Článek
Švédsko rekordně omezuje nárok na azyl a zároveň zpřísňuje podmínky pro získání občanství. Vláda oznámila, že počet žádostí o azyl ve skandinávské zemi loni dosáhl nejnižšího počtu od roku 1985.
„Žádost o poskytnutí azylu si loni podalo 6700 lidí, předloni to bylo 9600 lidí,“ uvedl ministr pro přistěhovalectví Johan Forsell.
Výrazně méně žádostí je ze zemí, jako jsou Sýrie, Irák nebo Afghánistán. Časy, kdy Švédsko bylo velmi otevřené žadatelům o azyl - v roce 2015 v době takzvané velké uprchlické krize úřady registrovaly 163 tisíc žádostí -, jsou minulostí.
Už koncem loňského roku se vláda dohodla s novým syrským režimem na deportacích Syřanů, kteří se ve Švédsku dopustili trestného činu.
Přísnější pravidla
Současný kabinet chce rovněž prosadit zákon, který zvyšuje minimální dobu strávenou ve Švédsku pro nárok na občanství z pěti na osm let.
Žadatel o občanství by zároveň musel vést „počestný život“, nepobírat sociální dávky déle než půl roku z posledních tří let strávených ve Švédsku a v testu prokázat znalosti švédštiny a švédské historie.
Pokud návrh schválí parlament, začne platit 6. června, na kdy připadá státní svátek Švédský národní den. Nová pravidla se vztahovala i na žádosti o občanství, které už švédské úřady zpracovávají, jak poznamenala ČTK.
Migrace jako volební téma
Téma imigrace patří mezi hlavní volební témata. „Potřebujeme přistěhovalce, ale ty kvalifikované, pro profese, ve kterých máme nedostatek pracovních sil,“ prohlásil ministr práce Johan Britz.
„Trend ve Švédsku je jasný. Současná vláda je pravicová, opírající se o podporu krajně pravicové strany Švédští demokraté. A je to vláda, která si v roce 2022 dala za cíl podporovat hlavně pracovní přistěhovalectví. Přijímání lidí s kvalifikací, které potřebuje švédský pracovní trh,“ řekl Seznam Zprávám historik českého původu Tomáš Sniegoň, který ve Švédsku mnoho let žije a působí na univerzitě ve městě Lund.
„Švédští demokraté jsou tady označováni za krajní pravici, ale v českých podmínkách, když to srovnám třeba s rétorikou Tomia Okamury, by asi kritéria pro takové pojmenování nesplňovali,“ přiblížil Sniegoň.
„Oni se snaží oslovit i takové, řekněme, středopravé voliče, což se jim docela daří. V průzkumech před volbami, které budou v září, se dostali před Umírněnou stranu, což zde byla dosud taková ta hlavní konzervativní síla.“
Debatu o tom, nakolik byla dosavadní politika otevřených dveří správná a nakolik byla integrace přistěhovalců zvládnutá, či nikoliv, podnítila hlavně kriminalita drogových gangů v některých částech země. Přibývalo přestřelek a násilných střetů, včetně výbuchů granátů.
Kritickými místy se staly například stockholmské předměstí Rinkeby nebo čtvrť Rosengard v Malmö. 13. srpna 2018 pak zemi šokoval koordinovaný žhářský útok na několika místech Göteborgu, při kterém shořela více než stovka automobilů. Většinu pachatelů policie nedopadla.
„Kriminalita ve Švédsku celkově klesá, i když samozřejmě problémem je násilí gangů a skupin spojených s drogami. To jsou mezinárodně organizované skupiny, v nichž ale - to je pravda - hrají velkou roli přistěhovalci. Média ale před několika dny také informovala o tom, že letošní leden byl po dlouhé době prvním měsícem, kdy se neodehrála ve Švédsku nějaká střelba spojená s těmito gangy,“ uvádí Tomáš Sniegoň.
