Článek
Toyota oznámila změnu svého šéfa souběžně s hospodářskými výsledky a původně k tomu ani neplánovala tiskovou konferenci. Svolala ji až na poslední chvíli.
Dosavadní ředitel Kódži Sato se přesune na novou pozici, ze které bude vyjednávat s politiky a s ostatními automobilkami.
Důvody jeho odchodu koncern příliš nevysvětloval. Toyota pouze vzkázala, že si od personální změny slibuje zrychlení rozhodovacích procesů. Sám Kenta Kon připustil, že ho nabídka ředitelského křesla zaskočila. Dostal ji teprve minulý měsíc.
„V tuhle chvíli to není tak, že bych měl všechno vyhodnocené a měl jasně stanovený plán,“ přiznal Kon na tiskové konferenci o jeho povýšení. Funkci oficiálně převezme 1. dubna a stane se tak šéfem největší automobilky na světě.
Toyota loni dodala rekordních 11,32 milionů vozů a upevnila tak své prvenství na trhu. V pořadí druhému Volkswagenu naopak odbyt mírně klesl, vyrobil necelých devět milionů aut.
Japonského výrobce ale trápí ziskovost, kterou oslabují hlavně cla ve Spojených státech a upadající obchody v Číně. Právě snaha o zvýšení výkonu je jedním z mála důvodů, které Toyota k personální obměně uvedla.
Japonská automobilka se snaží zmírnit tlak amerických cel upevňováním vztahů s administrativou Donalda Trumpa. V USA slíbila obří investice do nových továren a předseda představenstva Akio Toyoda se nechal vyfotit v čepici s nápisem „Make America Great Again“.
A pohled šéfa Bílého domu na japonskou automobilku se podle Wall Street Journal mění. List si všímá i překvapivého výroku, který Trump pronesl loni v říjnu před nastoupenými americkými vojáky sloužícími v Japonsku. S odkazem na slibované investice v Americe před mužstvem prohlásil: „Jděte a kupte si Toyotu!“
Dopady celní politiky ale zůstávají drtivé. Na japonská auta platí v USA cla ve výši 15 procent. Pro Toyotu je to přitom jeden z jejích klíčových trhů, na kterém dlouhodobě drží přední místa v žebříčcích nejprodávanějších modelů.
Dosavadní ředitel Kódži Sato se stal šéfem Toyoty teprve v roce 2023, potom co z funkce odešel Akio Toyoda. Pravnuk zakladatele tenkrát čelil kritice za to, že automobilka zaostala ve vývoji čistě elektrických aut.
Její sázka na hybridní pohony se ale mezitím vyplatila, protože zákazníci v řadě zemí dávají hybridům přednost před ryzími elektromobily. A Toyoda dál uplatňuje svůj vliv na firmu z čela představenstva.
O změně ředitele podle agentury Bloomberg zcela jasně rozhodl právě Toyoda. A vedle vyrovnávání se s dopadem cel a klesajícími prodeji v Číně za tím mohou stát i problémy s jednou akvizicí.
Nákup, který se mění v noční můru
Dosavadnímu šéfovi automobilky totiž mohl uškodit i vleklý spor kolem převzetí firmy Toyota Industries. Právě z tohoto podniku kdysi vznikl celý automobilový gigant, který se ale osamostatnil a Toyota Industries stojí mimo něj.
Dnes vyrábí hlavně vysokozdvižné vozíky a pro japonský trh je pověřená i produkcí vozů Toyota RAV4.
Automobilový koncern se teď společnost snaží odkoupit, část akcionářů to ale blokuje. Důvodem jsou takzvaní aktivističtí investoři. Podíl v Toyota Industries drží také fond spojený s Američanem Paulem Singerem, který se nákupem podílů ve firmách snaží změnit i jejich kulturu či chování vůči menším akcionářům.
V minulosti dosáhl třeba propuštění někdejšího šéfa Starbucksu a nedávno stál i za proměnou vedení aerolinek Southwest Airlines. Kdysi blokoval například převzetí firmy Wella koncernem Procter & Gamble, dokud P&G nenabídlo akcionářům Welly vyšší cenu za akcie.
Tlaku Singerova fondu teď čelí i Toyota.
Fond nabádá ostatní podílníky, aby stávající nabídku koncernu odmítli a požadovali ještě víc. Automobilka už reagovala a nabídku zvedla, za Toyota Industries je teď ochotná zaplatit v přepočtu na 570 miliard korun.
Podle Singerova fondu je to ale pořád o 40 procent méně, než jaká je skutečná hodnota firmy. Fond tak svůj podíl nepustí a inspiruje tím i jiné menší akcionáře.
„Pokoušeli se koupit Toyota Industries lacino. Teď se ale musí vypořádat s býčím trhem u vzájemných akciových podílů, které Toyota Industries drží,“ řekl agentuře Reuters Hugh Sloane, který vlastní část akcií firmy a v současné situaci je prý neprodá.
Zmínkou o vzájemných podílech narážel na trik, který měl japonské firmy chránit – ale v téhle kauze se otočil proti nim.
Japonské konglomeráty jsou poskládané z řady oddělených firem, které si navzájem drží velkou část svých akcií. Mohou tak snadno zabránit nepřátelskému převzetí, protože většinu v každé společnosti obvykle drží sesterské podniky.
Toyota Industries i nadále patří i velký podíl v automobilce Toyota – a s růstem jejích akcií na burze automaticky roste i hodnota Toyota Industries.
„V průběhu let měla Toyota tendenci dráždit investory, protože se ve skutečnosti o akcionáře příliš nestará,“ řekl agentuře Reuters Stephen Codrington, šéf výzkumné firmy Codrington Japan.
Většinovými akcionáři jsou totiž zpravidla spřízněné podniky, které se na nic neptají. A menší podílníci se do sporů s těmi většími obvykle nepouštěli.
Snaha o převzetí Toyota Industries tak na místo rutinního obchodu, kterým chtěl koncern konsolidovat své firmy, přerostla v táhlý boj s investory. A cena za odkup tak dozajista výrazně překoná původní plány automobilky.
