Vztahy mezi Macronem a Trumpem se vyostřují

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po výměně v Bílém domě se o francouzském prezidentovi Emmanueli Macronovi, mluvilo jako o jednom z adeptů na Trumpova „evropského našeptávače“.

Záhy se ale potvrdilo, že postoje amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou s těmi Macronovými jen těžko slučitelné a najít shodu není jednoduché ani přes poměrně vřelé osobní vztahy, které si státníci vybudovali během Trumpova prvního volebního období.

Macron se v průběhu uplynulého roku začal čím dál více profilovat jako Trumpův evropský protipól, který se staví do čela zájmů starého kontinentu.

Svoji pozici potvrdil i úterním projevem na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, během kterého se sice nepřímo, ale o to ostřeji pustil do svého amerického protějšku.

„Dáváme přednost respektu před tyranií. A právnímu státu před brutalitou,“ vzkázal. Za nepřijatelné pak označil počínání Spojených států, které podle něj požadují co největší ústupky a otevřeně se snaží Evropu oslabit a podřídit. Podle něj by Evropa „neměla váhat s nasazením“ nástrojů, které má k dispozici, aby ochránila své zájmy.

Macron dříve vyzýval k tomu, aby sedmadvacítka využila proti USA takzvaný Nástroj proti hospodářskému nátlaku, kterému se přezdívá bazuka (podrobněji vysvětlujeme v tomto článku).

Jeho projevu v Davosu předcházela série diplomatických potyček mezi lídry. Francie se o víkendu objevila na seznamu zemí, na které Trump uvalil cla za to, že se postavily na stranu Grónska a udržení dánské suverenity nad ostrovem.

V pondělí večer pak americký prezident pohrozil Paříži zavedením 200procentních cel na francouzské víno v reakci na Macronovo odmítnutí jeho nabídky připojit se k nově vznikající Radě míru, která má dohlížet na další vývoj situace v Gaze. „Nikdo ho stejně nechce, protože brzy odejde z úřadu,“ reagoval Trump příkře na Macronův nezájem.

Macronův mandát končí příští rok v květnu a o další volební období už se ucházet nemůže. Favoritem předvolebních průzkumů je momentálně lídr krajní pravice Jordan Bardella ze strany nacionalistky Marine Le Penové, Trumpovy politické spojenkyně.

Krátce předtím, než Macron vystoupil v Davosu, Trump veřejně sdílel soukromé zprávy od francouzského prezidenta, které daly světu nahlédnout do mocenských her mezi lídry.

Macronův tón v nich byl poněkud mírnější než ten, kterým Trumpa kritizuje veřejně, upozorňuje agentura AP. Francouzský prezident v nich amerického lídra oslovuje „přítelem“. Předtím, než zmiňuje spornou otázku Grónska, se věnuje tématům, na kterých mezi nimi panuje vzájemná shoda.

Podle novinářky France24 Solange Mouginové neshody okolo Grónska „naklonily misky vah“ a přispěly k tomu, že „bromance“, jak se někdy vztahu Macrona a Trumpa přezdívá, možná směřuje k „rozvodové fázi“.

Macron již několik měsíců apeluje na postupné osamostatnění Evropské unie od Spojených států, které pro sedmadvacítku pod vedením Trumpa přestávají být spolehlivým partnerem. Sám sebe a Francii přitom staví do ústřední role.

Pravidelně prosazuje myšlenku, aby se Evropa při zbrojení spoléhala na vlastní kapacity a firmy místo amerických. Často při tom ale naráží na nezájem dalších států.

V nedávném projevu Macron připomněl úspěchy Francie a jejích spojenců v oblasti obrany a podpory Ukrajiny, o kterou usilují pod hlavičkou takzvané koalice ochotných.

Minulý týden se pak Macron pochlubil tím, že Francie vystřídala Spojené státy v roli hlavního spojence Ukrajiny, co se týče poskytování zpravodajských informací. „Pokud byla Ukrajina před rokem převážně závislá na amerických zpravodajských kapacitách, dnes dvě třetiny těchto schopností zajišťuje Francie. Dvě třetiny!“ vzkázal nadšeně.

Američané za Trumpovy vlády už několikrát Ukrajinu od zpravodajských informací odstřihli v rámci nátlaku v mírových jednáních. Později vždy sdílení dat obnovili.

Další posílení podpory napadené zemi si pak francouzská vláda slibuje od spojení Renaultu s francouzskou obrannou společností Turgis Gaillard, jehož cílem je vývoj nových dronů pro Ukrajinu (psali jsme zde).