Pivu v Českém domě vévodí ženy. Dohlíží na kvalitu a uvařily „pivní sekt“

V disciplíně spojování piva a sportu Česko jen tak někdo nepřekoná. Při letošní zimní olympiádě se o reprezentaci naší pivní kultury starají spolu s Budějovickým Budvarem dvě ženy. Zkušenou výčepní Terezu Pospíšilovou, která už pátým rokem vede pivní bar Pult, doplňuje Jitka Ilčíková z pivovaru Wild Creatures specializujícího se na spontánně kvašené pivo připomínající šampaňské.

Pospíšilovou si pivovar přizval coby garanta v péči o pivo. Před odjezdem vyškolila všechny výčepní, kteří čepují pivo během olympiády v Českém domě. „Víme, že za skvělým pivem stojí sládek i výčepní, proto jsme od začátku spojili síly s Terkou Pospíšilovou a Pultem, které vnímáme jako špičku v péči o pivo a čepování,“ říká mluvčí Budvaru Barbora Povišerová.

Pospíšilová pomáhala také nastavovat standardy servisu a první dny olympiády osobně dohlížela na kvalitu čepování přímo v Českém domě. V pátek třeba načepovala šnyt (malé pivo v půllitrové sklenici s bohatou pěnou) prezidentu Petru Pavlovi při jeho oficiálním otevření.

„Ten zážitek je nepopsatelný, nepřenositelný. Moc děkuji Budějovickému Budvaru za to, že nám umožnili zde být a za jejich fantastickou organizaci. Atmosféra v Českém domě je skvělá a zážitek, kdy jsem čepovala pivo pro samotného českého prezidenta, je jen třešničkou na dortu, která to celé jen umocňuje,“ podělila se Pospíšilová o první dojmy.

Za výčepem i přímo v pivovarech je podle ní stále více žen, a tak se necítí být žádnou výjimkou v mužském světě. S určitou dávkou nadsázky říká, že ženy umí v mnohém muže „zválcovat“. Poukazuje na to, že ženy pravidelně vyhrávají soutěž v čepování Zlatá pípa, kde o prvenství soupeří výčepní z podniků Ambiente. Sama Pospíšilová cenu vybojovala v roce 2023.

Při školení výčepních Českého domu dohlížela hlavně na techniku. „Výčepní, kteří třeba nikdy neprošli důkladným školením, si při práci najdou nějakou svoji vlastní pohodlnou cestu. Je ale důležité stále myslet na to, jak držet půllitr, aby z toho nebolelo zápěstí, nebo aby hubička výčepního kohoutu byla stále pod hladinou pěny a tak dál,“ vyjmenovává obecně nejčastější hříchy Pospíšilová.

Se skromností ale říká, že se svými kolegy z Pultu, které si do českého domu přivezla, nejsou žádnými kontrolory ani učiteli. „Přijde mi fantastické, že nás sem z Budvaru vůbec pozvali, že se sem dostane pivní bar.“

Sama Pospíšilová se do výčepu zamilovala, když nastoupila jako servírka do Lokálu Hamburk v pražském Karlíně. Postupem času se dostala i za pípu, starala se o pivo a sanitovala trubky. „Začalo mě to hrozně bavit a zajímat. Myslela jsem si, že se budu zabývat vínem nebo že budu vařit. Jsem ale společenská a chtěla jsem být mezi lidmi. A výčepní je krásné povolání,“ říká usměvavá výčepní.

A jak že vypadá správně natočené pivo? „Musí být v perfektně čisté, mokré, studené sklenici. Musí mít krásnou, celistvou pěnu. Nesmí mít žádné bublinky na skle. Musí být skvěle vychlazené a prostě přitažlivé,“ říká Pospíšilová.

Spolupráce Budvaru s Terezou Pospíšilovou přinesla do Českého domu ještě jednu pivní zajímavost a další výraznou ženskou osobnost z pivního světa. „Společně s Budvarem jsme si sedli k jednomu stolu a přemýšleli jsme, jak ještě spojit naše síly. Tím, že se u nás v Pultu zabýváme řemeslnými pivy a různými pivními styly, nás napadlo oslovit Jitku Ilčíkovou z pivovaru Wild Creatures,“ říká Pospíšilová.

Ilčíková se ve svém pivovaru zabývá vařením pivního stylu, do kterého se odváží jen málokdo. Jde o spontánně kvašené pivo. V současné době je jeho výroba tradicí hlavně v Belgii, obecně se ale dá považovat za pivního „praotce“. Se svými pivy sklízí úspěch hlavně ve světě. Exportuje do Spojených států, Skandinávie, Francie i zmíněné Belgie.

Sama Jitka Ilčíková proces výroby spontánně kvašeného piva přirovnává k šampaňskému. Je totiž řízen primárně přírodou. Do mladiny se nepřidávají laboratorně separované kvasinky, kvašení nastartuje okolní spontánně žijící mikroflóra, když se nechává několik hodin zchladnout v takzvané zákvasné kádi. Následně se stočí do dřevěných sudů, kde se nechá zrát i několik let.

Výsledkem jsou piva s komplexním chuťovým profilem, který se vytváří blendováním (mícháním) různých sudů. Stejně jako šampaňské se stáčí do láhví a jsou uzavřené korkem zajištěným košíkovou zátkou (agrafou). Spontánně kvašené pivo se tak rozhodně nepije na žízeň jako například ležák - je to zážitek.

A právě s touto myšlenkou v jihomoravském pivovaru vznikla stovka speciálních lahví určených na oslavu českých sportovních úspěchů.

„Společně s Jitkou, Radimem Zvánovcem a Johankou Potužníkovou z Budějovického Budvaru jsme nablendovali pivo ze tří sudů, které se bude otevírat a zdarma rozlévat v Pultu a Českém domě v Miláně při zisku české medaile,“ vysvětluje Pospíšilová. V tento radostný moment ho mohou ochutnat fanoušci také na Olympijském festivalu v Českých Budějovicích.

České pivo na olympiádě letos prošlo změnou. Přes dvacet let podporoval Český olympijský tým pivovar Plzeňský Prazdroj. Jeho pivo se pravidelně čepovalo v oficiálním fanouškovském centru, Českém domě, a mělo s olympiádou spojenou i svou reklamní kampaň.

Dlouhodobou spolupráci ale ukončil několik měsíců před letní olympiádou 2024 v Paříži. Reagoval tím na rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru, který povolil na hrách účast sportovců z Ruska a Běloruska.

Tehdy se narychlo v Paříži píp ujaly malé řemeslné pivovary jako Clock, Obora nebo Trautenberk, pro letošní zimní olympiádu se však Český olympijský tým spojil s novým pivním partnerem - národním pivovarem Budějovický Budvar.

Český dům je navíc jediný, kdo na olympiádě může čepovat vlastní značku piva. „Partnerem Mezinárodního olympijského výboru je v oblasti piva jiná globální značka, což se promítá do fungování většiny národních domů. Českému olympijskému výboru se ale podařilo vyjednat výjimku, díky níž se v Českém domě čepuje právě Budějovický Budvar,“ vysvětluje Povišerová.