Protesty v Íránu sílí. Lidé chtějí konec ajatolláha, ten vypnul internet

Už třináctý den Íránci protestují proti režimu. To, co začalo jako demonstrace kvůli hlubokému propadu íránské měny, se znovu mění v rozsáhlejší odpor s požadavky na politické změny.

V ulicích se ozývá i volání po konci nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který v pátek vystoupil s mimořádným televizním projevem, v němž demonstrace svedl na Spojené státy. „Skupina vandalů a výtržníků minulou noc v Teheránu zničila budovu, která patřila státu, samotnému lidu, jen aby potěšila srdce prezidenta Spojených států,“ prohlásil.

Šéf Bílého domu Donald Trump opakovaně zmínil možnost dalšího úderu v Íránu, a to pokud by režim začal protesty krvavě potlačovat. Nejvyšší vůdce v pátek v projevu odvysílaném státní televizí kritizoval případné snahy Američanů. „Írán zůstává neochvějný a ani o píď se neodchýlí od svých zásad a nebude se podřizovat cizím zemím,“ uvedl Chameneí s dovětkem, že by se Trump měl věnovat svým vlastním problémům.

Írán se mezitím čím dál víc odřezává od světa. Od čtvrtka téměř nefunguje internet, podle agentury Reuters se do země nedá dovolat a zahraniční aerolinky, například turecké nebo dubajské, ruší spoje na tamní letiště. Teheránský prokurátor v pátek rovněž vzkázal protestujících, že pokud budou ničit veřejný majetek, provádět sabotáže či se střetávat s pořádkovými silami, tak mohou čelit trestu smrti.

Seznam Zprávy shrnují nejdůležitější informace o současných protestech v Íránu.

Protesty se rozšířily do všech 31 íránských provincií, ale podle agentury Reuters zatím nedosahují úrovně rozsáhlých demonstrací z přelomu let 2022 a 2023. Tehdy vyšli Íránci do ulic kvůli zabití mladé Kurdky Mahsy Amíníové ve vazbě mravnostní policie, kde skončila kvůli údajnému porušení pravidel pro odívání.

Dav v Búšehru byl údajně tento týden tak velký, že se policisté raději stáhli. Ve čtvrtek se velké množství lidí shromáždilo v Teheránu a ve druhém největším městě Mašhadu, píše britská stanice BBC. Podle záběrů ověřených její perskou mutací bezpečnostní složky tyto demonstrace nerozpustily.

Poté ale Írán zasáhl celonárodní výpadek internetu, který podle monitorovací skupiny NetBlocks přetrvával i v pátek.

„Íránská vláda používá výpadky internetu jako nástroj represe,“ vysvětlil pro americký deník The New York Times (NYT) Omid Memarian, expert na Írán z washingtonského think-tanku DAWN. „Kdykoli protesty dosáhnou kritického bodu, úřady přeruší připojení země ke globálnímu internetu, aby protestující izolovaly,“ řekl.

Údaje jednotlivých organizací se liší, ale všechny se shodují, že to byly desítky lidí. Zprávy o násilných zásazích bezpečnostních složek přicházejí z míst napříč Íránem, mezi mrtvými jsou i členové bezpečnostních složek.

Agentura HRANA se sídlem v USA napočítala již 62 zemřelých demonstrantů, přes 2300 lidí pak podle ní skončilo za mřížemi. Agentura sbírá informace od sítě svých spolupracovníků z celého Íránu, dříve informovala o 45 mrtvých.

Monitorovací skupina IHR sídlící v Norsku zaznamenala už 45 mrtvých demonstrantů, včetně osmi dětí. Perská mutace BBC identifikovala 22 mrtvých.

„Důkazy ukazují, že zákroky jsou s každým dnem násilnější a rozsáhlejší,“ řekl BBC ředitel IHR Mahmood Amiry-Moghaddam.

Na dostupných záběrech volají demonstranti i po konci íránského vedení v čele s nejvyšším vůdcem, 86letým Alím Chameneím, který je v této pozici už od roku 1989 a předtím byl prezidentem země. Někteří si naopak přejí návrat syna posledního šáha Rezy Pahlavího, který žije v americkém exilu a vyzýval Íránce k odporu.

„Ať žije šáh“ nebo „Tohle je závěrečná bitva, Pahlaví se vrátí“ zaznívalo podle záběrů ověřených perskou BBC například na čtvrtečním protestu v Mašhadu. V jednu chvíli tam zřejmě několik mužů vylezlo na nadjezd a odstranilo bezpečnostní kamery, které tam byly připevněné.

Podobná slova zaznívala i v Teheránu nebo v Bábolu na severu země. Objevují se i další protirežimní hesla, ale také slogany kritizující politické priority íránské vlády jako „Ne Gaza, ne Libanon, ale můj život v Íránu“.

Některé neověřené záběry zobrazují i konkrétní palbu bezpečnostních složek do demonstrantů, například v Dezfúlu na západě Íránu.

Státní televize odvysílala záběry hořících autobusů, aut a motorek, ale i požárů ve stanicích metra a v bankách. „Vypadá to jako válečná zóna, všechny obchody byly zničeny,“ líčil reportér televize v přístavu Rašt na břehu Kaspického moře.

Na rozdíl od dřívějších vln protestů se tentokrát proti režimu postavili i obchodníci a podnikatelé označovaní slovem bazaris.

„Bazaris je široké spektrum lidí, kteří vydělávají na prodeji a obchodu, není to žádná organizovaná skupina. Není to bazar jen ve smyslu těch obchodů a stánků na orientálním tržišti, jak si ho představujeme. Jsou to lidé, kteří žijí z obchodu, a když se ekonomice nedaří a měna padá, tak tratí. Ze současné situace bych ale nevyvozoval, že většina těchto lidí je proti režimu nebo si dokonce přeje jeho pád,“ řekl tento týden Seznam Zprávám orientalista Slavomír Horák, který se věnuje dění v Íránu a Afghánistánu.

Postupně se k demonstracím přidaly další skupiny lidí. Agentura Reuters si všímá, že tentokrát jsou v ulicích ve velkém mladí muži, zatímco na přelomu let 2022 a 2023 šlo zejména o mladé ženy.

Svědci, s nimiž mluvili novináři NYT, popsali pestré davy složené ze žen i mužů, mladých i starých.

„Chci prostě žít v míru, normální život… Místo toho (vláda) trvá na jaderném programu, podporuje ozbrojené skupiny v regionu a udržuje nepřátelství vůči Spojeným státům,“ řekla agentuře Reuters telefonicky pětadvacetiletá Mina, nezaměstnaná absolventka univerzity. „Jejich politika mohla mít smysl v roce 1979, ale ne dnes. Svět se změnil,“ dodala.

„Čeho je dost, toho je příliš. Ten režim vládne mé zemi 50 let, podívejte se na výsledky. Jsme chudí, izolovaní a frustrovaní,“ řekl agentuře 31letý muž z Isfahánu, který si přál zůstat v anonymitě.

Přestože mu režim vadí, odmítá, aby protesty podpořila zahraniční intervence. Americký prezident Donald Trump opakovaně připustil možnost dalšího úderu proti Íránu, pohrozil jím třeba v případě, že režim ajatolláhů proti protestujícím násilně zasáhne.

Demonstrace začaly v neděli 28. prosince, když se v Teheránu shromáždili obchodníci rozhořčení prudkým poklesem hodnoty íránského rijálu. Stěžovali si, že propadající se měna jim komplikuje dovoz zboží ze zahraničí. Mnozí se rozhodli dát najevo svou nespokojenost, uzavřeli tak své provozovny a připojili se k demonstracím.

„Co budou jíst mé děti? Musíme přinášet kufry plné hotovosti jen proto, abychom si koupili chleba? Považujete to za normální?“ postěžoval si tehdy podle britského deníku The Guardian jeden z obchodníků. I další Íránci pociťovali znehodnocování svých úspor.

Jídlo i léky jsou pro Íránce těžko dostupné a řada z nich si je téměř nemůže finančně dovolit. Ceny potravin vzrostly oproti předloňskému prosinci o 72 procent, u zdravotnického a lékařského zboží jde o zhruba 50 procent. Lidem vadí také stále častější výpadky vody a elektřiny.

Íránci se s bouřlivou inflací potýkají už léta, stejně tak se slabým ekonomickým růstem a mezinárodní izolací, připomněl list The Washington Post. Za důvody přetrvávajících problémů list označuje špatné řízení, korupci a ochromující sankce ze strany Spojených států a dalších zemí kvůli íránskému jadernému programu.

Nespokojenost v zemi začala výrazněji narůstat po dvanáctidenním konfliktu mezi Íránem a Izraelem loni v červnu, spolu s kterým zesílil tlak na tamní ekonomiku.

K Íránu vydaly Francie, Velká Británie a Německo společné prohlášení. „Íránské orgány mají povinnost chránit své občany a musí umožnit svobodu projevu a pokojného shromažďování bez obav z odvetných opatření,“ uvedli jejich představitelé. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k neprodlenému nezávislému vyšetření potlačování protestů.

Agentura AFP informovala o prohlášení íránské laureátky Nobelovy ceny za mír z roku 2003 Širín Ebadiové, která varovala před možným masakrem v zemi po dobu trvání výpadků internetu.