Potřetí premiérkou Dánska. Je ostrá k Trumpovi i Putinovi, teď řeší prasata

Potřetí za sebou se dánskou premiérkou stala Mette Frederiksen. Přestože se sociálně demokratická politička třeba dokázala úspěšně postavit Donaldu Trumpovi v otázce Grónska a za její vlády Kodaň masivně podporuje bránící se Ukrajinu, zahraniční politika nebyla hlavním tématem březnových voleb a nefigurovala nijak výrazně ani při skládání nové vlády. Na rozdíl od životních podmínek prasat v dánských velkochovech.

Mette Frederiksen se po sedmi letech, které už v úřadu strávila, ujímá dalšího premiérského mandátu. Během úterka její nová menšinová vláda, o které se jednalo téměř 70 dní, tedy nejdéle v historii země, představila program, ve středu potom došlo na jmenování ministrů.

Staronová předsedkyně vlády se do premiérského úřadu dostala už potřetí, letos navzdory tomu, že její sociální demokracie zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1903. „Mette Frederiksen je skutečně výjimečná politička, (…) podařilo se jí sestavit vládu za v podstatě nemožné konstelace, která po volbách vznikla, a to už při volbách v roce 2022. Teď předvedla ještě větší husarský kousek,“ popisuje v podcastu 5:59 skandinavistka Helena Březinová političku známou ostrými lokty a schopností nesmlouvavě vyjednávat se všemi včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Na rozdíl od minulých voleb, kdy se spojila s pravicovou stranou Venstre a centristy ze strany Umírněných, teď sáhla na opačnou stranu politického spektra a spojila se (vedle Umírněných) s dalšími dvěma stranami levého středu (Socialistická lidová strana a Radikale Venstre). Společně by chtěly kromě tradičních témat klást důraz zejména na otázky životního prostředí a zelenou politiku. Větší ambice má nová vláda podle Březinové třeba v případě redukce skleníkových plynů.

Právě proto se sami označují za „čtyřlístkovou“ vládu, některá média a komentátoři ale kvůli jejich příklonu k levicovým tématům používají termín „jetelová“ (s odkazem na načervenalé květy této luční byliny), případně o ní hovoří jako o „červeném zelí“.

Aby přízvisek nebylo málo, samotným volbám, ve kterých sociální demokraté v čele s Mette Frederiksen zvítězili, se začalo přezdívat „prasečí“. I to přitom odkazuje na jedno z témat týkajících se životního prostředí, které v současnosti v Dánsku rezonují, a to na chov prasat.

Pro kontext: Dánsko je největším vývozcem živých prasat a selat a také jedním z největších vývozců vepřového masa na světě. Ostatně vývoz živočišných produktů byl jednou z věcí, která koncem 19. století udělala z Dánska velmoc a zvyšovala její konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku.

„Ale to, co je kdysi učinilo velkými, je nyní sráží na kolena,“ říká Helena Březinová z Ústavu germánských a severských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

V šestimilionové zemi se totiž dnes ročně narodí cca 40 milionů selat a z toho 17 milionů jde na export třeba do Německa, Belgie, Itálie nebo Polska. Část chovů ovšem nedodržuje stanovené podmínky pro chov zvířat v Evropě a i kvůli tomu v Dánsku umírá odhadem 25 tisíc selat denně. V přeplněných chovech si navíc zvířata ukousávají ocásky, což místní zemědělci řeší (stejně jako jinde v Evropě) jejich kupírováním. To je ale v Evropské unii zakázané už od roku 1994.

„Je to obrovský problém. Ta produkce je intenzivní a pro ta zvířata naprosto nesnesitelná,“ dodává skandinavistka. Podle nové vlády by tak měli zemědělci omezit vývoz selat i celkovou produkci. Kvůli tomu by ale mohla ztratit práci část lidí zejména na venkově. Jestli se povede tento slib prosadit, tak zatím není jasné.

Další témata voleb i povolebního vyjednávání ale byla poměrně tradiční jak v dánském, tak evropském kontextu. Zdůrazňovaly se zejména otázky blahobytu nebo sociálního státu. Mette Frederiksen například během úterního představování programových priorit nové koalice zmiňovala, že chce pomoct těm Dánům, které zasáhly rostoucí ceny pohonných hmot nebo potravin. Nebo že se vláda chystá zvýšit důchody seniorům s nízkými příjmy. Zmiňovala se i o plánech v oblasti bydlení nebo školství.

Dotkla se ale také otázky migrace, tedy tématu, které podle Březinové přijaly v Dánsku za své i tradiční strany. „Všechny (dánské) strany - do jisté míry i ta strana, která byla přistěhovalcům nakloněná nejvíc, Radikální strana - jsou zajedno v tom, že přistěhovalecká politika musí být přísná,“ vysvětluje Helena Březinová.

Díky tomu podle ní už před časem zavedené dánské partaje sebraly populistickým stranám tradiční trumf. A ty se výrazněji neprosadily ani v letošních parlamentních volbách.

Dánská lidová strana, která je považovaná za nacionalistickou a protipřistěhovaleckou, získala přes devět procent hlasů, podobně jako pravicová Liberální aliance. K sestavení vlády je ale zatím nikdo z politiků nikdy nepotřeboval. „Dánsko je vlastně takový ostrůvek ještě ‚normální‘ politiky, kde se k moci nedostali dlouhodobě žádní populisté,“ dodává skandinavistka.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli je nová dánská vláda a potažmo také dánská společnost jednotná v pohledu na Rusko a válku na Ukrajině. Nebo jaké výzvy před Dánskem a Mette Frederiksen v současnosti stojí. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.