Článek
Dánsko, Grónsko a Spojené státy se stále neshodnou v základních věcech v souvislosti s Grónskem, uvedl po jednání s americkými činiteli dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen na tiskové konferenci ve Washingtonu.
Dodal, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé setká v příštích týdnech.
Rasmussen a jeho grónská kolegyně Vivian Motzfeldtová ve středu jednali v Bílém domě s šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem a viceprezidentem J. D. Vancem. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa otevřeně mluvila o ambici ovládnout toto dánské autonomní území.
Jak ukázalo i nynější setkání, ambice Washingtonu se nijak nezměnily. Dánský ministr zahraničí po schůzce uvedl, že Bílý dům nadále usiluje o získání ostrova.
„Je to nejdůležitější schůzka v moderní historii Grónska,“ prohlásil pro agenturu Reuters Noa Redington, analytik a bývalý politický poradce předchozí dánské premiérky. Podle něj totiž jak v Dánsku, tak v Grónsku panují obavy z toho, jakým způsobem by mělo setkání probíhat. Nejistota plynula zejména z toho, jak jednal Vance s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě před necelým rokem.
I tehdy se totiž postoje obou stran výrazně lišily. A dnes je tento rozpor ještě zřetelnější. Krátce před schůzkou grónský premiér Jens-Frederik Nielsen prohlásil, že ačkoliv Gróňané chtějí v budoucnu dosáhnout úplné nezávislosti, budou radši součástí Dánska než USA. Ostatně to je i postoj, který potvrzují všechny průzkumy provedené mezi obyvateli ostrova od loňských výroků na stejné téma.
Americký prezident na prohlášení grónského premiéra reagoval s jasným pohrdáním, když řekl, že neví, kdo je osoba, která tohle řekla. Ze strany Spojených států přichází poslední téměř dva týdny vyjádření odmítající scénář, v němž by kontrolu nad ostrovem nezískaly. Američtí představitelé představili několik cest, jimiž toho chtějí dosáhnout, ať už jde o zakoupení ostrova (který přitom na prodej není), nebo dokonce vojenskou intervencí.
Trump o Grónsku
Trump zdůvodňuje své ambice na převzetí Grónska i obavami z ruské a čínské přítomnosti. Ruské vojenské lodě se ale pohybují zejména v jiné části Arktidy, a to v okolí Norska. Čínská aktivita se soustředí dále na východ.
Trump dokonce krátce před schůzí řekl, že „cokoliv menšího“ než kontrola USA nad Grónskem je „nepřijatelné“.
Hlavním argumentem Trumpa je bezpečnost, podle něj totiž v blízkosti Grónska operují čínské a ruské lodě. Stejně tak kritizuje obranu oblasti s tím, že zde jsou jen dvě psí spřežení. Jak ale přibližujeme v tomto textu, prohlášení stojí na vratkých základech a nejsou založená na pravdě.
Nelze však vyloučit, že je ostrov strategicky významný i v dlouhodobém horizontu, jeho poloha z něj totiž dělá ideální prostor pro rozmístění amerických systémů protivzdušné obrany.
Grónská vláda nicméně krátce před schůzkou oznámila, že Dánsko se spojenci zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí ostrova v rámci svého slibu posílit obranu v Arktidě.
I grónská ministryně zahraničí pak oznámila podobný postoj. Ostrov sice podle ní musí posílit spolupráci s USA, ve stejnou chvíli to ale neznamená, že chce, aby ho Spojené státy vlastnily.
Z dánské strany přišla i kritičtější prohlášení. Tamní ministr zahraničí po schůzce řekl, že „Není snadné přemýšlet inovativně o řešeních, když se každé ráno probouzíte s novými hrozbami.“
Pronesl, že je v zájmu všech, bez ohledu na jejich postavení, prozkoumat, zda je možné řešit „některé z těchto obav a zároveň respektovat integritu území Dánského království a sebeurčení grónského lidu“.
Dalším motivujícím faktorem, zejména vzhledem k přístupu americké politiky za poslední rok, je ovšem grónské nerostné bohatství.
Mapa Grónska.
Důležité chvíle i pro Evropu
Osud Grónska ovšem bude stěžejní i pro evropské země. Pokud by došlo k vojenskému úderu, znamenalo by to bezprecedentní situaci, kdy jedna země Severoatlantické aliance zaútočila na druhou. V souvislosti s tím také dánská premiérka Mette Frederiksonová prohlásila, že by taková situace znamenala konec NATO.
Také proto se nyní snaží evropští politici vést debaty s americkými protějšky. Otázkou ovšem zůstává, nakolik přínosné budou a zda je vůbec šance změnit postoj Washingtonu.
„Evropská unie musí jasně deklarovat, že bezpečnost Grónska a integrita Dánského království jsou nedělitelnou součástí evropské bezpečnosti. Kromě toho může EU nabídnout Grónsku masivní investice do infrastruktury a udržitelné těžby jako alternativu k nátlakové anexi ze strany USA,“ popsala pro Seznam Zprávy Barbora Halašková, která působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity.
„V rámci současné EU-27 představuje formulace jednotné arktické politiky zásadní výzvu, neboť unijní aktéři narážejí na divergentní národní zájmy a rozdílnou míru strategické priority,“ dodala.
