Hlavní obsah

Zabavit a prodat. Rusko si při financování války pomohlo dražbou letiště

Foto: Shutterstock.com

Moskevské letiště Domodědovo.

Moskevské letiště Domodědovo změní majitele. Potom, co ho loni zabavil stát, ho teď prodává soukromým kupcům, kteří mají vazby na blízkého přítele Vladimira Putina. Investoři přitom zaplatí jen polovinu původní ceny.

Článek

Kdysi největší letiště Ruské federace připadne majitelům konkurenčního areálu Šeremeťjevo. Obchod je vyjde v přepočtu asi na 18 miliard korun. Ruský stát chtěl přitom Domodědovo původně prodat za dvojnásobek, za takovou cenu ale žádného vhodného investora nenašel.

Rusko od začátku války na Ukrajině rozjelo vlnu konfiskací, při kterých míří na „strategicky důležité podniky.“ Nejdříve se soustředilo na majetek západních firem, později se ale zaměřilo i na některé objekty ve vlastnictví samotných Rusů.

Znárodněné podniky se pak rovnou snaží vydražit, čímž získává peníze do státního rozpočtu, ve kterém jsou kvůli pokračující válce stále větší trhliny. Zároveň to ale může pomáhat i vybraným oligarchům.

„Dělá se to čistě kvůli tomu, že někdo chce anebo potřebuje ten či tamten majetek,“ řekl deníku New York Times Alexandr Kolyandr z Centra pro analýzu evropské politiky. Naráží tím na to, že z prodeje zabaveného majetku těží zejména kruhy napojené na současnou vládnoucí elitu.

Rusko sice zabavené věci oficiálně draží a prodává za tu nejvýhodnější nabídku. O prodej letiště Domodědovo se ale pokoušelo už minulý týden za vyvolávací cenu kolem 34 miliard korun. Do klání se přihlásil jediný uchazeč, kterého úřady už předem vyřadily ze soutěže. Údajně měl chybu v dokumentaci.

„Pobavili jsme se, a stačilo,“ řekl po téhle zkušenosti podnikatel Jevgenij Bogatyj, který po vyloučení z dražby mluvil s ruskou stanicí RBK, která se zaměřuje na byznys. Podle něj úřady nepostupují korektně a do druhého kola aukce se tak ani nepřihlásil.

Ta se pořádala pouhých sedm dní po prvním neúspěšném pokusu. Podle Bogatyje to jde proti ruským zákonům – dražba se podle nich může opakovat nejméně po 25 dnech. V jejím druhém kole, kdy se cena za Domodědovo srazila na polovinu, se najednou objevili i ti, kteří původně neprojevovali zájem.

Letiště Domodědovo

  • Mezinárodní letiště Moskva-Domodědovo, oficiálně Mezinárodní letiště Domodědovo M. V. Lomonosova. Dlouho bylo druhým nejrušnějším civilním letištěm v Rusku, po letišti Šeremeťjevo a před letištěm Vnukovo.
  • Od roku 2024 je ale až na čtvrtém místě (za Šeremeťjevem, petrohradským Pulkovem a moskevským Vnukovem).
  • Leží asi 45 km jihovýchodně od centra hlavního města Moskvy.

Rusové létají do Asie namísto Evropy

Důvodem prvotního neúspěchu mohla být cena, která neodpovídala ekonomické realitě. Létání do Evropy v Rusku totiž víceméně skončilo, a nabídka jiných destinací je natolik omezená, že ji mohou do velké míry zajišťovat jiná moskevská letiště – Šeremeťjevo a Vnukovo.

Hledání dalších aerolinek, která by si v Domodědovu založily základnu, v posledních letech nikam nevedlo. V tuhle chvíli tam mají svůj „hub“ letecké společnosti S7 a Ural Airlines.

Třeba S7 ale tamní aktivity omezila a těžiště provozu přenesla na východ země do Novosibirsku. Už proto, že Rusové namísto do Evropy létají spíš do Asie a na Blízký východ. Základna umístěná uprostřed Sibiře proto může dávat větší smysl. Vyhlídky moskevského areálu tak nejsou růžové.

„Když ponechám stranu právní aspekty – jak se můžete snažit odprodat něco, co má hodnotu asi 40 miliard rublů, za rovných 130 miliard? Kdo byl ten chytrák, smím-li se zeptat?“ pozastavil se nad původně požadovanou částkou za Domodědovo ruský miliardář Oleg Děripaska.

Na na sociální síti Telegram si zároveň povzdechl nad tím, jak se ruská ekonomická realita proměnila: „Náš Klondike za poslední dva roky tak trochu zamrznul…,“ dodal Děripaska s tím, že původní cena zkrátka neodpovídá současnému stavu věci.

Moskevské Domodědovo bylo v letech 2004 až 2015 nejrušnějším letištěm v celém Rusku. O prvenství ho poté připravilo nedaleké Šeremeťjevo. Počty cestujících pak ale začaly drasticky klesat na všech ruských letištích. Nejdřív kvůli pandemii, poté kvůli válce na Ukrajině a sankcím. Domodědovo to zasáhlo uprostřed obří výstavby.

„Ještě během provozu před pandemií nutně potřebovali postavit druhý terminál. Jenže když ho konečně otevřeli, tak už pro něj neměli využití,“ připomněl New York Times Andrej Kramarenko z moskevské Vysoké školy ekonomiky.

Kupcem je Putinův přítel z dětství. Opět

Výpadek zahraničního turismu sice z velké části vykrývá vnitrostátní letecká doprava, která je v Rusku velmi rozšířená. Domodědovo ostatně loni odbavilo skoro 14 milionů cestujících – což bylo sice meziročně o 11 procent méně, ale pořád je to zhruba jen o tři a půl milionu méně, než loni odbavilo letiště v Praze.

Dluhy za nový terminál jsou ale enormní a noví vlastníci se musí připravit na vysoké splátky. K samotné kupní ceně 18 miliard korun si tak musí připočíst řádově asi 20 miliard korun v úvěrech.

Letištní správa sice zpracovala analýzu, podle které by se provoz na Domodědovu mohl v příštích letech rozjet ve větším měřítku. Otázkou je, co plánují noví majitelé. Letiště totiž kupuje jeho doposud největší konkurence.

Holding, který zatím spravoval moskevské Šeremeťjevo, až do roku 2022 otevřeně patřil Arkadiji Rotenbergovi, který se s Vladimirem Putinem přátelí už od dětství. Poté co na něj byly uvaleny sankce se majetkové poměry upravily a Rotenberg podle serveru The Bell spravuje Šeremeťjevo přes oddělenou firmu.

Ovládnutí druhého leteckého uzlu v ruské metropoli se dá považovat i za další konsolidaci majetku, ze které profitují lidé z Putinova okolí.

Rotenbergovy firmy ostatně těžily i z jiných dražeb zabavených podniků. Nedávno tak získaly kontrolu třeba nad Rosspirtpromem, největším výrobcem alkoholu v zemi, a řadou chemických továren.

Někteří původní majitelé se proti zestátnění a následnému rozprodání majetku brání u soudu. Platí to taky v případě letiště Domodědovo. Dvojice podnikatelů, kterým Domodědovo až do loňska patřilo, zatím ale stále čeká na verdikt.

Oběma rodilým Rusům uškodilo zejména to, že mají vícero občanství a Moskva při konfiskaci majetku argumentovala tím, že chce Domodědovo chránit „před zahraničními vlivy.“

Úřady i během zestátňování zdůrazňovaly, že majitelé přece ani nepobývají v Rusku. Moskva tím mohla otevřeně vyslat varovný signál i všem byznysmenům, kteří kvůli válce a sankcím přesídlili jinam, typicky do Spojených arabských emirátů.

Státní správa mohla přihlížet i k tomu, jak si někdejší majitelé pohrávali s myšlenkou uvést Domodědovo na londýnskou burzu. Čímž by do strategického podniku otevřeně pustili zahraniční kapitál. To ale bylo v roce 2011, na vrcholu slávy tohoto letiště.

Jeho novou kapitolu budou nyní psát lidé jasně napojení na mocenské elity. Jak v knize Putinovi lidé upozornila novinářka Catherine Beltonová – Kreml od nich za to vždycky očekával nejen loajalitu, ale i konkrétní výsledky.

„Očekáváme, že se nahromaděné problémy s letištní infrastrukturou v dohledné budoucnosti vyřeší,“ stihlo už budoucím majitelům Domodědova vzkázat ruské ministerstvo dopravy. Společně s leteckým regulačním úřadem ale investorům kolem Rotenberga příslíbilo svou plnou podporu.

Související témata:
Letiště Moskva-Domodědovo

Doporučované