Macinka se střetl s bývalou první dámou USA Hillary Clintonovou

/ Od zvláštní zpravodajky Seznam Zpráv v Mnichově /

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se v sobotu večer zúčastnil prestižního panelu v rámci Mnichovské bezpečnostní konference s bývalou americkou ministryní Hillary Clintonovou, polským ministrem zahraničí Radosławem Sikorskim, bulharským politologem Ivanem Krastevem a politologem Gladden Pappinem z Maďarského ústavu mezinárodních záležitostí.

Tématem panelu byla diskuse o rozdělení Západu a o tom, co zůstalo ze společných hodnot.

Když se diskuze stočila k nejpalčivější otázce současného bezpečnostního prostředí – válce na Ukrajině, Macinka se dostal do ostré názorové výměny s Clintonovou. Ta přísně zkritizovala přístup současného amerického prezidenta Donalda Trumpa k ukrajinské krizi a označila jej za zrádný vůči západním hodnotám, lidským právům a závazkům NATO.

„Trumpova pozice vůči Ukrajině je hanebná, snaha Trumpa a Putina profitovat z utrpení ukrajinského lidu je hrozná. Ukrajina bojuje za naše hodnoty, za svobodu civilizace. Trump buď nechápe, nebo mu je toto utrpení lhostejné,“ řekla Clintonová, po čemž moderátorka předala slovo ministrovi Macinkovi.

Ten odpověděl, že podle jeho názoru Ukrajina bojuje především za sebe a svou suverenitu. „Měli bychom jim pomáhat, ale co vidím u některých lidí na Západě, je snaha tuto pomoc zneužít,“ uvedl Macinka.

Ministr zároveň Clintonové řekl, že je zřejmé, že „Trumpa opravdu nemá ráda“, a dodal, že některé kroky amerického prezidenta podle něj představují reakci na politiky, které podle jeho slov „zašly příliš daleko“, například v oblasti genderových otázek či klimatu nebo tzv. woke hnutí.

Clintonová se vymezila proti potratové politice republikánské administrativy a vysvětlila, že podle ní Trump ženám bere jejich práva. V emotivní výměně zdůraznila: „Co ženy a jejich práva? Polovina z nás, můžeme mít svá práva?“

Macinka na to reagoval tím, že podle něj je rozlišování mezi mužem a ženou biologické a „zbytek je sociální konstrukt“. Dodal, že část veřejné debaty na Západě podle jeho názoru „zašla příliš daleko“ a že některé kroky Donalda Trumpa vnímá jako reakci na tento vývoj.

Clintonová mu však oponovala a debatu vrátila k válce na Ukrajině. „Ale ospravedlňuje to, že necháme na Ukrajině na holičkách lidi, kteří na frontě umírají za svou svobodu, zatímco vy se soustředíte na otázku dvou pohlaví? To je to, co vás znepokojuje?“ uvedla.

Clintonová je dlouhodobě spojována s demokratickým politickým proudem ve Spojených státech a během své kariéry se profilovala jako zastánkyně lidských práv, ženských práv a mezinárodní spolupráce. Její argumentace na panelu proto zdůrazňovala obranu západních hodnot a podporu Ukrajiny nejen jako vojenského, ale i ideologického boje za svobodu a demokracii.

Naopak Macinka, který v Mnichově poprvé zastupuje novou českou vládu, přistupuje k mezinárodní politice pragmatičtěji.

V další části diskuse přišla řeč i na používání pojmů jako fašismus či nacismus v současné politické debatě. Macinka vyzval ke zdrženlivosti při nálepkování politických oponentů, na což polský ministr zahraničí Radosław Sikorski oponoval, že „fašisté ve světě existují, a to i v Evropě“.

Macinka následně řekl, že věří, že fašismus už skončil, což mezi panelisty vyvolalo nesouhlasné reakce. Svůj pohled vysvětlil tím, že nadužívání těchto historicky zatížených označení dnes podle něj společnost spíše rozděluje. „Měli bychom se uklidnit s označováním lidí za fašisty nebo nacisty. Jsme inteligentní lidé a měli bychom se znovu naučit spolu mluvit,“ uvedl.

Ministr také naznačil únavu z opakujících se debat o Ukrajině, přestože jsou podle něj nesmírně důležité. Připomněl, že během dne pozorně naslouchal vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a že si uvědomuje, jak obtížné situaci Kyjev čelí. Zároveň ale vyjádřil pochybnosti, zda je Ukrajina schopna Rusko vojensky porazit. „Ideální by to samozřejmě bylo, ale měli bychom být realističtí. Prvním krokem by mělo být příměří, jen nevím, jak ho dosáhnout,“ dodal.

Na argument Clintonové, která tvrdila, že Trump zradil Ukrajinu a západní hodnoty, Macinka reagoval slovy, že nevidí jiného dostatečně silného aktéra, který by byl schopen donutit Rusko zastavit zabíjení ukrajinského obyvatelstva a ničení země. „Já tam v tuto chvíli vidím jen Američany,“ uvedl.

Za Česko na místě byl kromě šéfa diplomacie Macinky také ministr obrany Jaromír Zůna a prezident Petr Pavel. Ten byl na tiskové konferenci během sobotního programu ohledně role Američanů poněkud konkrétnější.

USA musejí podle něj zvýšit politický tlak na Rusko a donutit ho usednout k jednacímu stolu, jinak nebude možné míru na Ukrajině dosáhnout.

„Ke zvýšení tlaku na Rusko může přispět i Česko. Například jako člen Evropské unie podporou přijetí či přitvrzení sankcí nebo podporou ztížení pohybu plavidel ruské stínové flotily,“ pokračoval Pavel. Česko by se nemělo k těmto iniciativám podle prezidenta stavět, jako „že se nás to netýká“.

Uvedl také, že Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost.

Oba státníci se v Mnichově pohybovali zvlášť, ačkoli prezident Pavel ministrovi Macinkovi nabídl, že bude rád, pokud se s ním zúčastní nějakých jeho plánovaných schůzek a bilaterálních jednání.

K tomu podle informací Seznam Zpráv nedošlo, jak ostatně naznačil sám ministr už před odjezdem na konferenci, když řekl, že bude prezidenta na místě ignorovat.

Šéf diplomacie je ve sporu s hlavou státu kvůli nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí a následným SMS zprávám, které prezident považuje za vyděračské.