Mezi obcemi a vládou doutná spor o miliardy z pokut za rychlou jízdu

Mezi radnicemi a novou vládou bobtná spor o peníze, které obce získávají za sankce řidičů z měření rychlosti radary. Ministerstvo dopravy nově oslovilo příslušné městské úřady s dotazníky, v nichž mají státu vyčíslit svou agendu s pokutováním řidičů.

A dočkalo se velkého odporu.

Je za tím spor o výnosy z pokutování řidičů. Schválené programové prohlášení vlády Andreje Babiše totiž počítá s novelou zákona tak, „aby čistý zisk z provozu městských radarů byl odváděn do Státního fondu dopravní infrastruktury“. Vybrané peníze by tak namísto městských úřadů mířily do státní kasy.

Řidiče v Česku přitom stále častěji rozzlobí dopis či zpráva v datové schránce s pokutou za rychlost. Podle odhadů Českého metrologického institutu, který zařízení pravidelně prověřuje, u nás funguje asi 1500 úsekových i stacionárních radarů a dál jich přibývá. Obce tak na prohřešcích řidičů inkasují nižší miliardy korun ročně. Zároveň však zdůrazňují, že prevence zabírá.

Návrh rozzlobil radnice, které oponují, že výběrem pokut plní veřejný zájem na bezpečný provoz na silnicích. A namítají, že výnosy z tohoto typu sankcí navíc látají díry v rozpočtech městských úřadů, které jim vznikají s přeneseným výkonem státní správy.

Ministr dopravy Ivan Bednárik (nezávislý za SPD) pro Seznam Zprávy uvedl, že formulace „čistý zisk“ je v návrhu klíčová. „Počítáme tedy s tím, že obce by si zachovaly dostatek prostředků pro to, aby pokryly provoz radarů. Chceme ale, aby měření radary jako takové mělo preventivní charakter a pomáhalo zvyšovat bezpečnost na silnicích a nestávalo se šedou zónou podnikání některých samospráv nebo firem, které si tyto samosprávy zasmluvnily pro provoz radarů,“ reagoval.

Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková namítá, že si výši pokut nastavil stát, a chrání tak veřejný zájem na bezpečném silničním provozu. Podle ní města a obce dělají státu servis, když zajišťují správní řízení i výběr sankcí. „Máme to vnímat tak, že si stát chce svůj státní rozpočet vylepšovat penězi od řidičů? Když obce nesmí, tak proč stát ano? Buď to pojmenujme pravými jmény a má se tím lepit nějaká díra ve státním rozpočtu, anebo chce stát opravdu zabezpečit silniční provoz,“ namítla.

Nelibost nad návrhem zní i z jednotlivých radnic. Ministerstvo dopravy je na začátku roku oslovilo s dotazníkem, v němž se třeba ptá, kolik inkasují na pokutách za překročení rychlosti a jak tyto peníze využívají.

Seznam Zprávy oslovily obce, které už v minulosti byly aktivní ve výběru pokut. Jejich starostové namítají, že městské úřady z vybraných peněz platí i „ztrátový“ provoz jiných odborů, které vykonávají státní správu.

Někde dokonce hrozí, že pokud vláda záměr splní, radary tam vypnou. „Nesouhlasíme s tím. Stát nám sáhl na příjmy z hazardu, daně z nemovitostí a teď tohle. Je to zásah do rozpočtové autonomie. Pokud návrh projde, jsme připravení zařízení vypnout,“ zlobí se starosta Slavkova u Brna Michal Boudný.

Třeba Vimperk na Prachaticku zajišťuje provoz dvou úsekových měření přímo ve městě a další tři v okolních obcích. Na pokutách loni vybral přes 20 milionů korun, po odečtení všech výdajů zbylo úřadu z této agendy necelých 9 milionů korun.

Vedení radnice ale namítá, že tyto peníze utratí za další úředníky, kteří zajišťují chod státní správy. „Každoroční náklady pro města na výkon státní správy stoupají, tak jako náklady na režii úřadu. Naopak s povinnostmi, které stát přenáší na města a obce, nepřichází do jejich rozpočtů prostředky na úplné pokrytí výdajů s tím spojených. A to trápí všechny starosty napříč spektrem politických stran či uskupení,“ zdůraznila starostka města Jaroslava Martanová.

Vimperský úřad k tomu přidává konkrétní čísla. Výdaje na místní správu při 121 tabulkových místech loni činily 93 milionů korun. „Dvě třetiny zaměstnanců přitom při přenesené působnosti vykonávají státní správu, pouze třetina se věnuje záležitostem města, samosprávy. Ale příspěvek od státu do městského rozpočtu na výkon státní správy činil 19,7 milionů korun. Tedy na 66 % výdajů stát přispívá asi pětinovou částkou,“ upřesnil mluvčí města Milan Brabec.

Také městský úřad v Černošicích u Prahy loni získal výběrem pokut za rychlost přes 34 milionů korun. Mimo jiné administruje pokuty z rychlostního radaru v Průhonicích a z úsekového měření na Pražském okruhu. Starosta Filip Kořínek (Věci černošické) dodává, že celkové náklady odboru přestupků loni vyčíslili na 20,5 milionu a zbylé peníze využijí na dotování jiných odborů, na jejichž provoz podle něj od státu nedostanou potřebnou částku.

Vládní plán bere jako zásah do autonomie obcí. „Platí, že bez příjmů z pokut za rychlost by nám v rozpočtu vznikla obrovská díra, kterou bychom nebyli schopni pokrýt a nemohli zákonem uložené činnosti vykonávat,“ reagoval.

Podle Vladykové není zřejmé, jak chce ministerstvo spočítat „čistý zisk“. „Není jasné, jak si ten výpočet představují,“ sdělila s tím, že městské úřady platí třeba provoz podatelen, úklid kanceláří, ale i další náklady přímo spojené s provozem radarů.

Podobně mluví v Židlochovicích na Brněnsku, kde střídají tři radary na čtyřech místech, dalších šest zařízení umisťují v sedmi okolních obcích. Loni tak na pokutách inkasovali 25 milionů korun. Podle tamního starosty Jana Vituly díky výnosům mohou zajistit provoz městské policie i v okolních obcích. „Nemůžete provozovat radar v obci, pokud tam nefunguje městská policie. To znamená, že na základě smlouvy všem okolním obcím zabezpečujeme její provoz,“ upřesnil.

Doplnil, že republikoví policisté kontrolují správné umístění a funkčnost radarů. Zároveň předepisují úpravy křižovatek, zastávek nebo chodníků. „Čili máme s provozem radarů ještě spojený balík investic, o kterých víceméně skoro nerozhodujeme, protože si je nadiktuje policie,“ vysvětlil Vitula a dodal, že tak úřadu víceméně žádné zisky nezůstávají.

Kritika k návrhu zaznívá i z Kuřimi na Brněnsku. „Podle mého názoru je to čirý populismus a neznalost financování rozpočtu obcí. Takové líbivé téma, které odpovídá chování Filipa Turka na dálnicích,“ odkázal starosta města Drago Sukalovský (STAN) k dřívějším přestupkům viditelné persony vládních Motoristů.

Kuřim instalovala tři radary přímo ve městě, další dva v okolních obcích. Podle Sukalovského se tam administraci pokut věnuje pět úředníků a také městská policie. Zdůrazňuje, že systém je efektivní a řidiči si na problematických místech skutečně zvykli šlápnout na brzdu.

„Nedělali jsme to za účelem zisku, ale tam, kde mají radary dopravní opodstatnění,“ řekl. Zmínil třeba zařízení v Zámecké ulici na okraji města, pod nímž je křižovatka, přechod pro chodce i cyklostezka. „Bez radaru tam překračovalo rychlost 70 procent řidičů. Zpočátku tam bylo i 5500 přestupků měsíčně, kdy řidiči jeli šedesátkou a více. Postupně to kleslo skoro na desetinu,“ zdůraznil.

Potvrzují to i ve zmíněném jihočeském Vimperku. Zatímco v roce 2023 vybrali na pokutách téměř 40 milionů korun, loni už to byla jen polovina částky.

Radary preventivně zabírají i podle ředitele Českého metrologického institutu Jiřího Tesaře, který velkou část měřičů pravidelně ověřuje. „Pokud radary nejsou na překvapivém místě, po nějaké době o nich všichni vědí. Účel je dosažen, prevence hlavně u úsekových radarů funguje velmi dobře,“ popsal.

Radnice teď čekají, jak se návrh novely vyvine. „Doufáme, že to ještě bude předmětem jednání,“ uvedla Vladyková s tím, že jsou s ministrem na schůzce už domluvení.

Také Bednárik avizoval, že zástupce samospráv do debaty nad návrhem zapojí. „Resort dopravy je otevřený jakékoliv diskusi na toto téma. Naším primárním cílem je totiž transparentní nastavení pravidel. Zároveň je debata na úplném začátku a v tuto chvíli nelze časově předjímat další kroky,“ doplnil.