Článek
Po více než 24 hodinách od oznámení o propuštění velkého počtu domácích a zahraničních vězňů ve Venezuele se na svobodu dostalo jen jedno procentu neoprávněně vězněných. Tvrdí to organizace Justicia, Encuentro y Perdón (Spravedlnost, setkání a odpuštění) a Foro Penal, které propuštění monitorují.
Organizace požadují propuštění všech vězňů držených kvůli politickým názorům či nepodloženým důvodům. Ve vězení ve Venezuele je i Čech Jan Darmovzal. České ministerstvo zahraničí o něm zatím nové zprávy nemá.
Předseda parlamentu Jorge Rodríguez ve čtvrtek oznámil, že venezuelské úřady zahájily propouštění velkého počtu domácích i zahraničních vězňů. Neuvedl ale, kolik vězňů se ocitne na svobodě. Podle lidskoprávních aktivistů neexistuje žádný oficiálně zveřejněný seznam lidí, kteří by měli opustit věznice.
Organizace Justicia, Encuentro y Perdón uvedla, že úřady pustily na svobodu 11 lidí. Podle ní je tak zatím velký rozdíl mezi Rodríguezovým prohlášením a skutečností. V pátek večer pak další organizace Foro Penal potvrdila propuštění devíti lidí. Obě skupiny ale nemají totožné seznamy politických a neoprávněně držených lidí. Justicia, Encuentro y Perdón tvrdí, že ve Venezuele je na 1100 politických vězňů a neprávem zadržovaných, zatímco Foro Penal uvádí o zhruba tři stovky nižší počet.
Do Madridu v pátek přicestovala pětice propuštěných Španělů. Ve skupině je i lidskoprávní aktivistka a advokátka Rocío San Miguelová, která má španělské a venezuelské občanství.
Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla v pátek odpoledne, že na svobodu se dostal novinář a bývalý poslanec Biagio Pilieri, který má venezuelské i italské občanství. Podle premiérky se očekává, že vězení opustí i další muž s italským občanstvím, o jehož propuštění úřady podle ní už rozhodly. Osud dalších vězněných Italů nechtěla komentovat. Podle agentury ANSA se očekává, že propouštění bude pokračovat i o víkendu.
Rodríguez je bratrem prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové, která se ujala vedení země poté, co USA 3. ledna bombardovaly několik míst ve Venezuele a unesly prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu do New Yorku, kde jsou obviněni mimo jiné z narkoterorismu. Americká vláda po volbách z roku 2024 neuznala Madurův prezidentský mandát a za vítěze voleb označila opozičního lídra Edmunda Gonzáleze.
Trump ale nyní dal přednost pokračování režimu a ve vedení země podpořil viceprezidentku Rodríguezovou, zřejmě ve snaze udržet tam stabilitu kvůli svým plánům na těžbu ropy a asi i proto, aby zabránil větší migrační vlně. Venezuelskou vládu tlačí Trump ke spolupráci s USA výhrůžkou dalšího vojenského úderu, Rodríguezové vzkázal, že může dopadnout hůře než Maduro.
Z věznice Helicoide v Caracasu, kterou provozuje tajná služba a která figurovala ve zprávách nezávislých expertů OSN o porušování lidských práv, se na svobodu dostal i dvaašedesátiletý venezuelský politik Enrique Márquez. Zatčen byl před rokem v lednu poté, co zpochybnil vítězství Madura ve volbách z července 2024. Podle opozice v nich vyhrál její kandidát González, který pak před možnými represemi utekl do Španělska.
Podle nevládní organizace Foro Penal je mezi politickými vězni i stovka žen. Většina jsou civilisté a 175 politických vězňů jsou podle Foro Penal vojáci.
Čech Jan Darmovzal byl zatčen předloni v září spolu s dalšími cizinci s tím, že se chystal podílet na státním převratu. Podle české diplomacie taková obvinění postrádají jakýkoli reálný základ.
