Článek
/Od naší zvláštní zpravodajky v Mnichově/
Válka na Ukrajině se blíží ke čtvrtému výročí a opakované pokusy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ji ukončit zatím nepřinesly žádný průlom. Mírová jednání se zadrhla, jak řekl sám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci v Mnichově, která je poslední tři roky místem klíčových jednání o budoucnosti Ukrajiny.
Zelenskyj do Mnichova přijel s jasným cílem: vyzvat k silnějšímu tlaku na Rusko. Ale přestože válka dál dominovala debatám v Mnichově, což ostatně potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka, v kuloárech zároveň převládala výrazná frustrace.
„Obávám se, že teď zrovna nevíme, jak postupovat dál,“ sdělil Seznam Zprávám bývalý člen ukrajinské prezidentské kanceláře, který si přál zůstat v anonymitě z důvodu citlivosti tématu.
USA podle diplomatických zdrojů jasně sdělily Ukrajině, že bezpečnostní záruky, které by ji chránily před budoucí ruskou agresí, nepodepíší, dokud Kyjev a Moskva nedospějí k celkové dohodě o ukončení války. A protože Rusko trvá na územních požadavcích, na kterých Ukrajina odmítá ustoupit, je mírový proces zablokovaný.
Podle senátora Marca Rubio se bývalý prezident Donald Trump stále aktivně snaží dosáhnout definitivního ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Přiznal však, že jeho administrativa si není jistá, zda ruský vládce Vladimir Putin myslí své sliby vážně a zda má Kreml zájem o mír. „Říkají, že ano,“ uvedl.
„Dobrá zpráva je, že okruh otázek, které je třeba vyřešit k ukončení války, se zúžil. To je ta dobrá zpráva. Špatná zpráva je, že se zúžil právě na nejtěžší otázky, na které není snadné odpovědět, a práce na nich stále pokračuje,“ dodal šéf diplomacie Rubio.
O čem mluvil americký ministr zahraničí Macro Rubio v Mnichově:
Podle analytika výzkumu pro ukrajinský deník The Kyiv Independent Mykolaje Suchého zůstávají tři zásadní blokující otázky: status Donbasu, status jaderné elektrárny v Záporoží a pořadí kroků pro případ příměří a demilitarizace. „V těchto bodech se zatím nepohnulo nic zásadního,“ říká.
A pokračuje: „I změny, jako je obnovení přímých kontaktů mezi USA a Ruskem nebo omezení ruského přístupu k Starlinku, sice mají dopad na bojové pole, ale nelze je interpretovat jako výraznou podporu Ukrajiny k vítězství, protože zásadně nemění chování Ruska ani rovnováhu sil. Hlavní překážkou zůstává nedostatek politického tlaku na Moskvu, bez něj jednání nepřinášejí reálný pokrok směrem k míru,“ vysvětluje.
Od loňského nástupu Trumpa do úřadu se jeho tým snažil tlačit na Ukrajinu i Rusko, aby ukončily boje – často tím, že Kyjev nabádal k ústupkům. Diplomacie přitom často sleduje známý scénář: Trump stanoví termín a volá po rychlém ukončení bojů, Ukrajina spěchá s účastí, zatímco Rusko váhá; nakonec Rusko na poslední chvíli nabídne jednání, ale diskuse se zaseknou, protože Moskva trvá na svých maximalistických požadavcích.
Český prezident Petr Pavel vidí řešení ve shodě s ukrajinským prezidentem Volodymyr Zelenským: klíčem je zvýšit tlak na Rusko a přimět jej usednout k jednacímu stolu. Jinak podle něj nebude možné dosáhnout míru na Ukrajině.
„Ke zvýšení tlaku na Rusko může přispět i Česko. Například jako člen Evropské unie podporou přijetí či přitvrzení sankcí, omezením pohybu plavidel ruské stínové flotily či dalšími iniciativami,“ dodal Pavel. Zdůraznil, že Česko by se k těmto opatřením nemělo stavět pasivně, s přístupem „že se nás to netýká“, ale aktivně přispět k jejich realizaci.
Stejného názoru byl i litevský prezident Edgars Rinkēvičs, který v sobotu během oběda na okraj konference uvedl: „Plně souhlasím s prezidentem Pavlem. Můžeme Rusko donutit politicky i ekonomicky, prostřednictvím sankcí, boje proti stínové flotile a samozřejmě i podporou Ukrajiny,“ popsal.
Pavel, jako pravidelný host konference (zúčastnil se ji podle Hradu už nejméně šestkrát) se v Mnichově setkal s velkým ohlasem. Nejen že jeho vyjádření často citovali ostatní přítomní státníci, ale i sám prezident Zelenskyj mu během svého projevu projevu jmenovitě poděkoval za muniční iniciativu, která vznikla přesně před rokem na stejném místě.
„Byl to opravdu vyjímečný moment, slyšel to celý sál a rozhodně by to nemělo zapadnout,“ řekla pro Seznam Zprávy budoucí zmocněnkyně pro bezpečnostní otázky na ministerstvu zahraničí Veronika Stromšíková.
O den dříve Zelenskyj v rozhovoru pro deník Politico uvedl, že Evropa je dnes prakticky jediná, kdo finančně podporuje Ukrajinu: „Buďme upřímní – naši partneři v Kanadě pomáhají, Japonsko poskytuje humanitární podporu, ale většina peněz přichází výhradně z Evropy.“
Evropský parlament již schválil balík opatření na podporu Ukrajiny, včetně úvěrové linky EU ve výši 90 miliard eur pro roky 2026 a 2027. Z této částky je 30 miliard eur vyčleněno na makrofinanční pomoc nebo podporu státního rozpočtu prostřednictvím příslušného mechanismu EU, a 60 miliard eur na posílení obranných schopností a nákup vojenské techniky.
Ukrajinská hlava státu o evropské pomoci mluvila také v kontextu nejnovějšího zveřejněného průzkumu Kielského institutu, podle kterého americká pomoc Ukrajině v roce 2025 klesla o 99%. Naopak evropská vojenská pomoc vzrostla o 67 % a humanitární a finanční podpora o 59 %. Díky tomu zůstala celková podpora Ukrajině relativně stabilní, přesto ale celkové vojenské dodávky klesly o 13 % pod průměr z let 2022–2024.
Zelenskyj upozornil, že to vytváří paradox: Evropa se téměř nezapojuje do mírových jednání. „Je to nespravedlivé, protože bezpečnostní záruky od Evropy jsou pro nás velmi důležité,“ zdůraznil prezident.
Letos analytici mnichovské konference zveřejnili zprávu, ve které označili Ukrajinu za oběť nového světového řádu, který v posledním roce formuje Trumpova administrativa. Argumentují, že místo aby byla válka primárně otázkou suverenity a mezinárodního práva, hrozí, že bude vnímána jako vyjednatelný spor mezi mocnými lídry, kde se území, bezpečnostní záruky či dokonce přírodní zdroje stávají předmětem obchodu. „Mír se tak nehledá prostřednictvím práv a institucí, ale spíše jako donucovací správa konfliktu skrze „shora řízené dohody“ mezi silnými aktéry,“ píše se ve zprávě.
V této logice se objevují lídři, kteří usilují o přímou komunikaci s Vladimir Putin. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém pátečním projevu zdůraznil, že žádný mír bez aktivní role Evropy prostě nebude možný.
Po jednání svého poradce v Moskvě – první takové schůzce od začátku ruské plnohodnotné invaze v únoru 2022 – Macron uvedl: „Co jsem získal? Potvrzení, že Rusko momentálně nechce mír. Ale především jsme obnovili kanály diskuse na technické úrovni. Mým přáním je sdílet to s evropskými partnery a dosáhnout dobře organizovaného evropského přístupu.“
Na rozdíl od Macrona se německý kancléř Friedrich Merz v pátek distancoval od myšlenky přímých jednání s Moskvou, která by ukončila ruskou válku na Ukrajině. Při zahájení Mnichovské bezpečnostní konference řekl, že Rusko „ještě není ochotné vážně jednat“.
„Pokud bude smysluplné jednat, jsme připraveni, ale Rusové musí přiznat, že opravdu chtějí mluvit o příměří a následně o mírovém plánu,“ dodal Merz.
Macron již loni navrhl, aby Evropa obnovila přímou komunikaci s Putinem, pokud USA nepokročí v mírových jednáních. Podporu Macronově iniciativě později vyjádřila i italská premiérka Giorgia Meloni. Macron v lednu uvedl, že by zorganizoval telefonát s Putinem – k němuž dosud nedošlo.
V minulém týdnu však prohlásil, že telefonát v nejbližší době nenastane, a zdůraznil: „My Evropané máme také věci, o kterých je třeba diskutovat, proto chceme být u jednacího stolu,“ řekl francouzský prezident.
