Vedlejší efekt války na Ukrajině. Mladé Čechy rekordně láká armáda

Mladé Čechy čím dál více láká kariéra v armádě. Podle dat, která Ministerstvo obrany poskytlo Seznam Zprávám, se v roce 2025 k armádě připojil rekordní počet mladých ve věku 18–29 let. Celkově jich bylo nejvíce za posledních pět let.

Jak ukazují data resortu, zatímco ještě v roce 2021 vznikl služební poměr „pouze“ 980 vojákům z povolání v letech 18-29 let, v loňském roce bylo číslo o 600 vyšší – celkově 1580 nových mladých rekrutů. Oproti roku 2024 je to pak skok o 280 vojáků.

Armáda láká zájemce na různé benefity jako například vysoký náborový příspěvek či vyhlídku výsluh. Pro mladé lidi je ale důležitá i stabilita práce a možnost brzkého kariérního růstu. Jak tvrdí respondenti z mladší generace, které oslovily Seznam Zprávy, pro mnohé hraje roli i bezpečnostní situace v Evropě.

„Nebudu lhát, velká motivace z pohledu mladého člověka, který teprve začíná profesní kariéru, je bezpochyby vysoký nástupní plat,“ říká 25letý Tomáš Dobeš, který zvažuje kariéru v armádě. V letošním roce dokončil studium Politologie a mezinárodních vztahů na brněnské Masarykově univerzitě.

„Určitě ale hraje roli i zahraniční rozměr a současný geopolitický stav,“ dodává vzápětí. „Zkrátka čím větší budeme mít armádu, tím spíše si nepřítel rozmyslí útok. Uvědomuji si, že i můj příspěvek v tom odstrašení může hrát roli. V lepším případě odstrašení, v horším případě i obrany státu,“ vysvětluje s odkazem na situaci na východní hranici Evropy.

Zda ho neodrazuje fakt, že v čím dál napjatější geopolitické situaci je možnost konfliktu i s účastí Česka stále reálnější, odpovídá následovně: „Člověk sleduje zprávy, vidí, že ta situace není nejlepší. Na druhou stranu předtím nemá smysl zavírat oči.“

Data obranného resortu ukazují, že není jediným mladým, který nad situací přemýšlí podobně. Velký skok v počtu Čechů ve věku 18-29 let, kteří vstoupili do armády, přišel totiž i v roce 2022. Tedy v roce, kdy konflikt na Ukrajině začal.

Zatímco předešlý rok vznikl služební poměr již zmiňovaným 980 vojákům ve věku 18-29 let, o rok později číslo narostlo na 1320. Podobný skok zažily ve stejném roce i Aktivní zálohy – zatímco v roce 2021 se do nich přihlásilo 220 mladých, v roce, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu, číslo vzrostlo na 350.

Větší zájem mladých lidí o armádu plyne i z nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). To zkoumá prestiž různých povolání napříč českou veřejností. Jak Seznam Zprávy upozornily, voják se v posledních číslech CVVM umístil na 10. místě.

Přitom ještě v roce 2013 figurovalo armádní zaměstnání o šest příček níže a v roce 2004 dokonce na 22. pozici. Nejvyšší bodové hodnocení sklidila profese vojáka v nejnovějším průzkumu CVVM právě u mladých do třiceti let.

I samotná změna vnímání povolání ve společnosti je pro některé uchazeče lákadlem. „Kdybych před pěti lety řekl doma nebo kamarádům, že zvažuji armádu, řekli by mi, že jsem blázen a ‚zelenej mozek‘. Dnes je to vnímání jiné,“ říká pro Seznam Zprávy 24letý student Ondřej, který po studiích rovněž zvažuje připojení k obranným složkám.

Dodává, že podle něj v rostoucí prestiži vojenského povolání také hraje roli konflikt na východě Evropy, tedy válka na Ukrajině: „Myslím si, že si lidé uvědomili, že armádu jako stát potřebujeme a do budoucna budeme možná potřebovat ještě více.“

Jak ukazují data ministerstva, v loňském roce se mladí rekordně hlásili i do Aktivní zálohy (AZ). Tento systém funguje jako jakýsi most mezi armádou a civilním životem. Občan, který do nich vstoupí, totiž nadále zůstává ve své civilní práci – v případě mladých nadále studentem. V mimořádných situacích ho však armáda může povolat do služby.

Velký skok v počtu mladých, kteří se do AZ hlásili, přišel v již zmiňovaném roce 2022. Vloni byl však zájem ještě o něco vyšší, jak je patrné z dat resortu.

I tato forma služby nabízí žadatelům zajímavé benefity – jen náborový příspěvek pro nováčky činí 60 tisíc korun za první dva roky v zálohách.

Aby na něj však zájemci dosáhli, musí úspěšně absolvovat šest týdnů kurzu základní přípravy ve Vyškově. Zároveň musí stejně jako u přihlášky do profesionální armády projít zdravotní prohlídkou – na ní podle Zdeňky Sobarňa Košvancové z oddělení komunikace Ministerstva obrany ztroskotá každý desátý uchazeč.

Podobně jako u profesionálních vojáků i zde může za rostoucím zájmem o službu stát nebezpečí z Východu. „Válka mě přiměla zamyslet se nad tím, zda by nebylo vhodné získat nějaké základní dovednosti, které by se mohly hodit v případě, že dojde na nejhorší,“ přiznává 21letá záložačka Markéta (jméno bylo změněno pro účely článku), která je součástí AZ již přes dva roky.

Změna pohledu veřejnosti na službu v armádě je patrná i z loňského průzkumu agentury Ipsos vypracovaného pro Seznam Zprávy. V něm se výzkumníci ptali Čechů na jejich názor ohledně otázky znovuzavedení povinné vojenské služby. Data ukázala, že nějaké formě obnovení povinné vojny je nakloněná mírná většina populace - celkově 51,6 procent.

Stejný průzkum však ukazuje, že právě zástupci nejmladší generace, kterých by se vojna týkala nejpravděpodobněji, se k otázce staví odmítavě – ve věkové kohortě 18-26 let v průzkumu podpořilo zavedení povinné vojny pouze 28,9 procent tázaných. Tedy nejméně ze všech kategorií.

„Ti, kteří mají být povinností zasaženi, mají nejméně pozitivní pohled. To tak bývá,“ komentoval výsledky Tomáš Kučera z Katedry bezpečnostních studií na Univerzitě Karlově.

Otázka povinné vojny se však v mnoha evropských státech kvůli válce na Ukrajině znovu stala veřejným tématem. K jejímu obnovení sáhlo začátkem roku například Chorvatsko. V prosinci loňského roku zase německý Bundestag odhlasoval nový zákon o reformě vojenské služby, který taktéž obsahuje prvek povinnosti.

V Česku téma obnovy povinné vojenské služby otevřeli Motoristé sobě před loňskými sněmovními volbami. Ministerstvo obrany, které má v nové vládě na starosti hnutí SPD, však krok kategoricky odmítá. „Znovuzavedení základní vojenské služby je nesmysl. Není to prostě reálné,“ zdůraznil pro redakci nedávno náměstek ministra obrany Radovan Vích (SPD).