Od Britů je to velmi hloupý čin, i proto chci Grónsko, řekl Trump

Je to tropický ráj plný pláží s bílým pískem, které omývá křišťálově čisté moře. Turisty tam ale nenajdete. Přístup na ostrov Diego García je přísně kontrolovaný, jelikož se tam nachází důležitá vojenská základna.

„Když se přibližujete letadlem, jsou na atolu o rozloze 44 kilometrů čtverečních viditelné kokosové palmy a husté listí, zelení prostupují bílé vojenské stavby,“ popsala před rokem a půl reportérka britské stanice BBC Alice Cuddyová, jedna z hrstky novinářů, kteří během desítek let získali na ostrov přístup.

Diego García je největší atol Čagoských ostrovů, což je souostroví uprostřed Indického oceánu známé oficiálně také jako Britské indickooceánské území. Patří Velké Británii a od 70. let minulého století je tam společná britsko-americká vojenská základna.

Bezpečnostní opatření během návštěvy Cuddyové byla tak přísná, že o nich ani dopodrobna nemohla napsat. Popsala, jak vypadá kino, obchody nebo bazén pro vojáky, všimla si divokých oslů, kteří tam zůstali po původních obyvatelích, a zaslechla i známky vojenské aktivity.

Teď se o Čagoských ostrovech znovu mluví. Americký prezident Donald Trump označil za „velmi hloupý čin“ dohodu, podle níž má Británie předat suverenitu nad nimi Mauriciu, ostrovní zemi východně od Madagaskaru.

Dohodu, kterou Trumpova administrativa na podzim sama schválila, použil jako další argument, proč Spojené státy potřebují kontrolovat Grónsko, autonomní území Dánska.

Seznam Zprávy vysvětlují, co Trump řekl, proč jsou Čagoské ostrovy důležité i proč se Británie rozhodla jich vzdát.

Kvůli chystanému předání Čagoských ostrovů Mauriciu se ostře pustil do britské vlády. Prezident má navíc blízké osobní vztahy s tamním premiérem Keirem Starmerem. Ten je teď doma pod tlakem kvůli tomu, že není důraznější vůči Trumpovi, který Londýnu a dalším evropským zemím hrozí novými cly.

„Je šokující, že náš ‚brilantní‘ spojenec z NATO, Spojené království, v současnosti plánuje předat ostrov Diego García, místo klíčové americké vojenské základny, Mauriciu, a udělá to bez jakéhokoli důvodu,“ napsal Trump na své síti Truth Social těsně před cestou do Evropy na Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu.

Trump chystané předání považuje za výraz „totální slabosti“, kterého si podle něj povšimli i v Rusku a Číně. „Jsou to mezinárodní mocnosti, které uznávají jen sílu…“ poznamenal. Rozhodnutí o předání ostrovů označil za „velmi hloupý čin“.

Prohlášení je o to pozoruhodnější, že loni na podzim jeho vláda s předáním ostrovů pod mauricijskou kontrolu souhlasila. On sám tehdy dohodu výslovně „přivítal“. Jeho administrativa ji označila za „monumentální úspěch“.

Trump jejich plánované předání označil za další z „velmi dlouhého seznamu národně bezpečnostních důvodů“, proč musí Spojené státy získat Grónsko.

I v souvislosti s dánským ostrovem argumentuje obavami z Ruska a Číny a jejich expanzivní politiky, přestože obě země jsou podle dostupných dat aktivní zejména v jiných částech Arktidy.

Podle Trumpa Dánsko a Evropa dosud obranu Grónska zanedbávaly, což připouští i Evropané. Dánsko ale slíbilo rozsáhlé investice do vojenských kapacit v Grónsku.

Dosavadní smlouvy navíc dávají i Spojeným státům relativně volnou ruku jak vojensky, tak ekonomicky. Washington má už teď na ostrově vojenskou základnu, v minulosti jich měl víc, ale po konci studené války se je rozhodl opustit.

Shrnuto jinými slovy: Trump tvrdí, že rozhodnutí Británie vzdát se Čagoských ostrovů je vedle Grónska dalším krokem, jak Evropa narušuje bezpečnostní zájmy USA.

Spojeným státům jde hlavně o atol Diego García, největší a nejjižnější z Čagoských ostrovů, kde je zmíněná vojenská základna. Zbylých asi šedesát ostrovů zdaleka nedosahuje takové důležitosti.

Pro Washington má základna zásadní strategický význam. Z ostrova dokážou monitorovat klíčové námořní trasy, kterými proudí víc než třetina světového obchodu a dvě třetiny dodávek ropy. Spojené státy jsou díky základně akceschopné v rozlehlé oblasti Indického oceánu, kde žijí téměř tři miliardy lidí.

Základna Diego García je stěžejní pro americké operace na Blízkém východě. USA ji využívaly po teroristických útocích z 11. září 2001 při válkách v Iráku i Afghánistánu, ale sloužila například i při loňských operacích proti jemenským rebelům Húthíům a Íránu.

Klíčovou výhodou základny je, že Spojeným státům umožňuje operovat v rozsáhlé oblasti, ale vojenské kapacity amerických nepřátel v regionu na jejich pozice na atolu Diego García nedosáhnou.

„Role Spojeného království na ostrově je primárně správní, množství vojenských aktivit provádí USA. Od roku 2010 teritorium navštívilo jen pět plavidel Královského námořnictva,“ napsali loni analytici think tanku Mezinárodní institut pro strategická studia.

I podle novinářky Cuddyové se na ostrovech platí dolarem, ne librou, jezdí se tam na pravé straně silnice a servíruje se hlavně americké jídlo.

Dohoda počítá s předáním suverenity nad všemi Čagoskými ostrovy státu Mauricius, ale atol Diego García by si měla dalších 99 let pronajímat Velká Británie s možností si nájem prodloužit o dalších 40 let. Londýn by měl plnou odpovědnost za obranu a bezpečnost atolu.

Mauricius by mohl volně nakládat s dalšími ostrovy, které jsou nyní neobydlené, například tam přesunout původní obyvatele souostroví. Británie by výměnou Mauriciu každoročně platila příspěvek do fondu na rozvoj Čagosanů.

Británie by ztrátou suverenity mohla přijít o členství v různých regionálních organizacích, kde už by zasedala jen jako pozorovatel, a ztratila by tak vliv na rozhodování o bezpečnostních otázkách v oblasti Indického oceánu.

Dohodu loni podepsali premiéři Británie a Mauricia, ale zatím není ratifikovaná a není jasné, kdy má reálně k předání suverenity dojít.

Obává se, že by o ně v případném mezinárodním sporu stejně přišla, jak dal loni najevo premiér Keir Starmer. A pokud by verdikt nerespektovala, ztratila by zase právní oporu pro případný pokus zabránit dalším mocnostem, například Číně, vybudovat si základnu na jiném atolu.

Čagoské ostrovy pod britskou správou původně spadaly pod Mauricius, ale během jednání o nezávislosti Mauricia je Britové oddělili. Vláda afrického státu tvrdí, že to Londýn udělal protiprávně a donutil ji k souhlasu výhrůžkami. Soud OSN jí v roce 2019 v poradním stanovisku dal za pravdu.

Britové kvůli zbudování vojenské základny nuceně a často násilně vysídlili tisíce původních obyvatel Čagoských ostrovů. Ti pak desítky let vedli soudní spory o reparace a právo na návrat. Argumentují zachováním své důstojnosti, kulturního a historického dědictví.

Mluvčí britské vlády zdůraznil, že dohoda s Mauriciem byla uzavřena právě z důvodu národní bezpečnosti. „Jednali jsme, protože základna na Diego García byla v ohrožení po soudních rozhodnutích, která podkopala naši pozici, zabránila by v budoucnosti jejímu provozu, jak bylo v plánu,“ píše se v prohlášení.

Podle Downing Street se pozice Londýna nemění, úřad premiéra Starmera připomněl, že dohodu v minulosti akceptovaly i Spojené státy.

Šéfka sněmovního zahraničního výboru Emily Thornberryová z vládnoucí Labouristické strany obvinila Trumpa z „prezidentského trollingu“. Narážela na jeho další nedávná prohlášení. Ve vysílání BBC zdůraznila, že Británie by neměla brát Trumpa „doslovně“, ale musí ho brát „vážně“.

Přední opoziční politici se postavili na stranu Trumpa. „Platit za postoupení Čagoských ostrovů není jen hloupý čín, ale čin naprosté sebesabotáže,“ napsala na síti X lídryně konzervativců Kemi Badenochová.

Šéf strany Reform UK, která momentálně vede ve volebních průzkumech, Nigel Farage pak vyjádřil vděk za to, že Trump „vetoval postoupení Čagoských ostrovů“.

Vláda na Mauriciu zatím nereagovala, píše britská BBC. Loni ale premiér Navin Ramgoolam dohodu s Británií označil za „velké vítězství“. Proti ní naopak dlouhodobě vystupují zástupci původních Čagosanů, kterým vadí, že nebyli zahrnuti do jednání mezi Británií a Mauriciem.