Dálnice chceme protáhnout k hranicím, říká nový ministr Bednárik

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podle nastupující vlády chybí ve státní kase pro příští rok nejméně 37 miliard korun na dopravní stavby. Nový ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) přiznává, že jeho resort navýšení celé částky určitě neprosadí.

„Udivuje mě, že někdo vůbec riskoval plánování projektů bez zajištěných financí. Proto bývám kritický k předchozí vládě, ale protože jsou svátky a čas pokoje, myslím, že škádlení stačilo,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy, který vznikal na dokončené dálnici D1 u Přerova.

Nový ministr tam v pátek otvíral poslední úsek nejstarší české dálnice po boku předchůdce Martina Kupky (ODS). Přesto už pár dní po nástupu do funkce avizuje změny.

A týká se to hlavně železničního segmentu, z nějž pochází. Zatímco zdiskreditovaný exšéf Správy železnic Jiří Svoboda zmateně vysvětluje původ 80 milionů korun, které u něj našli kriminalisté, státní firmu čeká výrazné přehodnocení dosavadních plánů.

Týká se to třeba rychlovlaků. „Některé plánované větve považuji za zbytečné antény. V ambiciózním rozsahu, jak byly navržené, si je česká ekonomika v nejbližších deseti letech nemůže dovolit,“ hlásí ministr.

A velký otazník visí i nad největší samostatnou stavbou na železnici - tedy modernizací Železničního uzlu Brno s náklady nejméně 73 miliard korun. Téměř 10 let stará studie proveditelnosti počítala s mnohem nižší částkou na přesun hlavního brněnského nádraží.

„Chci se na celý záměr podívat zdravým rozumem, z hlediska přínosu pro obyvatele a dopravní obslužnost,“ dodává ministr. Skepticky se zatím dívá i na částku 1,5 miliardy korun, která měla jít příští rok na projektování nové infrastruktury přesunutého brněnského nádraží.

Pane ministře, co znamená dokončení D1 pro českou dálniční síť, jak je to důležitý milník?

Zhodnocení stavby nechám na odbornících, kteří to tady skutečně odmakali a nechali kus srdce a svého kumštu. Tady ten region (střední Moravy) si hodně vytrpěl, protože už před půlstoletím někdo nakreslil, naplánoval a nedodělal D1, protože na to neměl peníze nebo politickou vůli. Dneska můžeme říct: Díky Bohu - když jsme tady měli pana církevního děkana - že se dílo povedlo. Kompletní D1 hodně pomůže, protože je to páteřní dálnice, která pomůže nejen Čechům, ale i zahraničním šoférům.

Stále počítáte s tím, že česká dálniční síť bude hotová do roku 2033?

Do toho roku možná ne, ale pokud si podrobně přečtete návrh programového prohlášení, tak je tam harmonogram jasně popsaný. Cílem nové vlády je napojit všechny dálnice na sousedy. Páteřní a vedlejší síť jsou samozřejmě dva rozdílné pojmy.

Taky můžu konstatovat, že jsem ve čtvrtek stáhnul návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, protože ho předložíme v souběhu se státním rozpočtem nanovo. Doufám, že se nám po diskuzích s paní vicepremiérkou Alenou Schillerovou povede restartovat rozpočet SFDI tak, abychom uspokojili vše, co bylo naplánováno. Abychom se pět, 10 let nevymlouvali, že nám nevyšly peníze.

Mluvil jste o restartu SFDI. Znamená to, že máte od ministryně financí příslib těch 37 miliard korun, o kterých se dlouhodobě mluví?

Určitě ne. Došlo také k tomu, co avizoval můj předchůdce, že na jeho nástupci bude přehodnocení jednotlivých staveb. Zároveň je potřeba si uvědomit, že zářijové zastavení podpisů dodatků způsobilo posunutí některých investic v čase. Takže to pomůže, abychom zvládli udělat rozpočet na rok 2026. Nebude to zvýšení 37,5 miliardy korun oproti plánu a schválenému podnikatelskému záměru.

Jak to myslíte?

Říkám to, protože to byl klasický podnikatelský záměr. Hodně mě udivuje, že někdo tak riskuje a naplánuje projekty, na které nemá peníze. Tohle se nedělá. Proto bývám kritický k předchozí vládě, ale protože jsou svátky a čas pokoje, myslím, že škádlení stačilo.

Máte tedy představu o navýšení dopravního rozpočtu na příští rok?

Musíme si počkat, jak dopadnou ostatní resorty. Rozpočtová díra nevznikla pouze v dopravě, podobná situace je i na Ministerstvu práce a dalších resortech. Všichni musíme své požadavky upřesnit. To jsem už v prvním kole učinil a uvidíme, co vláda nakonec udělá se státním rozpočtem.

Zatím mám spíše pozitivní dojmy, i když odůvodnění u paní vicepremiérky není jednoduché. Je strážkyní státní kasy a je pověstná tím, že peníze neuvolňuje lehce. Máme za sebou hodinu vášnivé diskuze a odůvodňování. Co hraje pro investice do silnic, dálnic a železnic, je skutečnost, že slouží do budoucna. Nejsou to projezené peníze. Tyto stavby budou využívat všichni, nejde o krátkodobý efekt.

Co se týče dálnic, hodně nejasný je úsek D35 Úlibice-Hořice a část D11, včetně napojení na hotovou polskou dálnici. Tyto dva projekty už čekaly jen na podpis. Jste optimista, že stavby rozjedete?

Jsem. Věřím, že na D11 budeme čerpat peníze z prvního kola půjček SAFE (finanční program EU, s jeho pomocí mají unijní země investovat do obranného průmyslu - pozn. red.). Je to mezistátní spojení důležité pro bezpečnost této země. Možná se nám podaří těch 17 plánovaných miliard korun na tuto stavbu do roku 2030 proinvestovat.

V programu SAFE je v přepočtu přes 50 miliard korun. Když se to povede, také tím státnímu rozpočtu ulevíme. Jestli tomu správně rozumím, půjčka z rozpočtu SAFE jde mimo celkové zadlužení země a je na 40 let. Možná by bylo výhodnější si půjčit u Evropské investiční banky, ale tyto půjčky se do státního dluhu promítají.

Program SAFE je bezpečnostní. Nebude problém obhájit využití peněz na dopravu?

V programu jsou tanky, tatrovky i samopaly, což bezpečnost země také vyžaduje, ale to bude na diskuzi s Ministerstvem obrany a financí, protože to musí projít jeho schválením. Ale jsem optimista.

Předsedkyně Evropské komise von der Leyenová avizovala, že je i v dalším kole SAFE připraven podobný balík peněz na posílení bezpečnosti členských států. Co je udivující, že jsme do toho programu už dřív nešli razantněji. Česko šlo do prvního kola s požadavkem na dvě miliardy eur, zatímco Poláci s požadavkem 40 miliard a Maďaři 16 miliard. Ve druhé kole budeme mnohem razantnější, než jsme byli rok zpátky.

A další úsek zmíněný úsek D35 tedy rozjedete?

Ano, to platí. Pokud si projdete programové prohlášení vlády, tak to tam máme.

Na D35 se také schyluje k největší dálniční zakázce v historii Česka. Úseky mezi Svitavami a Mohelnicí má stavět soukromník. PPP projekt včetně zajištění dlouholeté údržby má vyjít až na 100 miliard korun. Je stále reálné, že stát příští rok vybere koncesionáře?

Uděláme všechno pro to, abychom představu naplnili. Na ministerstvu je hodně šikovných lidí, včetně těch, co dělají PPP projekty.

Přicházíte ze železničního prostředí, už avizujete některé škrty. Jaké tedy budete mít priority?

Určitě vítám povolení stavby z Prahy do Kladna za 10 miliard korun, jinými slovy i na letiště. To je priorita a jsem moc rád, že se to povedlo. Tahle investice má skutečně smysl. Zároveň si uvědomuji, že bude velmi obtížné přesvědčit veřejnost, že peníze na železnici máme všechny v pořádku a investice jdou správným směrem. Proto bude nutné výrazně posílit kontrolní činnost, zajistit mnohem větší dohled přes správní radu. Všem se nám musí podařit utvrdit veřejnost, že železnice má smysl a není to černá díra na peníze.

Už jste avizoval přehodnocení rychlovlaků. Celý projekt počítal s obří investicí nejméně 1,1 bilionu korun. Jak s ním tedy naložíte?

Vysokorychlostní tratě za mě smysl mají, i když ne v takovém rozsahu, v jakém jsou nakreslené. Některým částem říkám zbytečné antény. Nebudu je konkretizovat, ale každý, kdo se podívá do projektu vysokorychlostních tratí, je uvidí na první dobrou. Důležité je, aby „vrtky“ sloužily mezinárodní dopravě a byly využitelné pro české cestující. Jediná smysluplná je zatím ta německá.

Doteď neznám reálný dopad do rozpočtu. Čekáme, co nám řekne CEF (Connecting Europe Facility - hlavní finanční nástroj EU na budování klíčové dopravní infrastruktury - pozn. red.), který avizoval, že nám s financováním výrazně pomůže. Bez jasných informací ani nevím, jakou zátěž rychlotratě do rozpočtu budou znamenat a jak dlouho je čeští občané budou splácet.

V rozhovoru pro server Zdopravy.cz jste zmiňoval, že je možné ještě ve vašem volebním období stavět rychlotrať do Drážďan. Ten úsek ale ještě nebyl doprojektovaný, nejdále v přípravě jsou moravské úseky rychlotratí u Ostravy a Brna. Znamená to, že proces přehodnotíte?

Nejde jen o projektování. Máme i velkou mezeru ve výkupu pozemků. Už jsme vykoupili pozemky za tři miliardy korun a jsme pořád jen v papírování. Čtenáři si musejí uvědomit, že se nebavíme o fazolkách, ale o hodně penězích. V ambiciózním rozsahu, jak byly rychlotratě navržené, si je česká ekonomika v nejbližších deseti letech nemůže dovolit. Přesto věřím, že pokud budu ministrem čtyři roky, některé úseky se během mého působení začnou stavět. Největší logiku má napojení na německou vysokorychlostní síť, proto preferuji směr Drážďany.

Takže Moravská brána nebo VRT Jižní Morava zatím nejsou reálné?

Pokud nám Rakušané, Poláci nebo Slováci potvrdí, že k nám půjdou minimálně s plány tratí na rychlost 230 kilometrů v hodině, tak už napojení logiku má.

V Brně po desítkách let slibů vyrůstá nová čtvrť pro 15 tisíc lidí, která má obklopit přesunuté nádraží. Nicméně Správa železnic stopla i nejbližší zakázku na 1,5 miliardy na projektování nádraží. Jak tedy vidíte tuhle investici?

Přesun nádraží jsem zatím detailně neanalyzoval. U projektu jsem byl kolem roku 2016 a 2017, když se zvažovaly různé varianty přesunu nádraží. Viděl jsem cenovky v té době a dneska jsou dramaticky vyšší. Úspora komfortu a času dozrála do jiných dimenzí. Tehdejší ekonomická studie oprávněnosti téhle stavby vypadala jinak. Chci se na celý záměr podívat zdravým rozumem: jak pomůže obyvatelům, co to na konci udělá s dopravní obslužností a uvidíme.

Takže je to stále otevřené?

Ano, protože se pořád nezačalo stavět. Dokud nejsou vydaná stavební povolení, vždycky je to otevřené.

Uvolníte v příštím roce 1,5 miliardy korun na projektování nové nádražní budovy?

Nejsem si úplně jistý, protože tohle je diskuze, kterou vedu s paní vicepremiérkou. Tedy které projekty na příští rok upřednostníme.