monika Lodrová.
Vyšší zdravotní pojištění pro lidi bez práce
Výše minimální mzdy ovlivňuje i například částku za zdravotní pojištění u osob bez zdanitelných příjmů. Typicky jsou to studenti nad 26 let bez zaměstnání, nezaměstnaní nezapsaní v evidenci Úřadu práce, případně lidé v domácnosti cizinců s dlouhodobým pobytem či jejich děti. Zdravotní pojištění u nich dosahuje vždy 13,5 procent minimální mzdy. V roce 2026 půjde o částku 3024 korun, kterou musí sami platit každý měsíc své zdravotní pojišťovně.
Jak upozorňuje například Všeobecná zdravotní pojišťovna, vyšší lednovou platbu musejí tito lidé pojišťovnám uhradit nejpozději do 9. února 2026. Splatnost pojistného je za každý měsíc do osmého dne následujícího měsíce. Pokud tento den připadne na víkend, posouvá se splatnost na nejbližší pracovní den.
Minimální mzda bude zajímat i lidi, kteří jsou v evidenci Úřadu práce. Mohou si totiž přivydělat až do výše poloviny minimální mzdy, aniž by je úřad z evidence vyřadil. Takovému výdělku se říká nekolidující zaměstnání.
„V době, kdy jste v evidenci úřadu, si můžete přivydělat v rámci nekolidujícího zaměstnání. A to na základě dohody o pracovní činnosti, pracovního nebo služebního poměru a pokud měsíční hrubý výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy,“ potvrzuje Úřad práce. Pro rok 2026 je to 11 200 korun.
Úřad však zároveň upozorňuje, že po dobu takového přivýdělku nebude uchazečům vyplácena podpora v nezaměstnanosti. „Po dobu výkonu nekolidujícího zaměstnání úřad pozastaví její výplatu. Po skončení ji opět začne vyplácet,“ doplňuje úřad na svých stránkách. Zůstat v evidenci má i tak výhody – stát za dotyčného dál platí zdravotní pojištění a doba v evidenci se počítá do důchodu.
