Zpřísnění rachejtlí zřejmě vyčistilo vzduch. Pomůže to s astmatem i rakovinou

Takto výraznou změnu meteorologové nepamatují. Zatímco loňská mapa znečištění ovzduší během silvestrovské noci je z většiny pokrytá odstíny červené značící extrémní hodnoty škodlivých částic PM, na té letošní takové barvy zcela chybí. Jde o drobné pevné částice, které vznikají například při spalování, jejich vdechování může způsobovat zdravotní problémy.

Z dat vyplývá, že Pražané letos na silvestra dýchali v noci zdravější vzduch než v předchozích 22 letech, kdy meteorologové začali s měřením. A to opravdu výrazně. Nejvyšší hodnoty v Praze zaznamenali na stanici ve Vysočanech, i tak šlo ale o pětinásobně nižší čísla než loni. Zlepšení se ukázalo i v ostatních městech, jako je Brno, Ostrava, Plzeň a Ústí nad Labem.

Šlo přitom o první oslavy příchodu nového roku, kterých se dotkla rozsáhlá omezení. Začátkem prosince vstoupila v platnost novela zákona, která zakazuje odpalování pyrotechniky ve vzdálenosti 250 metrů od míst, jako jsou nemocnice, stacionáře, domovy pro seniory, útulky či záchranné stanice zvířat. Jak už dříve ukázala mapa Seznam Zpráv, plocha pro legální odpal se tak zvláště ve městech výrazně zmenšila.

Kromě toho je platný také zákaz prodeje ohňostrojů a rachejtlí na tržištích či ve stáncích. Tam si lidé pořídí jen tu nejméně rizikovou pyrotechniku, jakou jsou bouchací kuličky nebo prskavky. Od velkých ohňostrojových show také upustila sama města - ačkoli podle vědců ovzduší výrazně více škodí menší rachejtle.

Může si tedy Česko říct, že omezení rachejtlí splnilo svůj účel, lidé uposlechli a díky menšímu počtu odpálených petard se do vzduchu nedostalo tolik škodlivých látek?

„Dá se říct, že je to pravděpodobné, ale nelze to říct s jistotou,“ říká meteorolog Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, který se dopadem pyrotechniky na ovzduší zabývá dlouhodobě.

Brzezina zdůrazňuje, že za neobvykle čistý vzduch mohou Češi letos vděčit hned několika okolnostem. „Hodně nám do karet hrálo počasí, které bylo úplně ideální pro to, aby se vzduch vyčistil. Rozptylové podmínky byly dobré. Večer sněžilo na hodně místech a dost foukalo. To vše pomáhá,“ říká Brzezina.

Už před půlnocí tak byly koncentrace nebezpečných látek na výrazně nižších hodnotách než loni - zhruba o 40 mikrogramů na metr krychlových.

„Na straně druhé je fakt, že letos jsme se v Praze dostali na nejvíce na nějakých 78 mikrogramů, loni jsme tam měli 360 a na pěti stanicích přes 200. Nečekal bych takto velký rozdíl jen na základě počasí,“ dodává. Také během silvestrovské noci v Česku nevládly nijak zvlášť vysoké teploty, takže v porovnání s některými jinými roky lidé museli zatopit, což mohlo koncentrace látek zase zvyšovat.

Brzezina tak hodnotí, že vliv na nižší koncentraci škodlivých látek v ovzduší změna zákonů pravděpodobně opravdu měla. „Budeme ale potřebovat více dat. Jestli bude příštích pět silvestrů podobných tomuto, tak to budeme moct říct jednoznačně,“ zdůrazňuje.

Pokud se změna opravdu projeví, mohlo by to podle expertů mít vliv na zdraví Čechů. Platí totiž, že koncentrace škodlivých látek ve vzduchu během silvestrovské noci bývají vlivem pyrotechniky vůbec nejvyšší z celého roku. „Koncentrace nebezpečných látek jsou tak silné, že nemůže platit argument, že je to přece jen jednou za rok,“ říká Brzezina.

„Nejohroženější částí populace jsou lidé s chronickými potížemi s dýchací či kardiovaskulární soustavou, typicky třeba astmatici. Jejich stav se může při nadýchání výrazně zhoršit. Poté jde o děti, seniory či těhotné ženy. Náchylný ale může být kdokoli, kdo třeba v nedávné době prodělal respirační onemocnění, jako je covid nebo chřipka,“ vyjmenovává.

Jenže u toho to nekončí. Dopad zábavní pyrotechniky na zdraví Čechů může být daleko širší. Experti nebezpečí vzniklého mixu vysvětlují také tak, že kdyby jej vypouštěl průmyslový podnik, čelil by soudnímu řízení a uzavření.

Do vzduchu se nedostávají pouze prachové částice - dle vědců jde o „koktejl“ chemických látek včetně kovů, se kterými se lidé v ovzduší jinak nesetkávají. Ty výrobci do ohňostrojů přidávají, aby ohňostroje dosáhly určitého zvuku nebo barvy. Zelenou barvu například vytváří soli barya, červenou pak stroncia či lithia.

Dále se také lidé mohou nadýchat látek obsažených ve střelném prachu, jako je síra nebo draslík. Některé z těchto látek jsou nejen škodlivé, ale také takzvaně perzistentní - tělo je nevylučuje, pouze hromadí. A - co je zasádní - některé jsou také karcinogenní.

„Může se to podepsat na rakovině,“ říká Brzezina. Přímý vliv na daného člověka ale podle něj prokazuje jen těžko. Pokud se třeba rakovina projeví až za dva roky, je už velmi obtížné určit, že její rozvoj mohlo spustit či podpořit právě vystavení těmto látkám.