Článek
Řada známých mládežnických organizací od Skautů a Junáků až po Sdružení hasičů mluví o hrozícím útlumu aktivit a možném násobném zvýšení členských příspěvků a dalších poplatků.
Důvod? Projednávaný rozpočet Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na letošní rok počítá s méně penězi na podporu činností v oblasti mládeže.
Letošní navrhovaný rozpočet pracuje s částkou bezmála 250 milionů korun. Vloni byla navržená částka přes 267 milionů korun, která byla v Poslanecké sněmovně navýšená na více jak 297 milionů korun.
„Každý rok vedeme podobnou bitvu. Ale nikdy to nebylo o 50 milionů, to už je extrém,“ říká Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže, proč se společně s dalšími mládežnickými organizacemi rozhodli veřejně ohradit a obepisují jednotlivé poslance s prosbou, aby podpořili dorovnání rozpočtu alespoň na loňskou úroveň.
Ministerstvo školství v reakci říká, že rozpočet se aktuálně projednává a může ve Sněmovně doznat změn. Ohrazuje se proti tomu, že došlo ke krácení o 50 milionů právě s odkazem, že loňský rozpočet byl navýšený a reálně mluví tak o pokrácení o 20 milionů korun.
„Tyto prostředky jsou kráceny v rámci nařízených jednorázových úspor. I přes toto krácení MŠMT s investiční výzvou počítá, nicméně je možné ji vypsat až po skončení rozpočtového provizoria,“ říká mluvčí MŠMT Ondřej Macura. Vysvětluje, že se resort snaží mládežnické organizace podporovat vedle neinvestičních výzev i jinými cestami, například soutěžemi nebo podporou nadaných žáků.
Předseda České rady dětí a mládeže zase kontruje, že jen fakticky porovnává, s jakým rozpočtem mohly organizace počítat loni, a jaký je zatím navržený letos.
Zdražení poplatků i akcí
Aleš Sedláček z Rady dětí a mládeže popisuje, že peníze, které organizace od ministerstva vyberou, jsou sice menší částí financí, se kterými reálně hospodaří, ovšem představují ty jistější prostředky, které jim umožňují plánovat.
„U soukromých peněz nikdy nevíte, jestli je seženete. Byl to základ, který u velkých organizací umožňoval třeba, že přispívaly na klubovny ve městech, kde musí platit tržní nájem. Nevybraly by to od rodičů,“ říká Sedláček. Propočítává to na klubovně: na provoz od dětí vybírá zhruba 800 korun, kdyby ovšem nebyla klubovna státem dotovaná, musela by být částka pěti až šestinásobná, aby se klubovna zaplatila.
„Oddíly budou bojovat s naprosto základními náklady na svůj provoz, například na nájem klubovny, energie v klubovnách, vybavení pro táboření nebo materiály na program a aktivity. Může to znamenat zdražení skautingu - a tedy i ohrožení pro děti z rodin, které mají hlouběji do kapsy a skauting byl pro ně dosud finančně přístupnou volnočasovou aktivitou, na rozdíl od jiných,“ hlásí Barbora L. Trojak, mluvčí spolku Junák – český skaut.
Jana Stibralová, která se stará o finanční chod spolku Mladí ochránci přírody napřímo říká, že současný návrh rozpočtu by znamenal výrazné zvýšení členských příspěvků. „A výrazné zvýšení účastnických poplatků na akce, třeba na víkendovky a na tábory. A to máme i děti ze sociálně slabších rodin, třeba tři sourozenci z jedné rodiny. Bylo by to pro ně hodně náročné a nemohli by se zúčastnit pravidelně,“ nastiňuje zástupkyně spolku, který se zaměřuje na turisticko-přírodovědné akce pro děti.
„Chodí k nám do oddílů i děti, které se v oddílech najdou, mají možnost vyniknout a mají možnost zažít úspěch. To znamená, že se nepropadají do depresí, do nepříznivých stavů,“ říká s dovětkem, že všechny organizace sdružené v České radě dětí a mládeže se v souhrnu snaží vychovávat z dětí slušné lidi.
Ohrožení pro děti na obcích
Michal Rejzek, předseda spolku Pionýr, zmiňuje, že pokud by organizace začala vybírat větší poplatky od rodičů, může to tvrdě dopadnout zejména v sociálně slabších lokalitách, kde i drobné prodražení může znamenat, že rodiče dětem přestanou zájmové aktivity financovat.
„Může to způsobit, že děti přestanou chodit a začnou se věnovat něčemu, co nikdo nechce,“ obává se předseda. Dopad by to mělo i na vedoucí. „Snažíme se, aby se vzdělávali, protože děti mají specifické potřeby, potřebujeme i na to reagovat. Pokud to nebude, tak se jim bude hůře pracovat s dětmi,“ doplňuje Rejzek.
Podobně argumentuje i Monika Němečková, starostka Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, které se zaměřuje i na mladé hasiče.
„Jsme na menších obcích. Tam není příležitostí tolik, a ne každý rodič si může dovolit vozit dítě třikrát týdně patnáct kilometrů do města na tenis nebo na jiné vyžití,“ říká starostka sdružení.
Zároveň by se při současném navrženém rozpočtu musely omezit celostátní projekty, jako je junior univerzita nebo Rescue Campy, které děti připravují na práci v zásahových jednotkách.
