Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Z Německa se ve čtvrtek do Grónska vydalo 13 vojáků průzkumné mise. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura DPA. Cílem je prověřit, jak by mohlo Německo podpořit Dánsko v obraně Arktidy. Vyslání svých vojáků na ostrov, který je součástí Dánského království, oznámilo ve středu několik evropských zemí. Podle Severoatlantické aliance roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
Vojáci Bundeswehru dnes z Německa odletěli transportním letounem A400M. Nejprve se zastaví na letecké základně Karup na severu Dánska, odkud v pátek společně s dánskými kolegy a vojáky z dalších zemí NATO vyrazí do grónské metropole Nuuk. „Společný let je z našeho pohledu silným znamením naší jednoty,“ uvedlo ve čtvrtek v prohlášení německé ministerstvo obrany. „Cílem je prověřit rámcové podmínky pro možný vojenský příspěvek k podpoře Dánska při zajištění bezpečnosti v regionu, například schopnosti k monitorování moře,“ dodalo.
Mise, o kterou požádala Kodaň, se bude konat od čtvrtka do soboty, účastnit se budou vojáci z Německa, Francie či Švédska. Generální tajemník NATO Mark Rutte tento týden řekl, že ochrana arktického regionu je kvůli rostoucí přítomnosti Ruska a Číny velice důležitá.
„Rusko a Čína využívají Arktidu stále více vojensky a zpochybňují tím svobodu dopravních, komunikačních a obchodních cest. NATO to nepřipustí a bude nadále vystupovat na podporu mezinárodního řádu založeného na právu,“ uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě německý ministr obrany Pistorius. Dodal, že rozhodující je, aby se při společné misi pod dánským vedením a v rámci NATO účastníci dobře zkoordinovali, „obzvlášť s naším americkým partnerem“.
Podpora z Francie
Francie zatím do Grónska vyslala 15 vojáků. Prezident Emmanuel Macron zároveň oznámil, že Paříž vyšle v příštích dnech do země další pozemní, letecké a námořní prostředky.
„Francie a Evropané musí být i nadále přítomni všude, kde jsou ohroženy jejich zájmy, bez eskalace, ale nekompromisně při respektování územní suverenity,“ řekl Macron na letecké základně Istres nedaleko Marseille.
Americká administrativa v posledních týdnech otevřeně hovoří o svých ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Prezident Donald Trump i vysocí představitelé jeho administrativy přitom opakovaně nevyloučili možnost ovládnutí Grónska za použití vojenské síly. Trump tvrdí, že pokud nezískají Grónsko Spojené státy, pokusí se o to Rusko nebo Čína. Podle něj USA ostrov potřebují kvůli národní bezpečnosti.
Německý ministr obrany Boris Pistorius v úterý zdůraznil, že Německo stojí po boku Kodaně, a odmítl americký argument, že je třeba Grónsko lépe chránit. Severoatlantická aliance Grónsko podle něj vždy chránila a chrání.
Rusko je prý vážně znepokojeno z vyslání spojeneckých jednotek do Grónska
Rusko ve čtvrtek dalo najevo „vážné znepokojení“ nad vysláním dodatečných jednotek několika zemí Severoatlantické aliance do Grónska. Moskva to podle agentury AFP označila za militarizaci arktického regionu.
Ruská diplomacie ve čtvrtek vyjádřila „vážné znepokojení“ z nasazení dalších vojáků NATO v Grónsku.
„Místo konstruktivní spolupráce v rámci stávajících institucí, zejména Arktické rady, si NATO zvolilo cestu urychlení militarizace severu a posiluje tam svou vojenskou přítomnost pod vykonstruovanou záminkou rostoucí hrozby ze strany Moskvy a Pekingu,“ odsoudilo prohlášení počínání evropských zemí ruské velvyslanectví v Bruselu, kde sídlí ústředí NATO.
Přítomnost J. D. Vance při jednání o Grónsku prý způsobila napětí
Středeční setkání amerických, dánských a grónských představitelů ve Washingtonu vyústilo podle dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena v konstatování „zásadní neshody“ o budoucnosti ostrova, jehož vláda dává jasně najevo, že místní obyvatelé nemají zájem být součástí Spojených států. Hlavy dánské a grónské diplomacie se vypravily do Washingtonu, kde podle Politica doufali ve vstřícné jednání s ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Ke schůzce se nicméně připojil také Vance, což podle serveru znamenalo zvýšení napětí při jednáních.
Jeden z diplomatů, kteří jsou informováni o podobě středečních rozhovorů ve Washingtonu, podle serveru Politico uvedl, že Vance nenávidí Evropu. Viceprezident, který se už dříve ostře vyhrazoval proti evropským lídrům a vládnoucím stranám, jednal v středu v Bílém domě s dánským ministrem zahraničí Larsem Lökke Rasmussenem a grónskou ministryní zahraničí Vivian Motzfeldtovou.
„I když spolu jasně nesouhlasíme, dohodli jsme se, že dává smysl zkusit si společně na vysoké úrovni sednout a prozkoumat, zda existují možnosti, jak uklidnit obavy prezidenta (Trumpa) při současném respektování nepřekročitelných červených linií Dánského království,“ uvedl po setkání Rasmussen, který setkání popsal jako upřímnou výměnu názorů.
Vance si za poslední rok vysloužil reputaci jako člověk s nepřátelským postojem k Evropě a mnoho evropských vlád se obává jeho vlivu na Trumpa. Server oslovil deset evropských ministrů a diplomatů, z nichž všichni anonymně uvedli, že Vance nevnímají jako spojence, ať už v otázce Grónska nebo obecně transatlantických vztahů. „Vance nás nenávidí. Je to tvrdý chlap,“ uvedl jeden z diplomatů. To, že byl přítomný u schůzky ministrů zahraničí, mělo podle něj přímý negativní dopad na výsledek. Jiný oslovený evropský činitel po schůzce uvedl, že přítomnost Vance při rozhovorech mezi ministry by mohla být i pozitivní, protože je to právě on, kdo o věcech rozhoduje a má velký vliv na Trumpa.
