Článek
Úspěšný vstup zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) na burzu v posledních dnech plní česká i zahraniční média. A ačkoliv se na mnohé zájemce o akcie CSG nemuselo dostat, český byznys má na zahraničních parketech mnohem více zástupců. Firmy s českými kořeny mají své akcie na burzách v Londýně, Bukurešti, Varšavě nebo dokonce v New Yorku. Jejich burzovní příběhy jsou přitom velmi rozdílné.
Jedním z nejviditelnějších příkladů posledních let je skupina Eurowag, která poskytuje platební a technologické služby dopravním firmám. Na londýnskou burzu vstoupila na podzim 2021 v době, kdy se v Evropě dařilo novým akciovým emisím a investoři byli ochotni platit za růstové příběhy. Akcie firma nabídla za 150 pencí.
Zakladatel a šéf Eurowagu Martin Vohánka tehdy označil vstup na burzu za důležitý milník. „Je to pro nás zásadní a vzrušující krok. IPO nám umožní ještě zrychlit náš růst,“ uvedl při oznámení záměru vstoupit na londýnský trh.
Následný vývoj ale ukázal, že samotný vstup na prestižní burzu úspěch nezaručuje. Akcie se dnes pohybují kolem 123 pencí, tedy zhruba o pětinu níže, než byla upisovací cena.
Londýn v posledních letech čelí odlivu části menších a středních společností a u řady titulů se akcie obchodují pod emisní cenou, případně z trhu mizí úplně. Akcie Eurowagu se od 23. října 2023 začaly obchodovat také v Praze na neregulovaném trhu Free Market – na trh je uvedl člen burzy WOOD & Company, což umožnilo jejich snazší obchodování i domácím investorům.
Český úspěch v Rumunsku
Úplně jiný příběh píše energetická skupina Premier Energy, kterou prostřednictvím fondu Emma Capital kontroluje podnikatel Jiří Šmejc. Firma zaměřená na obnovitelné zdroje a energetickou infrastrukturu vstoupila na burzu v Bukurešti v květnu 2024 a stala se největším úpisem (IPO) na bukurešťské burze za posledních sedm let. Emisní cena byla stanovena na 19,5 rumunského lei za akcii.
Partner a investiční ředitel Emma Capital Pavel Horák po úpisu uvedl, že všechny nabízené akcie se podařilo upsat. „Celá transakce skupině Premier Energy přinese potřebný kapitál na další růst i akvizice,“ řekl.
Finanční ředitel Premier Energy Petr Stohr zároveň zdůraznil, že kótování na burze je pro skupinu důležité i z pohledu posílení přístupu ke kapitálu a oslovení širšího okruhu investorů. Skupina zároveň počítá s dalším růstem a akvizicemi. Z hlediska burzovního výkonu zatím Premier Energy patří k příjemnějším překvapením. Dnes se akcie obchodují kolem 34 lei, tedy přibližně o tři čtvrtiny výš oproti ceně při IPO.
Mezinárodní ambice má také solární skupina Photon Energy. Ta vznikla v Česku, dnes ale funguje jako nizozemská společnost se sídlem v Amsterdamu a její akcie se obchodují na více evropských trzích včetně Prahy.
Pro investory jde o typický menší titul - obchodování bývá méně likvidní než u velkých firem, kurz citlivě reaguje na hospodářské výsledky i náladu kolem obnovitelných zdrojů a očekávání se mohou v čase výrazně přelévat.
Odchod Avastu
Z evropských burz naopak zmizela jedna z nejznámějších českých technologických značek. Antivirový Avast vstoupil na londýnskou burzu v květnu 2018 za 250 pencí za akcii a před stažením z obchodování se kurz posunul až k zhruba sedmi librám, tedy téměř na trojnásobek upisovací ceny.
Po spojení s americkou firmou NortonLifeLock byl v roce 2022 stažen z obchodování v Londýně i v Praze. Český příběh se tím ale neuzavřel, pouze se přesunul za oceán. Šéf sloučené společnosti Vincent Pilette tehdy změnu vlastnické struktury rámoval jako širší misi v oblasti kybernetické bezpečnosti.
„Věříme, že každý má právo žít svůj digitální život naplno,“ uvedl. Nástupnická skupina Gen Digital dnes sídlí v USA i v Česku a její akcie se obchodují na americké technologické burze Nasdaq, což znamená jiné investorské prostředí, tvrdší konkurenci i ostřejší reakce trhu na výsledky.
Vedle firem, které míří primárně do zahraničí, existují i společnosti, pro něž je cizí burza jen doplňkem k domácímu trhu. Typickým příkladem je energetický gigant ČEZ, jehož hlavním trhem zůstává Praha, zatímco jeho akcie se už téměř dvě dekády v rámci takzvaného duálního listingu obchodují také ve Varšavě. Smyslem toho, že se titul objeví i na další burze, bývá rozšíření investorské základny a větší aktivita v regionech, kde má firma přirozeně silné obchodní vazby.
Ne všechny burzovní příběhy ale skončily stejně. Například výrobce lihovin Stock Spirits, do jehož skupiny patří i Stock Plzeň, byl veřejně obchodovaný v Londýně a z burzy odešel po převzetí fondem CVC.
Farmaceutická Zentiva měla vedle Prahy také depozitní certifikáty v Londýně – tedy cenné papíry, které tamním investorům umožňovaly obchodovat akcie firmy bez jejich přímého držení. Ty však po převzetí společností Sanofi z trhu zmizely.
A těžební společnost New World Resources (NWR) byla varovným příkladem emitenta s akciemi obchodovanými v Londýně, Praze i Varšavě, který nakonec doplatil na to, že těžební byznys silně kolísá podle hospodářského cyklu, i na vlastní finanční křehkost. Společnost se dostala do likvidace a obchodování s jejími akciemi bylo zastaveno.
Společným jmenovatelem všech výprav českých firem na zahraniční burzy je snaha získat kapitál a viditelnost, kterou pražský trh nabízí spíše v omezenější míře. Zahraniční burzy dávají firmám přístup k širšímu okruhu investorů, často i větší likviditě i mezinárodní pozornosti. Pro české drobné investory to zároveň znamená nutnost počítat s měnovým rizikem a často i složitějším přístupem k titulům podle toho, přes jakého brokera obchodují.
