Článek
Americký prezident Donald Trump v tuto chvíli působí neústupně: Chce získat Grónsko a osmi evropským zemím, které to jednoznačně odmítají, hrozí odvetnými cly.
Trump na tyto státy uvalí nejdříve dodatečné desetiprocentní tarify a od června – pokud budou dánskou suverenitu nad Grónskem dál hájit – je může zvednout na 25 procent.
Odvetná cla sice míří proti ekonomicky nejsilnějším státům kontinentu – Německu, Francii, Nizozemsku, celé Skandinávii a také proti Velké Británii –, ale jejich vlády mají jen omezený manévrovací prostor.
Trump může jejich odvetu pocítit teprve ve chvíli, pokud odpoví celá Evropská unie. Její vyjednavači mají na stole hned několik scénářů reakce – včetně využití takzvaného Nástroje proti hospodářskému nátlaku, kterému se přezdívá bazuka.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zašel spor ohledně Grónska tak daleko, že je čas tuto zbraň „odpálit“. A to i navzdory obavám, že USA by na to odpověděly další eskalací.
EU může pomocí tohoto mechanismu zasáhnout ty nejcitlivější části amerického byznysu v Evropě. Dopady tohoto nástroje může ilustrovat krátký výčet těch firem, které by nástup podobných pravidel pocítily asi nejvíc – vedle technologických obrů by to byl třeba výrobce letadel Boeing nebo američtí farmáři. Z pohledu Donalda Trumpa tedy kombinace tahounů americké ekonomiky a části jeho voličské základny.
Ekonomická „bazuka“ Evropské unie
Nástroj proti hospodářskému nátlaku, v angličtině nazývaný Anti-Coercion Instrument, vznikl před třemi lety. EU při něm myslela hlavně na dva hráče, kteří by mohli svou ekonomickou sílu zneužít k prosazování vlastních zájmů. Vedle Číny se už v roce 2023 pracovalo s možností, že by se podobně mohly zachovat také USA.
Hlavní nástroje:
- Cla na digitální služby firem jako Meta, Alphabet nebo Amazon.
- Americkým firmám by se omezil přístup ke státním zakázkám v Evropě.
- Zpřísněný dohled nad vzájemným obchodem, včetně platebních transakcí.
- Omezené uznávání duševního vlastnictví – v praxi omezení plateb za americké patenty, zejména ve farmaceutickém průmyslu, ale například i v oblasti softwaru.
Nástroj by také podkopal dosažení jednoho z dlouhodobých cílů amerického prezidenta – snahu o přilákání zahraničních investorů do USA. Trump svou dosavadní celní politikou přiměl řadu firem k tomu, aby do Spojených států přeložily část své výroby. Zpřísnění dohledu nad obchodováním mezi Evropou a Amerikou by mohlo tento trend zpomalit.
Instrument ale v první řadě sází na efekt odstrašení. Ani po jeho spuštění totiž ke zmíněným scénářům nemusí dojít automaticky. Spojené státy by dostaly několik měsíců na to, aby svou pozici zmírnily. Rozhodování by jim mohlo „usnadnit“ právě ono ultimátum a vědomí toho, že se pravidla vzájemného obchodu v dohledné době zostří.
Veto nic neznamená
Spuštění mechanismu teď závisí na dohodě mezi jednotlivými státy. Ty se vedle proklamací o evropské jednotě mohou řídit i mnohem pragmatičtější logikou – Evropská unie jako celek je pro USA největším obchodním partnerem.
Nástroj proti hospodářskému nátlaku je zároveň koncipován tak, aby mohl být relativně snadno spuštěn. Na jeho schválení je potřebná jen takzvaná kvalifikovaná většina členských států. Stačí tedy, když ho posvětí vlády alespoň poloviny unijních zemí, ve kterých dohromady žije přes 65 procent obyvatel EU.
Vzhledem k tomu, že mezi státy, kterým teď Trump hrozí cly, jsou i Německo a Francie, by skládání kvalifikované většiny nemuselo být složité. Obě země ostatně vzkazují, že nátlaku Washingtonu neustoupí.
„Musíme být připraveni na všechno,“ okomentoval to dnes německý ministr financí Lars Klingbeil s tím, že Evropská unie by mohla sáhnout i k oné pomyslné bazuce. Přesto by dal přednost tomu, aby Američané zasedli k jednání a spor urovnali. „Jsme ochotni hledat řešení. Ještě pořád podáváme ruku, ale nenecháme se vydírat,“ uvedl Klingbeil.
Unijní vyjednavači měli první kolo rozhovorů k Trumpovým hrozbám už o víkendu a přes týden budou dál hledat cesty, jak na situaci reagovat. Možností ale ve výsledku není mnoho. Donald Trump ostatně své nároky – a to nejen ohledně Grónska – dlouhodobě stupňuje.
„Tentokrát tu vládne pocit, že Evropská unie musí reagovat. Že ta cena, kterou musí odvádět za pokračování americké podpory – ať už co se týče NATO, anebo Ukrajiny –, začíná být opravdu vysoká,“ řekl pro The Wall Street Journal Mujtaba Rahman z poradenské společnosti Eurasia Group.
„Pokud existuje nějaká podmínka, která by spuštění mechanismu naprosto jednoznačně ospravedlnila, pak je to právě tohle,“ uvedl pro The Wall Street Journal s odkazem na Trumpovy hrozby Ignacio García Bercero, bývalý unijní diplomat se zaměřením na ekonomiku.
Podobně to hodnotí také francouzský místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné, podle kterého jsou nynější Trumpovy kroky „učebnicovým příkladem“ toho, jak hospodářský nátlak vypadá v praxi.
V úvahu připadají i odvetná cla
Evropská unie má i jiné možnosti, jak odpovědět. Evropská komise už loni předpřipravila odvetný balík, kterým chtěla odpovědět na začátek Trumpovy celní války. K opatření tenkrát nakonec nesáhla. V pomyslném šuplíku jí ale zůstal podrobně zpracovaný plán, na co se zaměřit.
Odvetná evropská cla by mířila na zboží v přepočtu za více než dva biliony korun. Tento ekonomický nástroj byl ale vypracován z úplně jiného podnětu, ve kterém geopolitika nehrála tak významnou roli. Mělo jít čistě o reakci na Trumpovu tvrdou celní politiku, ne o zpochybňování suverenity jednoho z členských států EU a NATO.
Podle agentury Bloomberg se momentálně vyjednává o tom, jaká další opatření by mohla uvalení těchto cel doprovodit, aby Evropa vyslala dostatečně jasný politický signál.
Washington se zatím evropské odpovědi neobává. „Evropané projevují slabost, USA projevují sílu,“ prohlásil v neděli na stanici NBC americký ministr financí Scott Bessent. Podle něj Evropa nakonec couvne kvůli tomu, že „potřebuje být pod americkým ochranným deštníkem“.
Bessentova slova se dají na jednu stranu vykládat jako pragmatický popis reality. V očích některých evropských lídrů ale mohou působit i jako poslední varování, aby se pokusili vyvázat z nerovného vztahu s těžko předvídatelným partnerem.
