Článek
Dotace na letošní Grand Prix České republiky v Brně už jsou na cestě. Rada Jihomoravského kraje koncem ledna schválila dotaci ve výši 35 milionů korun a stejná částka prošla i radou města Brna. Podporu ještě musí schválit krajská i městská zastupitelstva.
Stomilionovou dotaci z rozpočtu Národní sportovní agentury (NSA) schválila na loňský, letošní i příští rok vláda Petra Fialy loni v březnu. Agentura ale peníze organizátorům letošní Velké ceny ještě nepřiklepla. „NSA o poskytnutí dotace na pořádání Velké ceny ČR pro letošní rok nevydala rozhodnutí, neboť je stav rozpočtového provizoria,“ říká mluvčí agentury Natálie Kmošková.
Odpůrci dotací na motorkářské závody – například z řad ministrů minulé vlády nebo brněnských opozičních zastupitelů – argumentovali při loňském schvalování dotací možnou nelegální podporou soukromého podniku, špatnou finanční situací města i nesystémovým výběrem akce podpořené veřejnými penězi.
Organizátoři závodu zase poukazují na ekonomický přínos akce pro státní, krajské i obecní rozpočty. K těmto závěrům došlo několik studií včetně té nejnovější, kterou si objednali organizátoři brněnské Velké ceny a vypracovala ji pražská Vysoká škola ekonomická (VŠE).
„Bez příspěvku z veřejných rozpočtů nelze organizovat žádnou sportovní akci podobného významu a rozsahu nejen u nás, ale i ve většině dalších zemí po celém světě. A ani by to nedávalo smysl, když přínos do veřejných rozpočtů je z Velké ceny České republiky zhruba ve výši 310 milionů korun, jak ukázala nedávná nezávislá studie VŠE,“ říká prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček.
Jak ale ukazuje analýza všech loňských závodů seriálu mistrovství světa, téměř čtvrtina z nich se uskutečnila bez nebo jen s minimální veřejnou finanční podporou.
Dotacím kraluje Asie
V loňské roce měl seriál mistrovství světa MotoGP celkem 22 podniků. Většina z nich, a to 14, se uskutečnila v Evropě, pět v Asii a po jednom v Severní a Jižní Americe a v Austrálii.
České dotace na Velkou cenu ve výši 170 milionů korun (plus 6,5 milionu za práci policie) nejsou mezi zeměmi, v nichž se seriál MotoGP loni konal, nejvyšší – patří spíše k průměru.
Téměř všechny závody v Asii a jediný australský byly rovněž dotované. Nejmarkantnější příklad je Velká cena Kataru, kterou organizuje tamní automotoklub QMMC. Tato organizace, která zároveň vlastní okruh ve městě Lusail, je součástí tamního ministerstva mládeže a sportu.
Údaje o nákladech na pořádání katarských závodů MotoGP nejsou veřejně dostupné. Vzhledem k tomu, že se vše děje ve vládní režii, a s ohledem na relativně nízké ceny vstupenek a nízkou návštěvnost lze předpokládat, že dotace budou kromě poplatku promotérovi celého seriálu pokrývat i celou případnou ztrátu podniku. V přepočtu stovky milionů korun poslaly na své Grand Prix také vlády a regiony v Thajsku, Indonésii, Malajsii a v již zmíněné Austrálii.
Jediným podnikem v této části planety, který se obešel bez veřejných peněz, byla Velká cena Japonska v Motegi. Tyto závody organizuje společnost Honda Racing Corporation, součást automobilky Honda. Ta vlastní i okruh, na kterém se MotoGP jezdí.
V Evropě se loni jela MotoGP čtrnáctkrát a v pěti případech organizátoři závod uspořádali bez státních, regionálních či místních dotací. Velkou cenu Velké Británie v Silverstone pořádá Britský klub závodních jezdců, který podnik financuje ze vstupného a s pomocí komerční spolupráce s partnery.
Na okruhu v nizozemském městě Assen pořádá závody soukromá nadace a regionální a místní úřady je podle dostupných informací podporují pouze nepřímo, například marketingově nebo zajištěním bezpečnosti během konání závodů.
Žádné dotace neberou ani organizátoři Velkých cen ve francouzském Le Mans a v italském Mugellu, kde je sponzoruje automobilka Ferrari. Rakouská Grand Prix zase dostává peníze z pozůstalosti zakladatele společnosti Red Bull Dietricha Mateschitze.
Zbývající závody, především ty, které se jely ve Španělsku, naopak dotace pobírají. Závody MotoGP podporuje například španělské město Jerez a region Andalusie. Obě veřejné korporace jsou ale zároveň spoluvlastníky jerezského závodního okruhu. Na stejném principu funguje i další španělský podnik MotoGP v aragonském Alcañizu.
Státní dotace měla také Grand Prix Argentiny v Termas de Río Hondo. V roce 2024 ale prezident Javier Milei subvence v rámci svého úsporného ekonomického programu zrušil a závody se nejely. Loni se motocyklové mistrovství světa do Argentiny vrátilo, když organizátoři získali finanční podporu státu Santiago de Estero, jejíž výše ale nebyla zveřejněna.
Také americká zastávka seriálu v hlavním městě státu Texas dostává veřejnou podporu. Na rozdíl od všech ostatních Velkých cen ale tamní státní dotace fungují ex post. Pořadatelé velkých sportovních a dalších událostí mohou po jejich uspořádání požádat stát Texas o proplacení části nákladů, přičemž musí doložit ekonomický přínos každé akce. Velká cena v Austinu tak loni získala přibližně stejně tolik jako brněnský závod.
Některé okruhy získávají veřejné peníze i na investice do závodní dráhy a další infrastruktury. Okruh ve Valencii, který v roce poničily rozsáhlé povodně, tak od regionu získal 26 milionů eur.
Rekonstrukci brněnského Masarykova okruhu za zhruba 200 milionů korun zaplatil nový vlastník areálu, společnost Creditas. Rozpočet Grand Prix České republiky v Brně loni podle Autoklubu ČR dosáhl zhruba 375 milionů korun, z čehož veřejné zdroje pokryly přibližně 45 procent.
Téměř ve všech případech slouží dotace primárně k pokrytí takzvaných zalistovacích poplatků, které si účtuje promotér celého seriálu MotoGP, španělská společnost Dorna. Výše poplatků není veřejná a podle dostupných zdrojů se liší, přičemž se pohybuje mezi osmi a 15 miliony dolarů.
Tradiční Velké ceny, především ty evropské, obvykle platí méně než závody na nových trzích. Autoklub ČR loni podle informací SZ Byznys za licenci k závodům zaplatil zhruba deset milionů dolarů, tedy kolem 220 milionů korun.
Závody, které spoléhají na vlastní zdroje, generují příjmy hlavně ze vstupného a ze spolupráce s komerčními partnery. Ceny vstupenek na bezdotační Velké ceny tak obvykle bývají vyšší než na ty, kde se na financování podílejí veřejné rozpočty.
Zatímco nejlevnější třídenní vstupenka na MotoGP v italském Mugellu stojí letos v přepočtu zhruba čtyři tisíce korun a v nizozemském Assenu 3,5 tisíce, v aragonském Alcañizu lze takovou vstupenku pořídit za 1,7 tisíce a v Jerezu dokonce za 1330 korun.
Brněnská Grand Prix je se svou cenovou politikou zhruba uprostřed – třídenní vstupenka aktuálně vyjde na 3150 korun. „Posuzujeme cenové hladiny ostatních závodů, abychom zůstali relevantní volbou pro domácí i zahraniční fanoušky. Letos jsme přistoupili k mírnému navýšení, současnou úroveň cen však vnímáme jako rozumnou a její další výrazný růst nepovažujeme za smysluplný,“ říká předseda představenstva Automotodromu Brno Karel Hubáček.
Podle organizátorů českého podniku MotoGP také není možné získat více peněz od sponzorů. „Příjmy od sponzorů dosáhly částky blížící se devíti milionům korun. Další komerční výnosy pořadatelé získali z pronájmů a z prodeje občerstvení. V souhrnu tyto zdroje představují přibližně osm procent celkového rozpočtu. Výraznější navýšení není reálně možné právě z důvodu marketingových omezení stanovených promotérem,“ vysvětluje šéf Autoklubu ČR Šťovíček.
Co říkají studie
Nejnovější studii o ekonomických přínosech si u VŠE objednali organizátoři brněnských závodů z Autoklubu ČR a podle informací SZ Byznys za ni zaplatili 600 tisíc korun. Na rozdíl od dřívějších analýz je tato studie – zveřejněná ve stejný den, kdy o dotaci hlasovali jihomoravští radní – založena na sběru dat během loňské akce.
Z dokumentu vyplývá, že diváci spolu se závodními týmy utratili v Česku při cestě do Brna, během závodního víkendu a při návratu celkem téměř 600 milionů korun, přičemž přibližně 55 procent z této částku utratili cizinci.
„DPH z přímé spotřeby odhadujeme na úrovni necelých 100 milionů korun, spotřební daň z alkoholických nápojů, tabákových výrobků a pohonných hmot téměř 20 milionů, výnos z dálničních známek a mýtného cca 2,5 milionu a poplatky obcím ze vstupného cca dva miliony,“ uvádí studie.
Dalších zhruba sedm milionů získal podle studie stát na dani z příjmů zhruba tisíce fyzických osob, které se podílely na organizaci závodu. Celkem tedy přínosy pro veřejné rozpočty dosáhly částky přibližně 130 milionů.
Analýza pak vypočítává i takzvaný sekundární přínos, spočívající především v nárůstu hrubé přidané hodnoty a zaměstnanosti. „Vlivem multiplikace pak nad rámec přímých dopadů dochází k odhadovanému nárůstu DPH a spotřebních daní o 77 milionů, daně z příjmů fyzických osob o 44 milionů a daně z příjmů právnických osob o 59 milionů korun, tj. celkem o 180 milionů korun,“ tvrdí dokument objednaný organizátory závodu.
Stejná studie se zabývá i variantou, že by se Velká cena v Brně nekonala. V takovém případě by podle ní 52 procent tuzemských návštěvníků zůstalo doma, 26 procent by se věnovalo jiným aktivitám v Česku a 22 procent by utratilo prostředky v zahraničí. Ze zahraničních návštěvníků by pouze 11 procent přijelo do Česka za jiným účelem.
„Z pohledu celé České republiky by se tak přínosy snížily zhruba o 60 procent,“ říká jeden z autorů studie Petr Mazouch z VŠE. Bez veřejné podpory ve výši 170 milionů korun – a tedy bez konání Velké ceny – by české rozpočty přesto získaly zhruba 185 milionů korun.
„Dopady na Jihomoravský kraj by přitom byly ještě výraznější, protože u návštěvníků z ciziny lze předpokládat, že by spíše než do Brna přijeli například do Prahy,“ říká Mazouch.
Podle speciality na management sportu Marka Pavlíka z Ekonomicko-správní fakulty brněnské Masarykovy univerzity je nejnovější analýza korektní. „Studie je seriózně zpracovaná a dává smysluplný odhad ekonomických přínosů. Je dobrým základem pro diskuzi, ale není konečným ani rozhodujícím argumentem pro tak vysokou veřejnou podporu,“ podotýká Pavlík.
Analýze přesto podle brněnského ekonoma chybí několik aspektů, například srovnání loňského výběru daně s lety, kdy se závody nekonaly, nebo zahrnutí fenoménu, kdy část lidí právě kvůli Velké ceně do Brna nepřijede nebo z města a okolí naopak odjede pryč.
„U domácích návštěvníků dochází do určité míry k substitučnímu efektu. Studie to zmiňuje, ale funguje to tak, že máte nějaký rozpočet na volnočasové aktivity a zábavu. Můžete jej utratit na Velké ceně nebo třeba jet do Prahy na koncert,“ vysvětluje Pavlík.
K podobným závěrům jako VŠE došly i minulé teoretické studie. Podle investiční společnosti Cyrrus, která se ekonomikou závodu zabývala v roce 2014, by při tržbách ve výši 630 milionů daňový přínos státu přesáhl 200 milionů korun.
V roce 2024 zhodnotila přínosy brněnské Grand Prix také poradenská společnost Kreia. Ta bez zveřejnění detailních výpočtů uvedla, že při tržbách v rozmezí 652 až 734 milionů by veřejné rozpočty v Česku získaly mezi 267 a 302 miliony korun.
