Článek
Ministr zahraničí Petr Macinka na předmětné tiskové konferenci devatenáctkrát konstatoval, že se prezident Petr Pavel pohybuje mimo ústavní rámec, že Ústavu porušuje nebo že s ní není v souladu. Důvodem je prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka ministrem. Petr Pavel už dříve vládu vyzval, aby podala kompetenční žalobu, nechť o ústavnosti rozhodnou ústavní soudci.
Premiér Andrej Babiš i další členové vlády opakovaně odmítají. Zopakoval to i Macinka. Argumentuje, že beztak nemá v Ústavní soud důvěru a nepovažuje ho za nestranný.
„Ústavní soud už několikrát v minulosti ukázal, že se někdy umí chovat aktivisticky, například před pár lety, kdy třeba zrušil volby nebo když svévolně zasáhl do volebního modelu,“ odpověděl na otázku, proč spor nechce nechat rozhodnout ústavní soudce, jejichž smyslem je dohlížet na to, aby stát, respektive jeho čelní představitelé, nepřekračovali ústavu.
„My se nechceme pouštět do této věci (jmenování ministra pozn. red.) Ústavního soudu, protože on svými rozhodnutími mění ústavu, pravidla a zákonný rámec České republiky. Já jsem konzervativní člověk, který se domnívá, že pokud má někdo měnit ústavní rámec České republiky, má to být Parlament, nikoliv Ústavní soud,“ sdělil veřejnosti.
Seznam Zprávy oslovily čtyři bývalé soudce Ústavního soudu a až na jednoho s Macinkovou interpretací nesouhlasí.
„Když někdo namítá porušování Ústavy a sám nebere instituci, která je k nápravě nebo objasnění těchto věcí v Ústavě přímo definovaná, tak se absolutně nemůže dovolávat porušování ústavy,“ míní Ivana Janů, bývalá soudkyně, která působila ve funkci v letech 1993 až 2002 a 2004 až 2014. Domnívá se, že kdo dopředu tvrdí, že Ústavní soud je neobjektivní a podjatý, v zásadě neuznává právní stát ve společnosti.
Podobně se proti Macinkovým slovům ohradila další bývalá soudkyně a politička Dagmar Lastovecká, která před nástupem do Ústavního soudu působila jako primátorka města Brna a senátorka za ODS. Po jmenování soudkyní v roce 2003 ukončila ve straně členství.
„Ministr svou nechuť podat kompetenční žalobu zdůvodňuje nedůvěrou v rozhodování Ústavního soudu, což si myslím, že je velmi nešťastné, nepatřičné a nemá to žádné opodstatnění. Otázkou ovšem je, jestli je to opravdu ten pravý důvod, proč tu žalobu nechce podat,“ říká bývalá soudkyně.
Také nesouhlasí s ministrovou argumentací, že Ústavní soud mění pravidla a dává obecný výklad Ústavy.
„Ústavní soud řeší konkrétní případ, jestli je něco v souladu s ústavou nebo není. Nedává obecný výklad. A výsledek nelze nazývat aktivismem,“ odmítá ministrova slova.
Vojtěch Šimíček, bývalý místopředseda Ústavního soudu (působil v letech 2014 až 2024) se jako stávající soudce Nejvyššího správního soudu podle svých slov nemůže k aktuální politické kauze příliš vyjadřovat. „Mohu konstatovat jen to, že budu vždy Ústavní soud bránit, i jeho nezávislost a mám v něj absolutní důvěru,“ sdělil Seznam Zprávám Šimíček.
Seznam Zprávy oslovily také Radovana Suchánka, který zastával funkci ústavního soudce v letech 2013 až 2023, a na rozdíl od předešlých respondentů aktivně zapojuje do politiky i po skončení soudcovského mandátu.
„Já si také myslím, že se prezident pohybuje mimo ústavní rámec. Ústava říká, že na návrh premiéra prezident jmenuje členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev. Podle mého názoru tedy prezident může mít na věc svůj názor, ale nakonec by návrhu premiéra vyhovět měl,“ domnívá se Suchánek.
V roce 1998 vstoupil do ČSSD, působil jako asistent několika poslanců a poradce ministrů. Dva roky působil jako náměstek pro legislativu na Ministerstvu zdravotnictví a v roce 2013 ho prezident Miloš Zeman jmenoval ústavním soudcem. Po skončení mandátu neúspěšně kandidoval v parlamentních volbách za hnutí ANO v Jihočeském kraji a aktuálně se o něm hovoří jako o potencionálním náměstkovi na Ministerstvu spravedlnosti.
„Já to vnímám i tak, že se juridizují politické problémy, tedy, že se politické problémy, které mají řešení, předkládají justici. Je to kontraproduktivní. Politika v demokratickém státě by se měla odehrávat na pozadí politických procedur a vyjednávání, namísto soudních rozhodnutí,“ domnívá se. A podle svých slov rozumí i argumentům ministra Macinky, kterému se do kompetenční žaloby nechce.
„Je pravda, že se Ústavní soud umí chovat aktivisticky. Viděli jsme to v řadě případů. S tím naprosto souhlasím a ta jeho slova jsou na místě,“ dodává.
