Článek
Marseille je městem s asi nejhorší pověstí ve Francii. Devítisettisícová metropole jižní Francie bojuje s hluboce zakořeněnými sociálními nerovnostmi, rostoucím násilím i bujícím obchodem s drogami.
V listopadu jí otřásla vražda dvacetiletého Mehdiho Kessaciho, která se nyní vyšetřuje jako snaha o zastrašení jeho staršího bratra Amineho, aktivisty bojujícího proti rozpínání drogových gangů. V oblasti se začal angažovat po tom, co ve spirále násilí okolo prodeje drog přišel před pár lety o svého staršího bratra Brahima.
Ačkoliv policie Amineho varovala, že mu v Marseille hrozí nebezpečí, a vyzývala ho, aby město opustil, zůstal. Koncem ledna pak oznámil, že se chystá kandidovat v nadcházejících komunálních volbách.
„Musím se zavázat k uchování památky svého mladšího bratra Mehdiho, svých dvou bratrů, Brahima také,“ vzkázal v rozhovoru pro agenturu AFP dvaadvacetiletý začínající politik s tím, že z Marseille chce udělat „výkladní skříň v boji proti obchodu s drogami“.
Příležitost pro krajní pravici
Kampani před březnovými volbami bude bezpochyby dominovat právě bezpečnost - téma, které podle průzkumů voličům dělá největší starosti.
Amine Kessaci (uprostřed) v objetí s dosavadním starostou Marseille Benoitem Payanem během pochodu na památku jeho zavražděného bratra.
Silně se jej chopilo zejména krajně pravicové Národní sdružení. Strana založená na celostátní úrovni Marine Le Penovou nárůst násilí a kriminality přímo spojuje s přistěhovalectvím, se kterým je Marseille silně spjaté.
Strategie, zdá se, funguje. Kandidát Národního sdružení Franck Aliisio je podle průzkumů s 30% podporou jedním z favoritů na post starosty. V kampani slibuje zdvojnásobit počet bezpečnostních kamer ve městě a ztrojnásobit počet policistů, kteří na něj dohlížejí.
Jeho vyrovnaným protivníkem je dosavadní starosta Benoît Payan, který reprezentuje tamní levicové strany a na jeho kandidátce je i Amine Kessaci.
Payan během svého prvního období zdvojnásobil počet městských policistů. V případě svého znovuzvolení slibuje další zdvojnásobení a zavedení vlastních policejních stanic pro každý městský obvod. Političtí oponenti ho nicméně často kritizují, podle nich je starosta v boji s drogovými gangy příliš mírný.
„Není vyloučeno, že by Marseille mohlo mít krajně pravicového starostu. To by bylo vůbec poprvé,“ říká pro Seznam Zprávy Cesare Mattina, který působí ve Mesopolhis - Středomořském centru pro sociologii, politologii a historii.
Historie Národního sdružení
Strana Národní sdružení byla založena v roce 1972, tehdy ale pod názvem Národní fronta. Jejím zakladatelem byl nedávno zesnulý Jean-Marie Le Pen, radikální nacionalista, který byl dokonce souzen za popírání holocaustu. Nacistické plynové komory v koncentračních táborech označil za pouhý „detail“ historie.
Strana sdružovala lidi podobných názorů, a etablovala se proto jako platforma pro rasisty, antisemity a radikály.
Podpora Národního sdružení je podle něj silná zejména v poloperiferních čtvrtích města, které od centra dělí výrazné sociální nerovnosti i špatná obsluha veřejnou dopravou.
Situace před letošními volbami je vysoce napjatá. Stanice BBC v prosinci napsala, že ve městě po vraždě Mehdiho Kessaciho vládne psychóza.
„Panuje tu atmosféra strachu. Je zřejmé, že obchodníci s drogami jsou dominantní a každým dnem získávají na síle,“ citovala v prosinci tamního právníka, který si kvůli obavám o bezpečnost přál zůstat v anonymitě.
Podle Amineho nabrala situace na dramatičnosti v době covidu, kdy se začali do obchodu s drogami zapojovat čím dál mladší lidé, a začal se tím pádem i snižovat věk obětí násilí gangů.
„Vraždy spojené s obchodem s drogami jsou víceméně konstantou v dějinách Marseille,“ komentuje Mattina a připomíná velmi silné vlny vražd, které město zažilo v 80. letech či na začátku minulého desetiletí.
Pohled na Marseille, včetně dominanty města kostela Notre-Dame de la Garde.
„Po nich následovalo období klidu. Teď se to znovu vrací,“ uvádí s odkazem na listopadovou vraždu, která se stala událostí celonárodního významu. Na jih Francie přilákala prezidenta Emmanuela Macrona i vládní představitele, kteří často čelí od místních kritice za to, že jejich problémům nevěnují dostatečnou pozornost.
Signál pro zbytek Francie?
Nejen proto nyní volby v Marseille vyhlíží po celé Francii. Podle bruselského listu Politico je přístavní město zmenšeným obrazem země a odráží její širší demografické složení i největší politické bitvy. Výsledek voleb tak může být důležitým ukazatelem.
S tím souhlasí i Allisio, který má podporu politiků na národní úrovni a přijela ho navštívit i nejvýraznější tvář strany - Marine Le Penová. „Celá země se dívá. Pokud se Marseille správně rozhodne, pokud se dá v březnu dohromady, bude to signál pro zbytek Francie,“ uvedl Allisio pro stanici France 24.
Pokud by Národní sdružení v Marseille zvítězilo, tamní krajní pravice by si připsala jednu z největších výher ve své dosavadní historii.
„Jak Národní sdružení, tak Nepodrobená Francie se snaží debatu ‚znárodnit‘ v rámci přípravy na prezidentské volby,“ říká Mattina s odkazem na kampaň krajní pravice a radikálně levicové strany v čele s kandidátem Sébastienem Delogu, který je blízkým spojencem Jeana-Luca Mélenchona, několikanásobného neúspěšného uchazeče o prezidentské křeslo.
Francouzi si budou volit hlavu státu už v příštím roce. Současný prezident Macron v nich již kandidovat nemůže, otevírá se tak prostor Národnímu sdružení, které se těší široké podpoře voličů.
Soud v Paříži má v následujících měsících rozhodnout, zda bude moci do voleb jít Le Penová, či bude stranu v politickém klání na nejvyšší úrovni zastupovat třicetiletý Jordan Bardella, který stojí v jejím čele.
