Fed nepřekvapil. Navzdory Trumpovým přáním nechal sazby být

Americká centrální banka (Fed) po dvoudenním zasedání oznámila, že ponechává klíčovou sazbu v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Banka už na sklonku roku 2025 sazby třikrát po sobě snížila a nyní si dává pauzu. Samotný verdikt tak nebyl hlavním překvapením večera – investory více zajímá, co bude dál.

„Fed dnes podle všeho sazby nezmění. Důležitá tak bude hlavně následná tisková konference šéfa Fedu Jeroma Powella. Zřejmě zopakuje, že další kroky budou záviset na tom, jaká budou přicházet nová data,“ uvedla ještě před samotným rozhodnutím ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Centrální banka své rozhodnutí odůvodnila tím, že inflace stále zůstává vysoká a ekonomika solidně roste. Přitom nenaznačila, kdy by mohly úrokové sazby opět klesnout. Pro ponechání úroků se vyslovilo deset z 12 členů měnového výboru. Dva byli pro snížení úroků o čtvrt procentního bodu.

Prognóza Komerční banky zatím počítá se snížením sazeb už na březnovém zasedání, nevylučuje však ani delší pauzu. Respondenti čerstvého průzkumu zpravodajské CNBC zároveň čekají, že Fed letos sníží základní úrokovou sazbu už jen dvakrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Pro rok 2027 pak trh další uvolňování měnové politiky zatím nečeká.

Středeční zasedání proběhlo v době zvýšené politické pozornosti kolem budoucího vedení Fedu. Powellovi totiž už v květnu končí předsednický mandát a spekulace o tom, kdo usedne na jeho místo, v posledních týdnech zesilují. Debatu přiživuje i to, že americký prezident Donald Trump současného šéfa Fedu dlouhodobě ostře kritizuje. Opakovaně mu vyčítá nastavení sazeb a nešetří ani osobními útoky.

V amerických médiích i mezi investory se nejčastěji objevují jména jako Rick Rieder z BlackRocku, bývalý člen Rady guvernérů Fedu Kevin Warsh nebo její současný člen Christopher Waller. V širších úvahách se skloňuje také ekonomický poradce Bílého domu Kevin Hassett.

Nejistota kolem příštího vedení je pro trhy důležitá nejen personálně, ale hlavně proto, co může znamenat pro nezávislost centrální banky v příštích letech. Právě nezávislost Fedu se navíc promítá i do dalšího tématu, které investoři sledují souběžně se středečním rozhodnutím, do právního sporu kolem členky Rady guvernérů Fedu Lisy Cookové.

Nejvyšší soud USA se 21. ledna zabýval sporem kolem snahy prezidenta USA Cookovou odvolat. Případ je obecně vnímán jako test toho, kam až může exekutiva zajít při zásazích do vedení Fedu. Verdikt zatím nepadl, ale už samotný průběh sporu zvyšuje nervozitu trhu ohledně institucionální stability právě v době, kdy se zároveň rozhoduje o budoucí hlavě centrální banky.

Šéf Fedu na středeční tiskové konferenci uvedl, že „případ Cooková“ je pravděpodobně nejdůležitější v historii centrální banky.

Do stejného obrázku zapadá i současná slabost dolaru. Americká měna klesá kvůli kombinaci faktorů, včetně očekávání dalšího uvolňování politiky Fedu. Když jsou úroky v USA nižší (nebo se k nim schyluje), je pro investory držet dolar o něco méně výhodné a část z nich přesouvá peníze jinam.

Dolar navíc zrychlil pokles po výrocích Donalda Trumpa, který dal najevo, že mu pokles americké měny nevadí. „Ne, myslím, že je to skvělé,“ řekl podle agentury Bloomberg v úterý novinářům na otázku, zda ho pokles měny znepokojuje. „Myslím, že hodnota dolaru – podívejte se na ten byznys, který děláme. Dolar je na tom skvěle.“

Trump zároveň poznamenal, že by dolar mohl nechat jít nahoru nebo dolů „jako jojo“, ačkoliv takové prudké výkyvy označil za něco, co by si nepřál. Po jeho komentáři se dolarový index, který sleduje výkon dolaru vůči koši hlavních měn, propadl o více než jedno procento a dostal se na nejslabší úroveň od února 2022. Za poslední rok sestoupil o více než deset procent.

Slabý dolar se mezitím promítl i do české měny. Koruna v úterý večer posílila na nejsilnější úroveň vůči dolaru za téměř dvanáct let, když se dostala až k psychologické hranici 20 korun za dolar.

Podle hlavního ekonoma investiční platformy Portu Jana Berky trh už v závěru minulého týdne vyděsil především prudký pokles dolaru vůči japonskému jenu. „Investoři to dávali do souvislosti s krokem, kdy si americké úřady u bank zjišťují aktuální kurzy a podmínky na trhu. To bývá vnímáno jako možná předehra zásahu na devizovém trhu,“ uvedl Berka.

V praxi podle něj jde o to, že se u klíčových bank „sonduje“ situace, tedy jaká je likvidita a za jakých podmínek by bylo možné dolar prodávat a japonský jen nakupovat. Takový signál trh čte jako možné varování před intervencí, která je ve Spojených státech spíše výjimečná.

„Už samotná možnost, že by se americká strana mohla na devizovém trhu angažovat, vyvolala spekulace a nervozitu. Dolar vůči jenu oslabil a následné potvrzení jen posílilo dojem, že se možná rozjíždí něco, co jsme řadu let neviděli,“ dodal Berka.

Bloomberg zároveň upozorňuje, že tlak na dolar je širší a souvisí i s nervozitou investorů z nepředvídatelné hospodářské a zahraniční politiky Washingtonu. Dolaru škodí i nejistota kolem politiky a obchodu. Když není jasné, jaká budou pravidla hry (třeba u cel, rozpočtu nebo dalších kroků vlády), investoři si k americkým aktivům připočítávají „rizikovou přirážku“ a kurz měny tím trpí.

Do hry vstupuje také stav veřejných financí. Někteří investoři mají obavy, že Spojené státy budou dál hospodařit s vysokými schodky a že poroste státní dluh, což může snižovat důvěru v dolar do budoucna. A nakonec jsou tu i spekulace, že by Washingtonu slabší dolar vlastně mohl vyhovovat, protože by to zlevnilo americké zboží v zahraničí a podpořilo vývoz.

I proto ale část trhu varuje před riziky delšího oslabování měny. Místopředseda Goldman Sachs Robert Kaplan pro Bloomberg uvedl, že slabší dolar sice podporuje export, ale při americkém dluhu kolem 39 bilionů dolarů je podle něj „stabilita měny“ důležitější. Dodal, že USA budou chtít stabilní dolar také proto, aby dokázaly hladce prodávat dlouhodobé státní dluhopisy.

Text jsme aktualizovali po konečném rozhodnutí Fedu.