Článek
„Nebudeme už nikomu říkat, jak má řídit svoji zemi,“ prohlásil loni v květnu americký prezident Donald Trump během návštěvy Kataru a shrnul tak zásadní změnu americké blízkovýchodní politiky. Už žádné změny režimu a převraty, žádné intervence a podpory převratů.
Ne vždy a za všech okolností to však platí. Přesvědčuje se o tom nyní právě země, která byla středobodem snah předchozího amerického republikánského prezidenta George W. Bushe změnit Blízký východ. Irák.
Temné vzpomínky
Trump na konci ledna pohrozil Bagdádu koncem spojenectví se Spojenými státy a odchodem amerických firem z iráckého ropného byznysu, pokud se premiérem znovu stane Núrí Malikí. Starý americký známý, kterého ovšem ve Washingtonu nikdo takzvaně nemusí, a to bez ohledu na politickou příslušnost.
Trump nazval Málikího zastáncem „šílené politiky a ideologie“. Dal najevo, že s mužem, který stál v čele irácké vlády v letech 2006 až 2014, spolupracovat nebude.
Šestasedmdesátiletý Málikí je zastáncem spolupráce Iráku s Íránem. Do premiérského křesla ho navrhla koalice stran více či méně orientovaná na Írán. Většina Iráčanů stejně tak jako Íránců jsou šíitští muslimové, což tyto dvě země do určité míry spojuje. Na západě a severu Iráku ale žijí menšiny sunnitských muslimů a etnických Kurdů, které mají na Málikího ty nejhorší vzpomínky.
Snažil se sunnity vytlačit ze všech funkcí a sunnitské oblasti na severozápadě země nefigurovaly na jeho seznamu míst, kam je třeba investovat peníze z ropy.
Opíral se o různé šíitské a proíránské milice, nepřátelské vůči sunnitům. Krátce poté, co se na základě dohody stáhli z Iráku američtí vojáci, inicioval Málikí vydání zatykače na viceprezidenta země, sunnitského muslima Tárika Hášimího.
Málikího sektářská politika výrazně přispěla k radikalizaci íránských sunnitů a tím k vzestupu fanatické organizace Islámský stát. Ta ovládla v roce 2014 až 40 procent území Iráku, včetně druhého největšího města Mosulu. Premiér se uchýlil k pronásledování sunnitů po volbách v roce 2010, ve kterých jeho politické hnutí s názvem Právní stát překvapivě nezvítězilo.
Málikí tehdy předvedl kuriózní názorový přemet. Před volbami vyzýval všechny politiky, aby přijali výsledek hlasování, ať bude jakýkoliv . Aby respektovali vůli voličů v zájmu stability Iráku.
Když nečekaně prohrál, sám jako první výzvu porušil. Kritizoval údajné manipulování s volebními lístky a nařídil na několika místech přepočtení hlasů. To ale potvrdilo předchozí výsledky.
Pod americkým tlakem - tehdy byl prezidentem Barack Obama - v roce 2014 odstoupil. Nyní se ale vrací.
„Rozhodně odmítáme hrubé vměšování USA do vnitřních záležitostí Iráku. Je to narušení irácké suverenity,“ napsal Málikí na sociální síti X.
Pronásledování Saddámem
Trump se snaží tlačit na Írán, aby ukončil jaderný program a nevyráběl balistické rakety schopné zasáhnout Izrael. Mít v čele Iráku proíránského politika je i proto pro něj nepřijatelné.
Málikího názory ovlivnily pronásledování jeho rodiny v době režimu Saddáma Husajna. Ten patřil k sunnitům a šíitské muslimy politicky potlačoval. Málikí uprchl z Iráku a žil později v Sýrii a Íránu. Domů se vrátil po svržení Saddáma v roce 2003. Mnoho jeho příbuzných dal Husajnův režim popravit.
