Článek
Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.
Chaos na regálech maloobchodních řetězců úspěšně postoupil do nové fáze. Přesněji řečeno, nejde o to, že by se zboží povalovalo halabala smíchané mezi sebou. Právě naopak. Proviant tu zařezává v pravých úhlech, produkt řádně zarovnaný vedle produktu. Chaos se týká slov, která vábí k výhodné koupi. Tohle nemohl radar Šuplíku minout.
Scénu, jak trefně popsal článek Seznam Zpráv Byznys, ovládly upoutávky typu super ceny, trvale nízké, nejvýhodnější, akce %, u nás výhodně, naše cena, nejlepší cena, vždy levně, neporazitelné a last but not least Black Friday. Džungle věrnostních akcí a marketingových štítků. A možná i opravdických slev, ačkoli jsme se už dávno ztratili v tom, co slovo sleva vlastně znamená.
Vysvětlení, proč: „Tuzemské obchodní řetězce marketingový jazyk výrazně rozšířily po roce 2023 s platností zákona o ochraně spotřebitele, který umožňuje České obchodní inspekci uložit pokuty až v řádu milionů korun tomu, kdo u slev neuvede nejnižší cenu za posledních třicet dní.“
Slovník je zapotřebí umocnit grafickým dojmem, hlavně nápadným písmem a barvami, ve kterých jsou cedulky a cedule vyvedeny. To všechno rozprostřít po krámě - a zákazník se může vypravit na pouť takzvanou marketingovou mlhou. Přihlašujeme ji do soutěže o slovo roku!
Jak říká proděkan Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze Václav Stříteský: „Pak snadno může zákazník impulzivně naletět.“ V mlze, s plným vozíkem.
V dobách, kdy byl svět konzumu ještě v komunistickém pořádku, se nikdo mlhou neprodíral. Žádná neexistovala. Ceny se tiskly jako stálice rovnou na obaly, spolu s informací, jak se výrobek jmenuje, k čemu slouží a odkud pochází. U toho bylo napsáno „SMC 5,- Kčs“ a bylo to tam napsáno dnes nebo klidně i za několik let. Žádné akce, žádné u nás vždy levně a neporazitelně. Nebyla konkurence, byla diktatura, nebyl důvod.
Připomněli jsme si to, když jsme doma vyklízeli starý botník a vypadla na nás kulatá krabička se zbytkem zaschlého krému. Nevyhodili jsme ji - probůh, ne jako památku na údajné staré dobré časy. Spíš jako vzpomínku, jak takové detaily přispívaly k pocitu neměnnosti a nezměnitelnosti. Na SMC záleželo málo, nebylo proč ji zkoumat, byla v obchodech jako že nafurt.
Kdežto mlha se vždycky nakonec zvedne, někdy naráz. Za systém SMC bychom ji nevyměnili ani za nic.
Zkratka SMC znamenala „státní maloobchodní cena“. Ale setkali jsme se i s názorem „stálá“, „sjednocená“ a „stanovená“, což by koneckonců vyjadřovalo podstatu věci také. Písmeno S ale nikdy neznamenalo „snížená“. Ani s klubovou kartičkou, ani s aplikací. Od začátku marná snaha.
Převádět poměry ve vztahu zákazník-obchodník na ilustraci poměrů ve společnosti, to je samozřejmě smělá ambice. Ale přece. SMC reprezentovala nehybnost a jistotu stagnace. Marketingová mlha zase připomíná dobu, ve které se fakta vyskytují v tekutém skupenství.
Čemu může náš zákazník věřit? Jak má zjistit, co je doopravdy a co pravda není - ale mohla by být? Zdá se mu, že slova ztrácejí obsah - místo vánice marketingových výkřiků by stačilo jedno velké Baf!, a vyšlo by to pocitově nastejno.
Neusoudí, že je to všechno nakonec jedno, protože v informačním blátě se stejně nedá vyznat? Nepromění se ze zodpovědného spotřebitele na rezignovaného, který to chce hlavně mít celé za sebou a po ničem nepátrat? Obrázek ať si udělá každý sám.
Hezký víkend, milí čtenáři a čtenářky.
