Po Francii a Kanadě i Británie. Trump sleduje cesty do Číny s nelibostí

Americký prezident Donald Trump se vymezil proti návštěvě britského premiéra Keira Starmera v Číně. Londýnu vzkázal, že obchodovat s Pekingem je „velmi nebezpečné“.

Starmer je prvním britským premiérem, který vyrazil do Pekingu za posledních osm let. Je nicméně jen jedním z řady západních lídrů, kteří se nyní poohlížejí po Číně ve snaze navázat pevnější vztahy s druhou největší ekonomikou světa. A zbavit se tím závislosti na nevyzpytatelném americkém prezidentovi, který se ohání cly.

Cestu do Číny v posledních týdnech podnikli i francouzský prezident Emmanuel Macron, finský premiér Petteri Orpo či kanadský premiér Mark Carney.

Přestože si britská vláda stojí za tím, že vyrazit do Asie bylo správné, Trumpovy výroky pravděpodobně sleduje se znepokojením, odhadují ostrovní média s ohledem na impulzivnost amerického lídra a jeho dlouhodobě nepřátelský postoj vůči Číně.

Seznam Zprávy přehledně odpovídají na klíčové otázky týkající se Starmerovy cesty a Trumpovy reakce na ni.

Donald Trump vzkázal, že pro Velkou Británii je „velmi nebezpečné“ obchodovat s Čínou. Výroky padly na čtvrteční premiéře dokumentárního filmu, který sleduje příběh jeho manželky Melanie.

K návštěvě Starmera se blíže nevyjádřil, pozornost ovšem věnoval i Kanadě, pro kterou je podle něj paktování s Čínou „ještě nebezpečnější“.

„Kanada si nevede dobře. Vede si velmi špatně a na Čínu se nemůže dívat jako na řešení,“ doplnil Trump, který během prvního roku svého druhého funkčního období významně přispěl k ochlazení vztahů mezi Washingtonem a Ottawou.

Kanadský premiér Mark Carney minulý týden uzavřel, stejně jako nyní Starmer, obchodní dohody s Čínou. Trump tento krok kritizoval a Kanadě pohrozil uvalením cel, pokud bude v dohodách s Pekingem pokračovat.

I přes zjevné vymezování se proti Číně ovšem Trump ve čtvrtečním projevu označoval tamního lídra Si Ťin-pchinga za svého přítele a zdůrazňoval to, že se s ním zná „velmi dobře“.

Britská vláda uvedla, že Washington o plánované návštěvě i jejích záměrech věděl dopředu. Připomněla přitom, že i sám Trump má v plánu v dohledné době zamířit do Pekingu.

Ministr pro podnikání Chris Bryant vzkázal, že Trump se ve svém tvrzení mýlí. Podle něj by bylo „upřímně šílené, kdyby Spojené království ignorovalo přítomnost Číny na světové scéně“. „Samozřejmě do vztahů s Čínou vstupujeme s otevřenýma očima,“ ubezpečil.

Poté, co Starmer ve čtvrtek jednal se Si Ťin-pchingem, uvedl, že vztahy s Čínou jsou „dobré“ a „silné“. Setkání s čínským prezidentem si přitom pochvaloval jako „velmi dobré“. „Vřele jsme se angažovali a dosáhli jsme skutečného pokroku, protože Spojené království má co nabídnout,“ prohlásil.

Ministerský předseda svou cestu prezentoval jako pragmatický krok.

Jak již bylo zmíněno, jde o první návštěvu britského premiéra po osmi letech. Podle Starmera bylo načase ukončit „dobu ledovou“, jak mezidobí nazývá, a vybudovat „sofistikovanější“ vztahy, které přinesou britským občanům bezpečí a prosperitu, jakou si zaslouží.

„Ať se nám to líbí, nebo ne, Čína je pro Spojené království důležitá,“ vzkázal Starmer před čtyřdenní návštěvou s tím, že „strategické a konzistentní vztahy s nimi jsou pevně v našem národním zájmu“. „To neznamená zavírat oči před výzvami, které představují, ale spolupracovat s nimi i tam, kde se neshodneme,“ doplnil.

Reagoval tím na obavy ohledně lidskoprávní situace v Číně a možného ohrožení národní bezpečnostní situace, které jeho cesta v Británii vyvolala a pro které se stal terčem kritiky britské opozice.

Čína představuje ekonomické záchranné lano pro Spojené království, jehož hospodářství se od odchodu z Evropské unie v roce 2020 potýká s potížemi.

Britskou ekonomiku zasáhla také cla, která Donald Trump na zemi uvalil, nehledě na dlouholeté „speciální vztahy“, které Londýn a Washington pojí. Se znepokojením pak Londýn sledoval výhrůžky zemím, které se postaví Trumpovým plánům na zabrání Grónska.

Z cesty Sira Keira vzešlo několik konkrétních výsledků, mimo jiné dohoda o bezvízovém styku a snížení cel na whisky, stejně jako investice společnosti AstraZeneca ve výši 10,9 miliardy liber do výstavby výrobních závodů v Číně.

Oznámeny byly též dohody o spolupráci v oblastech, jako je boj proti organizovanému zločinu či nelegální migraci.

V pátek pak Starmer podle stanice Sky News oznámil, že se s Čínou dohodl na zrušení sankcí proti britským poslancům a členům Sněmovny lordů, kteří v minulosti kritizovali čínské špionážní taktiky a přístup Pekingu k dodržování lidských práv.

Postoj Donalda Trumpa vůči Číně je během jeho druhého volebního období plný protikladů, upozorňuje americký deník The New York Times.

Zmiňuje přitom, že v jednu chvíli vyhrožuje Pekingu cly a posilňuje tchajwanskou armádu, vzápětí však nešetří chválou na adresu svého čínského protějšku a zmírňuje omezení v oblasti obchodu s vyspělými technologiemi.

Podle čínského výzkumníka a bývalého ředitele Institutu amerických studií při Čínské akademii sociálních věd Ni Fenge by se dalo říci, že rivalita mezi Čínou a USA se nyní dostala do fáze „odolné rovnováhy“.

Má za to, že na rozdíl od konkurence mezi lety 2018 až 2024 – která byla poháněna mentalitou studené války – lze předpokládat, že současná rivalita nepovede k vytvoření dvou protikladných bloků.

Podle think tanku European Council for Foreign Relations je v poslední době zřejmé, že Trump prosazováním politiky „Amerika na prvním místě“, která přispěla k narušení vztahů s tradičními americkými spojenci, přispívá k posilování Číny.