Ochota pomáhat roste. Kyjevské mrazy udržují podporu i zájem Čechů o Ukrajinu

Zájem Čechů o válku na Ukrajině zůstává podle nejnovějších dat agentury STEM vysoký a v posledním roce dokonce mírně vzrostl. „Zájem je konstantně vysoký a hodnocení se pozvolna zlepšuje,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy analytik STEM Jiří Táborský. Téma podle něj drží při životě nejen silná medializace, ale i každodenní zkušenost se soužitím s uprchlíky.

Právě nálada k ukrajinským uprchlíkům se postupně posouvá. Rekordních 37 procent lidí je dnes považuje spíše za přínos a nadpoloviční většina si myslí, že bylo správné je přijmout. Zároveň ale víc než polovina veřejnosti odmítá představu další masivní vlny, kterou by mohl vyvolat pro Ukrajinu případný nevýhodný konec války.

„Pokud Ukrajina nějak výrazně prohraje, tak Ukrajinců tady bude výrazně víc,“ říká Táborský. Do pohybu směrem na západ by se pak mohli dát i lidé, kteří si s sebou přinesou traumata či duševní problémy. A systém péče o ně je velmi náročný a nákladný. I z toho důvodu má podle Táborského podpora Ukrajiny penězi a zbraněmi smysl.

Po bezmála čtyřech letech boje, zajímá Čechy válka na Ukrajině?

Oproti loňskému lednu zájem o válku na Ukrajině mírně vzrostl a minimálně v posledním roce se drží na konstantně vysokých hodnotách, což u jiných témat nevídáme. Je to dáno tím, že prezence tématu v médiích je stále hodně vysoká. Každou chvíli je tam navíc něco nového. Je to také globální téma a je zřejmé, že výrazně ovlivňuje celosvětové dění.

Čím si vysvětlujete, že zájem neupadá?

Hodně se to medializuje, a je to tudíž živé téma, které se navíc stále posouvá. A zároveň pokračuje a vyvíjí se soužití s ukrajinskými uprchlíky, tudíž bez ohledu na přítomnost v médiích se to téma prostě propisuje do každodenní zkušenosti lidí. A ta zkušenost - jak se zdá z dat našich i třeba z dat o kriminalitě - není negativní. To vede k tomu, že zájem je konstantně vysoký a hodnocení se pozvolna zlepšuje.

A do toho přicházejí zprávy o mrazech v Kyjevě, který je často odstřižený od energií, což vyvolalo obrovskou vlnu solidarity. Ta zřejmě pomohla zvýšit i celkové sympatie Čechů k Ukrajincům, neboť prakticky ve všech sledovaných ukazatelích vzrostla ochota pomáhat napadené zemi i válečným uprchlíkům.

Jaká forma pomoci má největší podporu?

Nadpoloviční většina veřejnosti podporuje alespoň nějakou měrou většinu opatření, která Česko na podporu Ukrajině podniká. Hlavní podporu ale mají různé formy humanitární pomoci, například zdravotnická pomoc. U těchto forem pomoci je pro zachování kolem 80 procent veřejnosti a 60 procent je pro zachování stávající úrovně nebo rovnou pro její zvýšení.

Na opačném pólu pak leží vojenská pomoc.

Podpora přímé finanční pomoci nebo dodávek materiálu, tedy vojenské pomoci, je menší, nicméně oproti loňskému roku přibylo dost lidí, kteří chtějí, aby se Ukrajině pomáhalo i tímto způsobem. Ať už jsou to dodávky techniky či munice. Do loňského června vypadalo jako trend, že nám sílí odpor proti vojenské pomoci, nyní se zdá, že došlo k obratu. A to poměrně výraznému, takže bude zajímavé sledovat, zda jde o nějaký výkyv způsobený třeba právě mrazy v Kyjevě, nebo zda časem další šetření ukáže, že jde o trend.

V souvislosti s novou vládou i složením Sněmovny, kde někteří představitelé neskrývají protiukrajinskou rétoriku, je to překvapivé. Veřejnost tedy nevolá po nějaké výrazné změně linie?

Rétoricky sice vláda byla na začátku poměrně ostře proti pomoci a vymezovala se vůči vládě předchozí. Ale zároveň už jsme tady měli cestu ministra zahraničí do Kyjeva i nějakou humanitární pomoc v podobě například generátorů elektřiny. Zatím je podle mě brzy na to hodnotit, jaká je politika aktuální vlády vůči Ukrajině. Ostatně minulá vláda byla rétoricky velmi proukrajinská, ale v mezinárodních srovnáních poskytnuté pomoci z vládních zdrojů to tak rozhodně nevypadalo.

Jaký scénář konce války považují Češi za pravděpodobný?

Z hlediska preferovanosti se o první místo dělí jednak rychlý konec války výměnou za vzdání se okupovaných území, bezpečnostní záruky a neumožnění vstupu do NATO, a na druhém místě úplné vítězství Ukrajinců včetně znovuzískání ztracených území. Jenže zatímco první scénář je zároveň vnímaný jako nejpravděpodobnější, tak variantě úplného vítězství prakticky nikdo nevěří.

Jinými slovy zhruba třetina Čechů a Češek sice chce, aby Ukrajina vyhrála a získala zpátky všechna území, ale nemyslí si, že je to možné. A je celkem pravděpodobné, že to chce i spousta těch, kteří uvádějí, že chtějí rychlý konec války, ale jelikož jim to přijde vyloučené, tak uvedou ze svého pohledu realističtější variantu.

Jak jsou na tom v současné době Češi s vnímáním uprchlíků z Ukrajiny?

Oproti minulým šetřením v lednu vidíme, že vzrostl počet lidí, podle nichž jsou uprchlíci spíš přínosem. To aktuálně uvedlo 37 procent dotázaných, což je zatím historicky nejvíc a toto číslo v čase pomalu narůstá.

Více lidí však stále považuje uprchlíky spíše za ohrožení, konkrétně osmačtyřicet procent. Nicméně z těch posunů v letech je znát, že do tábora těch, kteří vnímají uprchlíky jako přínos, postupně přecházejí nejen ti, kteří na to původně neměli názor, ale i ti, kteří je vnímali jako ohrožení. Z dat se tedy zdá, že soužití je vnímáno jako dobré. Hodně se to ale láme na vzdělání a ekonomické situaci dotázaných. V zásadě platí, že čím nižší vzdělání a čím horší ekonomická situace, tím obezřetnější a skeptičtější postoj k uprchlíkům.

Jak si stojíme s podporou pro pobyt uprchlíků na českém území?

Oproti červnu nebo i loňskému lednu vidíme poměrně velký posun. Výrazně přibylo lidí, kteří si myslí, že je správné, že jsme ukrajinské uprchlíky přijali. Je to hodně přes padesát procent.

I navzdory rétorice zástupců některých politických stran.

Strany zpravidla oslovují své voliče. A strany, které jsou jasně protiukrajinské, zkrátka mají menšinu. Voliči většiny současné vládní koalice nejsou většinově protiukrajinští. Mediální prostor je plný zpráv z mrazů z postiženého Kyjeva, výpadků elektřiny, vzedmula se tady obrovská vlna solidarity, vybralo se neuvěřitelné množství peněz. To vše se do společnosti propisuje, protože když někde mrznou rodiny s dětmi, tak je těžké říkat, že se o ně nemáme postarat a přijmout je tady.

Jedna věc jsou však sbírky, které teoreticky může naplnit pár bohatých lidí, ale jiná věc je populační šetření. A na našich datech je právě vidět, že humanitární pomoc není jen akce pár jedinců, kteří na to mají prostředky, ale je to něco, co podporuje většina společnosti. Všichni vidí, že v tom, co se na Ukrajině odehrává, je dobře, že jsme se zachovali tak, jak jsme se zachovali. Nadpoloviční většina veřejnosti si zkrátka myslí, že je dobře, že jsme tady pobyt uprchlíkům umožnili.

Je velký rozdíl mezi voliči jednotlivých politických stran?

Opozice je jednoznačně proukrajinská bez ohledu na formu pomoci, tedy zda je vojenská nebo humanitární, to stále platí. V rámci stávající koalice stále vidíme určitý rozkol. Na jedné straně je SPD, jejíž voliči jsou radikálně proti pomoci a akceptují v podstatě jen dodávky zdravotnického materiálu a humanitární pomoc, někde uprostřed je hnutí ANO. Nejvíc proukrajinští jsou z vládní koalice voliči Motoristů. V každém případě oproti minulému měření, které proběhlo loni v říjnu těsně po volbách, podpora Ukrajiny narostla i u voličů ANO i u Motoristů. U SPD je jasné odmítnutí hlavně vojenských a finančních forem pomoci.

Vnímali voliči Motoristů lednovou cestu ministra zahraničí Petra Macinky do Kyjeva? Promítla se do výsledků průzkumu?

Určitě ano, bylo to v té době dost žhavé téma, návštěva byla v první třetině ledna a krátce na to se sbírala data, o kterých se bavíme. Řekl bych, že cesta přispěla k podpoře Ukrajiny, do určité míry to veřejnost ovlivnilo.

Krátce na to tam byl i prezident, to veřejnost také vnímala, protože jeho podpora i viditelnost jsou dlouhodobě vysoké. Nicméně u Motoristů se zdá, že jejich voliči nikdy nebyli radikálně protiukrajinští, naopak v rámci koalice jsou víc proukrajinští a zároveň víc protiruští, což nemusí být to samé. Už jsme to viděli u minulých šetření a nyní se nám to potvrdilo.

V souvislosti s tuhou zimou na Ukrajině, obávají se Češi další vlny ukrajinských uprchlíků?

Lidí, kteří odmítají příchod uprchlíků, je méně, než tomu bylo loni, ale pořád jich je více než půlka. Takže odpor je tady poměrně silný. Zdá se, že vnímáme, že za současné situace je dobré a správné, že jsme uprchlíky přijali, ale kdyby jich sem měly mířit další statisíce, tak by to vyvolalo odpor.

Zároveň ale mějme na zřeteli, že kdyby válka skončila pro Ukrajinu výrazně nevýhodně, tak se tam zvedne obrovská migrační vlna. A půjde našim směrem. A budou to i příslušníci ukrajinské armády, protože se budou bát pomsty ze strany nějaké proruské loutkové vlády. A to je samozřejmě problém, protože integrovat do společnosti lidi, kteří přicházejí z války, není vůbec snadné. Nesou si s sebou strašná traumata, duševní problémy a systém péče o ně je velmi náročný a nákladný.

Takže když se vrátíme k nechuti Ukrajinu podporovat penězi nebo zbraněmi, tak je dobré říkat i to B. Tedy že pokud Ukrajina nějak výrazně prohraje, tak Ukrajinců tady bude výrazně víc.