Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Pokud se nějaké opatření zavádí na úkor našeho průmyslu a na úkor pracovních míst v něm, pak je to nepřijatelné,“ prohlásil kancléř Friedrich Merz ve středu v Antverpách na vrcholné schůzce politiků a předních evropských manažerů. Pouhý den před neoficiálním summitem EU o konkurenceschopnosti.
Na čtvrtečním setkání pak podobnou linii podle agentury Reuters razila také italská premiérka Giorgia Meloniová. A český premiér Andrej Babiš (ANO) i veřejně vzkazoval, že je to pro něj hlavní téma. Babiš revizi chystaného systému ETS2 označuje za jedinou věc, která může evropský průmysl zachránit.
Váha Merzových slov je kvůli velikosti spolkové ekonomiky zásadní. Podle informací serveru Politico se ke kritice systému částečně kloní už i Francie. Její prezident Emmanuel Macron sice obchodování s emisními povolenkami výslovně nechce rušit, varuje ale před rychlostí, se kterou se mají pravidla přitvrzovat.
„Evropa si nemůže stanovovat ambiciózní klimatické cíle a zároveň připustit, aby její průmyslová základna zanikla. Vysoké ceny energií v kombinaci s náklady na uhlík urychlují deindustrializaci, nikoli dekarbonizaci,“ prohlásil Macron na summitu v Antverpách.
Emisní povolenky ETS
Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS1) Evropská unie zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový limit emisí oxidu uhličitého, přičemž podniky musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku.
Mezi zástupci nejsilnějších evropských ekonomik se tak nyní jasně objevují pochybnosti, zda jsou dosavadní plány vlastně reálně proveditelné. A jestli nemohou být kontraproduktivní.
Spolkový kancléř Merz je u vlády necelý rok a na rozdíl od řady jiných státníků na stávající podobě evropských pravidel – včetně Zelené dohody pro Evropu, kterou unijní lídři schválili v roce 2019 – nenese žádný podíl. Dlouhodobě zdůrazňuje, že mu jde zejména o konkurenceschopnost domácích firem.
„Tento systém je zaváděn s cílem snížit emise oxidu uhličitého a zároveň umožnit firmám přejít na výrobní linky bez emisí oxidu uhličitého. Pokud to však není dosažitelné a pokud to není správný nástroj, měli bychom být velmi otevřeni jeho revizi, nebo jej alespoň odložit,“ uvedl k tomu Merz. Podle něj je sice boj se změnou klimatu i nadále jasnou prioritou, nesmí se ale za něj odvádět natolik vysoká cena, jako je životaschopnost evropského průmyslu. Ke kritice ETS se v posledních dnech otevřeně přidali i zástupci byznysu. Z Německa například šéf chemického koncernu BASF, z Itálie zase vedení průmyslového svazu Confindustria.
Cena emisních povolenek v EU zejména po kritice Merze, ale třeba i Meloniové či rakouského kancléře Christiana Stockera prudce klesla. Včera v poledne spadla na nejnižší hodnotu od srpna a pohybovala se kolem 1750 korun za tunu oxidu uhličitého.
Německý kancléř ve svých vyjádřeních neupřesnil zda má na mysli ETS1, nebo ETS2. Poslankyně Evropského parlamentu Danuše Nerudová nicméně uvedla, že jeho slova se týkají systému ETS1, který nejvíce dopadá na průmysl.
