Stát se zadluží o 310 miliard. Politici se přou, kdo za to může

Vládní návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun vyvolal ostřejší výměnu názorů mezi ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) a předsedou ODS Martinem Kupkou. Zatímco Schillerová hovoří o nutném „zreálnění“ rozpočtu po předchozí vládě, Kupka označil deficit za důkaz pokračujícího zadlužování i v době ekonomického růstu.

Podle Schillerové kabinet pouze opravil návrh, který nepočítal s řadou povinných výdajů. „Ten rozdíl nominálně činí 24 miliard korun. Jenže už loni jsme zjistili, že v rozpočtu chyběly mandatorní výdaje a peníze na spolufinancování evropských projektů zhruba za 80 miliard,“ uvedla v pořadu Partie Terezie Tománkové na stanici CNN Prima News.

Dodala, že vláda zároveň provedla výrazné škrty v provozních výdajích jednotlivých resortů, aby bylo možné pokrýt zákonné závazky státu, a že vláda musela doplnit také prostředky na dopravní infrastrukturu. V debatě zároveň připomněla, že do rozpočtu přibyly i položky vyplývající z programových slibů – například přesun části poplatků na obnovitelné zdroje na stát, navýšení platů státních zaměstnanců nebo úpravy u OSVČ.

„Bývalý ministr dopravy věděl, že má mít ve Státním fondu dopravní infrastruktury 37 miliard, ale v rozpočtu prostě nebyly,“ řekla místopředsedkyně vlády. Podle ní by bez těchto peněz hrozilo zpomalení klíčových staveb i ohrožení čerpání evropských dotací.

Schillerová současně vytkla předchozí vládě, že na příjmové straně rozpočtu podle ní pracovala s nadhodnocenými odhady (zmiňovala například dividendy či příjmy ze sociálního pojištění), což mělo zhoršit reálný obrázek o stavu financí.

Kupka naopak tvrdil, že jde o přímý důsledek hospodaření hnutí ANO. „Dnešní zprávy o navýšení schodku nejsou dobré, ale nejsou překvapením. Ekonomika roste, nezaměstnanost je nízká, a přesto se vracíme k historicky rekordním deficitům,“ uvedl poslanec ODS.

Podle něj vláda zdědila rozpočet ve špatném stavu a nynější schodek je pokračováním trendu z minulých let. Připomněl také, že každý další miliardový deficit znamená vyšší náklady na obsluhu státního dluhu, které se promítají do rozpočtů domácností i firem.

Spor se vedl i o financování dopravních staveb. Kupka argumentoval, že část peněz lze pokrýt z vyšších daňových příjmů a z takzvaných nespotřebovaných nároků. Schillerová to odmítla s tím, že většina těchto prostředků je už účelově vázaná.

„Ty peníze nejsou volné, jsou navázané na konkrétní projekty. Nelze je jen tak přesouvat,“ řekla. Kupka oponoval, že část nevyčerpaných prostředků z minulých let je možné použít pružněji a přesunout je na aktuální priority. Současně ocenil navýšení peněz na dopravní investice v novém návrhu, ale upozornil, že to nejspíš povede k odkladu některých staveb.

Jedním z hlavních témat byla také kritika ze strany Národní rozpočtové rady, podle níž návrh porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Schillerová namítala, že rada vychází ze špatně spočítaného výdajového rámce.

„Po schválení evropských pravidel se rámec počítá jinak. Je 292 miliard, nikoliv 237,“ uvedla. Kupka oponoval, že i při tomto výkladu schodek limit překračuje. „Deficit je 310 miliard. To je porušení zákona i v této verzi,“ řekl.

Argumentaci ministryně přirovnal k výkladu, že „dopravní předpisy platí v pondělí a úterý, ale ve středu už ne“, a zdůraznil, že smyslem pravidel je brzdit zadlužování bez ohledu na technické kličky.

Debata se dotkla i cen energií. Schillerová hájila přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát jako krok ke zlevnění elektřiny pro domácnosti i firmy a podporu ekonomického růstu. Připomněla také období vysokých cen energií a kumulovanou inflaci posledních let, kterou spojovala s kroky předchozí vlády, včetně zrušení některých dočasných opatření. Podle Kupky ale nejde o skutečnou pomoc.

„Stát žádné vlastní peníze nemá. Všechno se zaplatí dluhem a úroky,“ uvedl s tím, že vláda podle něj rozdává „předvolební dárečky“, které veřejné finance dál zatěžují. Současně zdůrazňoval, že vláda podle něj pomáhala cíleně – přes příspěvek na bydlení a kompenzace energeticky náročným podnikům –, a argumentoval, že ceny silové elektřiny v poslední době klesají bez plošných zásahů.

Napětí panovalo také kolem obranných výdajů. Schillerová zdůraznila, že kabinet dodrží zákonný závazek dvou procent HDP. „Pro nás platí zákony. Dvě procenta HDP na obranu respektujeme,“ řekla s tím, že letošní snížení rozpočtu souvisí s dosud neuzavřenými zakázkami a jejich revizí.

Kupka varoval, že v době bezpečnostních hrozeb je podobný krok rizikový, zvlášť při tlaku spojenců včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa na vyšší evropské výdaje. Podle něj by Česká republika měla obranu považovat za jednu z hlavních priorit, jinak hrozí oslabení její pozice v NATO i v rámci Evropské unie.