Evropa zvažuje odvetu, přízeň USA ale potřebuje. Jak trest za Grónsko ovlivní vrtkavé vztahy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pro evropské lídry to bude náročný týden. Část z nich se ostře postavila proti nárokům amerického prezidenta Donalda Trumpa na Grónsko. Přitom se ale snažili vyhovět jeho hlavním požadavkům, tedy zvýšit obranu ostrova.

Jak se ale ukázalo, ani to nepovažuje Washington za ten správný způsob. A Bílý dům ohlásil, že země, které nepodpoří jeho akce vůči dánskému území, zasáhne ekonomicky.

Na blok států, které vyjádřily jasnou podporu Dánsku, uvalí cla. Jasný signál zhoršení transatlantických vztahů bude nyní předmětem debat, které se svolávají na příští týden. Na jedné straně Evropa americkou přízeň potřebuje, na tu druhou by ale ústupkem vznikl pro ni složitý precedent.

V přehledu shrnujeme, co přesně Trumpovy kroky znamenají, jak se podepíšou na již pošramocených vztazích a jaké zbývají Evropě možnosti, pokud chce zabránit ztrátě Grónska.

Trump oznámil, že od prvního února se opatření dotknou osmi zemí. Půjde o desetiprocentní cla na veškeré zboží zasílané do Spojených států.

Terčem je Dánsko, a potažmo právě i propírané Grónsko. Desetiprocentnímu clu budou podléhat také Norsko, Švédsko, Francie, Německo, Británie, Nizozemsko a Finsko, členové NATO, kteří vyjádřili solidaritu s Dánskem v jeho odmítnutí ustoupit Trumpovým požadavkům.

Americký prezident ještě dodal, že pokud tyto země neustoupí, sazba se 1. června zvýší na 25 procent, „dokud nebude dosaženo dohody o úplném a totálním odkoupení Grónska“.

Na seznamu není Česká republika, která se k tématu vyjadřuje jen velmi opatrně a splňuje tak Trumpovy požadavky.

Jak ale upozorňují experti, je zatím nejasné, jak přesně budou Trumpova cla fungovat, protože zmíněné země jsou součástí Evropské unie s jednotnou celní politikou. Současná cla USA na většinu zboží z EU činí 15 procent.

Velmi kriticky. Všech osm zemí, na která cla míří, vydalo společné odsuzující prohlášení. Hrozby zavádění cel ze strany Spojených států podle nich narušují transatlantické vztahy a mohou způsobit nebezpečnou spirálu eskalace.

Vyjádřily také plnou solidaritu s obyvateli Grónska.

„Cla by narušily transatlantické vztahy a mohly by vést k nebezpečné spirále. Evropa zůstane jednotná, koordinovaná a odhodlaná bránit svou suverenitu,“ uvedli ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Také britský premiér Keir Starmer označil Trumpovy výhrůžky za „zcela nesprávné“. V příspěvku na X zdůraznil, že o budoucnosti Grónska by měli rozhodovat pouze Gróňané a Dánsko. Jedná se o nezvykle ostré prohlášení ze strany Starmera, který se dosud vyhýbal přímé kritice Trumpa.

Kritický byl také francouzský prezident Emmanuel Macron. „Hrozby cla jsou nepřijatelné a v tomto kontextu nemají místo. Pokud k nim dojde, Evropané zareagují jednotně a koordinovaně. Zajistíme, aby byla respektována evropská solidarita,“ napsal na X.

Podle expertů jde ovšem nyní pro Evropu o zásadní chvíli. „Je důležité zmínit, že destabilizace dánské suverenity v Grónsku by znamenala přímé ohrožení severního křídla EU a vytvoření nebezpečného precedentu pro Arktidu (např. v otázce Špicberků, které si nárokuje Rusko). Ze strategického hlediska je klíčové, aby evropští lídři vyjádřili diplomatickou a bezpečnostní solidaritu s Dánskem,“ popsala pro Seznam Zprávy expertka na Arktidu Barbora Halašková z Masarykovy univerzity v Brně.

To je debata, která zaměstná evropské představitele v budoucích dnech. Jak upozornil server Politico, vysoce postavení politici chtějí, aby EU také prosadila ekonomické kroky proti Spojeným státům kvůli Trumpovým nárokům na Grónsko.

Jednou z možností, kterou zvažují centrističtí a levicoví politici, je, aby Evropa zavedla svůj nástroj proti nátlaku, tedy silný nástroj odvetných obchodních opatření, který byl původně koncipován k odrazení šikany ze strany Číny. Ten by Evropě umožnil zavádět cla a investiční limity proti USA.

Ale spuštění nástroje proti nátlaku by bylo mnohem větším krokem, protože by znamenalo nasazení nástroje původně určeného pro nepřátelské státy proti největšímu spojenci EU a hlavnímu mecenášovi NATO. Proto zůstávají někteří politici umírněnější.

Ano i ne. Vztahy, v jaké podobě jsme je znali posledních několik desítek let, jsou nyní minulostí. Ve stejnou chvíli si ale Evropa nemůže úplně dovolit takového spojence ztratit nadobro, a to zejména v době, kdy Trump hraje i zásadní roli v jednáních o ukončení války na Ukrajině.

Stejně tak jsou ale jednotky NATO a jejich udržení v evropských zemích zásadní pro bezpečnost kontinentu. Většina států se tak snažila poslední rok balancovat a s americkým prezidentem jednat i přes kritické výroky například právě na účet Kyjeva.

Ani tady ne. Jak ukázal nedávný průzkum CNN, jen čtvrtina amerických občanů podporuje Trumpovy ambice v Grónsku. Nespokojenost se ozývá ale nejen od demokratů, ale i z republikánské strany.

„Představa, že by Spojené státy zaujaly postoj, že si vezmeme Grónsko, nezávislé území v rámci Dánského království, je absurdní,“ řekl například senátor za Severní Karolínu Thom Tillis ve středečním projevu v Senátu. „Někdo by měl prezidentovi říct, že obyvatelé Grónska byli až do dnešní doby ve skutečnosti velmi, velmi proameričtí a velmi, velmi proamericky naladěni.“

Na jedné straně se dá argumentovat tím, že sám Trump zmiňuje odkup ostrova, a tedy se chce možná i on vyhnout útoku na jiný členský stát NATO. To je ale stále jen ústupek z nejhoršího k pořád špatnému kroku pro jednotu spojenců.

Grónsko i Dánsko navíc dali jasně najevo, že ostrov není na prodej. Průzkumy provedené mezi Gróňany pak jasně nasvědčují, že zde není podpora pro to, aby se oblast připojila ke Spojeným státům.

Na Truth Social Trump opět ospravedlnil svou ambici vlastnit Grónsko tím, že Čína a Rusko chtějí Grónsko získat a Dánsko podle něj „s tím nemůže nic dělat“. Jak jsme ale popsali v tomto týdnu, tyto výroky nejsou podle expertů založené na pravdě.

Američané navíc mají v Grónsku základnu a pokud by chtěli, mohli by tam po dohodě s Dánskem více rozšířit svou vojenskou přítomnost. Stejně tak za poslední týden evropské země, ne shodou náhod právě ty nyní postižené cly, slíbily, že zvýší svou vojenskou přítomnost na ostrově. Tím by mohly být tedy Trumpovy obavy uklidněné, ale není tomu tak.

Jsou samozřejmě i další důvody, proč americký prezident o ostrov tak usiluje, ale během svých vyjádření je zkrátka nezmiňuje. Prvním může být nerostné bohatství, které Grónsko má, nicméně i to má své ale. Vzhledem k jiným krokům jeho administrativy se pak objevuje i argument o snaze zvětšit mapu Spojených států.