Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ministryně financí Alena Schillerová oznámila ukončení Národní ekonomické rady vlády bez většího dramatu. Neočekávané to nebylo. NERV byl vytvořen pro výjimečné časy a jeho přínos byl často diskutován. Přesto se zrušení této instituce jen těžko interpretuje jako dobrá zpráva. Vláda tím vysílá signál, který působí nejasně a v současné situaci spíš znepokojuje.
NERV vznikl v době zdravotní, ekonomické i geopolitické nejistoty. Všem bylo jasné, že jde o dočasné řešení. To ale neznamená, že výjimečné období skončilo. Svět se dál rychle mění, tlak na ekonomiku neklesá a Česko se potýká s řadou dlouhodobých výzev. O to zvláštnější je, že vláda tento krok neuvedla do širšího rámce a nenaznačila, kdo převezme roli odborné oponentury.
Kompas potřebujeme i když si myslíme, že víme, kde jsme
NERV nikdy neměl být věčný. Přesto byl jedním z mála mechanismů, které dávaly veřejnosti i firmám šanci porovnat návrhy vlády s externím pohledem. Zrušit poradní orgán je legitimní rozhodnutí, pokud zároveň existuje plán, co bude místo něj. To ale nezaznělo.
Ujištění, že vláda má „vlastní odborníky“, nemusí stačit. Lidé, kteří pracují na ministerstvech, znají systém hluboko a detailně, ale často mají podobné zkušenosti, metodický rámec a identické předpoklady. Pokud chybí někdo, kdo vidí věci jinak, velmi snadno vznikne efekt uzavřené smyčky, ve které se různé varianty začnou podobat jedna druhé.
V byznysu se tomu brání systematicky: vedení firem staví rozhodnutí na více zdrojích informací, externích analýzách a nezávislém pohledu. Když jde o zásadní investice, strategii nebo změnu směru, vždy se hledá více názorů. Nejen proto, aby si firma potvrdila správnost svých kroků, ale aby minimalizovala slepá místa.
V politickém rozhodování by to nemělo být jinak. Obzvlášť v časech, kdy je prostředí nejisté a kdy se dobré odhady stávají jedním z nejcennějších aktiv. Ekonomika je dnes pod tlakem demografie, energetiky, mezinárodních změn i transformace průmyslu. Právě proto by měla být snaha o širší oponenturu samozřejmostí, nikoli něčím, co zanikne bez náhrady.
Second opinion je standard. Proč ne u vlády?
Formální existence NERV měla i praktickou hodnotu. Význam nebyl jen obsahový. Důležitá byla i transparentnost. Jeho doporučení byla veřejná, a tak bylo možné sledovat, jak a na základě čeho se vláda rozhoduje. Nešlo o to, aby každý souhlasil, šlo o to, že existoval srovnávací bod. Vláda tak minimálně dokazuje, že její kroky nejsou výsledkem věštění z kávové sedliny nebo čajových lístků. Mnozí nesouhlasili například s návrhy sociologa Daniela Prokopa. Ale právě to bylo cenné. Externí hlas, který pojmenoval problémy jinak než čistě vládní analytici, pomáhal zasadit rozhodnutí do širšího kontextu.
Mnohé státy podobné instituce udržují dlouhodobě. Německá Rada hospodářských expertů funguje více než šedesát let. Švédská fiskální rada hlídá rozpočtovou politiku bez ohledu na to, kdo je právě u moci. Tyto orgány nepřebírají roli vlády, ale zvyšují kvalitu rozhodování, a hlavně důvěru.
Pozadu není ani náš soused, vysavač zahraničních investicí, které by možná jinak směřovaly k nám. Polsko vytvořilo Radu pro budoucnost, která jde ještě dál: kombinuje politiky se zástupci akademie, byznysu i inovačního sektoru. Její členové mají vládě poskytovat dlouhodobé scénáře a připravovat zemi na technologické i ekonomické proměny. Proklamovaný cíl? Udržet si pozici lídra ekonomického růstu.
U nás se poradní orgány často zjevně nejenže nezakládají trvale, ale nevznikají a neruší se ani podle toho, zda krize zrovna panuje, či nikoliv. Co si z toho máme odnést? Kdo jsou noví vládní poradci? Proč je s nimi vláda spokojená? To jsme se nedozvěděli a bůhví, zda někdy dozvíme.
Symbolika je důležitá sama o sobě
Možná vláda nechce vysílat zprávu, že už žádné názory zvenčí nepotřebuje. Ale efekt může být přesně takový. Byznys, průmysl i investoři sledují, zda je vláda otevřená dialogu a zda má zájem pracovat s různými pohledy. Rušení poradních struktur bez jejich nahrazení může působit opačně.
Nejde o to, že by vláda neměla vlastní analytický aparát. Jde o to, že dobrá rozhodnutí často vznikají až v konfrontaci různých argumentů. Pokud stát chce, aby mu firmy věřily, potřebuje ukazovat, že je připraven naslouchat a diskutovat. O to víc v době, kdy se podmínky mění rychle a nejistota je vysoká.
