Článek
Cena zlata v pondělí vyšplhala k 5100 dolarům, v přepočtu zhruba 104 tisíci korunám, za troyskou unci, která je 31,1 gramu. Spotová cena zlata, tedy aktuální burzovní cena poprvé překročila pět tisíc dolarů.
Investoři se k tomuto drahému kovu v posledních týdnech upnuli zejména v reakci na napětí mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a NATO v souvislosti s úsilím získat Grónsko, autonomní území Dánska.
„Snaha Washingtonu získat Grónsko nátlakem na země jako Francie, Německo či severské státy vnesla na trhy chaos a potvrdila Trumpovu strategii, že pokud diplomatické cesty selžou, nastupuje ekonomický nátlak. To okamžitě vyhnalo investory k zlatu jako tradičnímu bezpečnému přístavu,“ vysvětlil investiční analytik eToro pro Českou republiku Jakub Rochlitz pro SZ Byznys.
Ačkoli Trump později uvedl, že Grónsko nezíská vojenskou silou, ukázal, že je ochoten tak učinit ekonomickou a politickou silou, připomíná analytik.
„Pokud by ale k nějakému konfliktu došlo, a že je těch rizikových oblastí mnoho (Irán, Taiwan atd.), nikdo nechce držet dluhopisy svého nepřítele. Jedním z největších vlastníků Amerických vládních dluhopisů je Čínská centrální banka, která v posledních letech od její závislosti na USA a dolaru agresivně diverzifikuje, a skupuje masivní množství zlata. Jde tedy o strukturální faktor, vliv hrozící změny světového finančního řádu, který bude pravděpodobně dlouhodobě tlačit na růst cen zlata,“ odhaduje Rochlitz.
Na zlato se spoléhají centrální banky i soukromí investoři
Centrální banky a velcí světoví správci kapitálu navíc podle experta už druhým rokem systematicky snižují nákupy amerických dluhopisů a dolaru. „Pokud Washington používá ekonomické nástroje jako nátlak na své partnery, zlato se stává jedinou skutečně neutrální rezervou v kontextu změny ve světovém měnovém řádu,“ míní.
Růst ceny zlata významně pohání investice centrálních bank. Některé v posledních letech nakupují i přes tisíc tun zlata ročně a začleňují je do svých rezerv. Týká se to například Číny, Polska nebo Turecka. Centrální banky totiž podle analytika drží přibližně 17 až 20 procent veškerého vytěženého zlata, což z nich dělá klíčové hráče na trhu.
Také Česká národní banka nakupuje zlato a za loňský rok ho nakoupila 20,4 tuny. V rezervách ho tak na konci roku 2025 měla rekordních 71,6 tuny. Do roku 2028 plánuje centrální banka zvýšit zlaté rezervy na 100 tun.
U soukromých investorů hrají podle marketingové a obchodní ředitelky České mincovny Markéty Hassové největší roli právě obavy ze stupňujících se geopolitických napětí. V těchto časech investoři hledají způsoby, kam bezpečně uložit finanční prostředky.
„Výraznou roli hraje také FOMO – čili strach z toho, že člověku utíká zajímavá příležitost. Když každý den média informují o tom, že zlato pokořilo nový rekord, i nezkušení investoři chtějí naskočit do rozjetého vlaku,“ uvedla.
Podle údajů z průzkumu Retail Investor Beat společnosti eToro v současnosti investuje do zlata 49 procent českých investorů z řad běžných občanů a 27 procent všech respondentů začalo do zlata investovat v posledních dvou letech, uvedl Rochlitz.
„Je to typická reakce trhu na růst dobře známého aktiva. Investory láká růst, ale zároveň zlato jako bezpečný přístav. Kromě toho se zlato v posledním roce výrazně více objevuje v médiích, co přirozeně zvyšuje popularitu mezi investory,“ vysvětlil.
Šperky, cihly nebo mince?
Zájem Čechů o investice do drahých kovů dlouhodobě roste. „Počet investorů se zvyšuje zhruba o 20 procent ročně a trh se zlatem v Česku za posledních deset let přibližně ztrojnásobil. Lidé vnímají zlato jako pojistku proti inflaci, ekonomické nejistotě a znehodnocování úspor. Zatímco v krizových letech šlo často o impulzivní nákupy, dnes vidíme spíše promyšlené, dlouhodobé investování jako součást širšího portfolia,“ sdělil pro SZ Byznys manažer zákaznické péče Golden Gate Pavel Řihák.
Řada lidí také přemýšlí nad tím, co vlastně se zlatem dělat, pokud by jeho majitel potřeboval rychle hotovost. To má vliv na podobu zlata, kterou kupují.
Nejčastěji se investiční zlato prodává ve formě slitků (cihliček) a investičních mincí. „U slitků je dlouhodobě nejoblíbenější velikost jedna troyská unce, tedy 31,1 gramu, která nabízí dobrý poměr mezi cenou, možností ho rychle prodat a skladovatelností. Investiční mince jsou oblíbené zejména pro svou snadnou obchodovatelnost a často i estetickou hodnotu. Naopak šperky nejsou z investičního pohledu ideální, protože velkou část jejich ceny tvoří práce a jsou zatíženy DPH,“ uvedl Řihák.
Česká mincovna prodává nejčastěji zlaté mince Český lev, které i sama razí. „Mince i cihličky jsou vysoce likvidní. To znamená, že v okamžiku, kdy bude chtít investor své zlato proměnit zpět na peníze, snadno najde kupce,“ dodala Hassová.
Další problém zlata je, že sice majetek ochrání, pokud ale jeho cena neroste jako nyní, je otázkou, zda se zhodnocuje tak, jako kdyby majitel nakoupil třeba akcie.
Právě nyní ale tento problém investory trápit nemusí. K rostoucí poptávce totiž přispívají i vyhlídky na snižování úrokových sazeb v USA. „Zlato ani stříbro nenesou žádný úrok, což v době vysokých úrokových sazeb je významná nevýhoda. Při poklesu úroků se však tato nevýhoda zmenšuje. Drahým kovům může nahrávat i oslabování kurzu dolaru, ve kterém se zlato i stříbro nejčastěji obchodují. Slabší dolar totiž zvýhodňuje nákupy drahých kovů pro investory s jinými měnami,“ dodal Křeček.
Pokud už člověk zlato nakoupí, má několik možností, jak ho uložit.
První možnost je asi nejjednodušší, najít ve svém bytě nebo domě vhodné místo, kam svůj zlatý poklad schovat. Může to být trezor, ale obchodníci se zlatem také vyprávějí příběhy o rafinovaných úkrytech ve stěně za krbem nebo ve vydlabaném trámu. Plusem domácího řešení je nízká cena.
Druhou možností je uskladnění u obchodníka, což nabízí většina z nich – někteří zdarma, někteří za poplatek. Další možností je bezpečnostní schránka v bance. Tuto službu nabízejí všechny větší banky v Česku. Pokud někdo nevěří bance, má kromě vlastního trezoru možnost uložit kov v bezpečnostní schránce v soukromém zabezpečeném skladu.
Zájem roste i o stříbro
Loni zlato vyrostlo o 64 procent a během prvních několika týdnů tohoto roku už se zvedlo o 11 procent. „Tento rok teprve začal a jeho cena vzrostla již o 11 procent. Proto si troufáme předpovídat, že letos by se zlato mohlo vyšplhat až na 5400 amerických dolarů za jednu trojskou unci,“ odhadla Hassová.
„Aktuální situace ve světě naznačuje, že by zlato mohlo dále růst, vývoj už není tak jasný, jak v minulém roce. Ačkoliv tempo nákupů centrálních bank a vstup nových drobných investorů na trh zlata by mohl v tomto roce oslabit, nejdůležitějším hnacím motorem cen zlata je snaha centrálních bank diverzifikovat své rezervy,“ míní Rochlitz.
V roce 2022 začal podle analytika růst zájem o zlato především kvůli zmrazení ruských aktiv. „Tento bezprecedentní krok znejistil centrální banky a ohrozil principy, na kterých stojí moderní finanční systém. Donutil státy pochybovat o bezpečnosti svých rezerv držených v cizích měnách. Zlato se tak v očích centrálních bankéřů stává jedinou skutečně neutrální alternativou k fiat měnám (měny s nuceným oběhem, tedy klasické peníze, jak je známe, pozn. red.), která dokáže uchovat hodnotu i v době hluboké nedůvěry mezi spojenci,“ poznamenal.
Rochlitz dodává, že je nutné počítat s tím, že po tak strmém vzestupu mohou přijít naopak výrazné korekce. Na trh totiž v poslední době vstoupilo velké množství drobných investorů a spekulantů, jejichž rychlé výprodeje mohou zvýšit volatilitu ceny zlata.
Z podobných důvodů jako u zlata roste i cena stříbra, které vzrostlo na 109,44 dolaru za unci. Hranici 100 dolarů přitom stříbro poprvé překročilo teprve minulý pátek.
„Růst ceny stříbra je vysvětlován i jeho průmyslovým významem. Stříbro je totiž důležitou součástí solárních panelů, polovodičových součástek, baterií a infrastruktury používané pro umělou inteligenci. Globální nárůst poptávky po průmyslovém využití stříbra se přitom neodráží v dostatečném navyšování těžby. To pochopitelně vede k nedostatku, který tlačí na růst ceny stříbra,“ vysvětlil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
