Článek
O opatřeních, která by zmírnila krizi duševního zdraví, experti mluví roky. Funkční řešení, které by si za své vzali i vládnoucí politici, ale bylo dlouho v nedohlednu. Vláda nyní slibuje proměnu, po které volají i experti. Premiér Andrej Babiš ji chce mít osobně pod palcem.
Babiš téma pravidelně zvedá ve videích na sítích i v proslovech. „Dnes se čeká na ambulantní psychiatrickou péči devět měsíců. To musíme řešit, je to absolutní priorita. Musíme investovat. Někdo říká, že zadlužíme příští generace. Ne. My se musíme postarat, aby příští generace byly zdravé, a to hlavně duševně,“ zdůraznil například Babiš v nedělním videu.
Právě duševní zdraví dětí chce Babiš řešit prioritně. A podobně to vidí i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Zaměřit se chceme na krizi dětské psychiky, to se týká školy i rodiny, aby bylo v konečném důsledku méně dlouhodobě hospitalizovaných,“ řekl ministr Seznam Zprávám. Plány mají navázat na reformu péče o duševní zdraví, která v Česku běží už přes deset let a do níž šly miliardy korun z evropských a norských fondů.
O bídné situaci v souvislosti s duševním zdravím nejen u dětí vypovídají i data. Nedávná publikace PAQ Research upozornila na to, že deprese či úzkosti jsou v Česku nyní na vrcholu od začátku pandemie. Častěji ohrožují mladé, ženy a lidi ve finanční tísni. Také podle čísel Ústavu zdravotnických informací a statistiky zveřejněných koncem loňského roku se problémy s duševním zdravím týkají výrazné části populace. V roce 2024 navštívilo psychiatra s vážným duševním problémem necelých 700 tisíc lidí. Z toho šlo o 67 tisíc dětí a mladistvých ve věku do 19 let.
Z psychiatrické nemocnice do komunity
„Původní fáze reformy péče o duševní zdraví byla hodně zaměřena na dospělé a teď bychom se chtěli vzhledem ke krizové situaci zase více zaměřit na adolescenty, děti a vytvořit ucelený systém,“ vysvětluje Vojtěch. Podle něj může k prvnímu záchytu duševních poruch docházet právě ve školách, proto je podstatná spolupráce s dětskými psychology.
Vize, se kterou vláda přichází, staví z části na centrech duševního zdraví. Ta mají zlepšit kvalitu života pacientům. Místo do velkých psychiatrických nemocnic je přesunují do komunity, umožní jim chodit i třeba do práce a pomohou jim v místě, kde bydlí. S tím jim kromě psychologů a psychiatrů pomáhají třeba i sociální pracovníci.
Celkově kabinet plánuje postavit desítky těchto center. „Jedu do Ostravy, kde chceme otevřít v městské nemocnici centrum duševního zdraví. Takových center chceme tento rok otevřít 25, sehnali jsme na to peníze na MPSV u Aleše Juchelky, 176 milionů. V minulosti jsme jich otevřeli 30, ale bohužel v tom minulá vláda nepokračovala,“ popsal premiér ve videu na sítích z 5. února.
Národní akční plán pro duševní zdraví počítá s tím, že zmíněných center má do konce roku 2030 vzniknout sto. Zatím jich je jen třetina. Exministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) k tomu ještě ve funkci prohlásil, že je úplně irelevantní, kolik center duševního zdraví v následujících letech v Česku bude.
Nedostatečnou práci na reformě duševního zdraví exministrovi vytýkali i někteří odborníci. Válek na nyní zaslané dotazy k tématu nereagoval.
Babišově vládě má s chystanou vizí pomoci i reorganizace. Celá agenda duševního zdraví přešla nově pod vládní úroveň, znovu se zřídila Rada vlády pro duševní zdraví, jejímž předsedou je premiér.
Premiér si na Úřad vlády znovu přivedl psychiatričku Ditu Protopopovou, jmenoval ji národní koordinátorkou politiky duševního zdraví. Protopopová je tak odpovědná za realizaci reformy péče o duševní zdraví. Zároveň vede příslušný odbor na Úřadu vlády. Protopopová byla jako jeho ošetřující lékařka spojována s údajnou kauzou zavlečení Babišova syna Andreje na Krym v roce 2017.Vystavila posudek o jeho zdraví. Ve stejném roce také za ANO kandidovala do Sněmovny.
Policie však později případ zavlečení na Krym odložila. Nešlo o podezření z trestného činu, věc nebyla vyhodnocena ani jako přestupek.
Dostat dlouhodobě nemocné do společnosti
Součástí vládní vize je rovněž dostat dlouhodobě psychicky nemocné z lůžek v nemocnicích, a to díky proměně dlouhodobých lůžek na akutní, jejichž kapacity jsou nyní dle Vojtěcha nedostatečné.
„Často jsou hospitalizovaní na psychiatriích i několik desítek let, jsou tak naprosto odstřiženi od společnosti. Psychiatrické nemocnice už částečně proměnily lůžka dlouhodobé péče na lůžka akutní péče,“ popsal Vojtěch s tím, že toto by mělo pokračovat. Pacient je tak v akutním stavu sice hospitalizován, ale pak putuje například do péče centra duševního zdraví či ambulance s rozšířenou péčí.
Proměna by se měla dotknout i Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. O projektu Centra dětské psychiatrické pomoci za 400 milionů mluvil premiér Babiš také v jednom ze svých videí na sítích.
„Počítají se 48 novými lůžky, vědeckým centrem, ale to hlavní je moderní a naprosto unikátní zázemí pro ambulantní a stacionární léčbu. Právě o tom byla i reforma psychiatrické péče, kterou naše předchozí vláda spustila. Umístit pacienta na lůžko by měla být až ta nejzazší možnost, a pokud je to možné, snažit se léčit ambulantně,“ shrnul Babiš.
Dlouhé čekání na psychiatra? Zapojit by se mohli i praktici
Vláda hledá také řešení personálního nedostatku dětských psychiatrů, aby zkrátila dlouhé čekací lhůty na sezení u psychiatra.
O jednom z nápadů mluvil někdejší primátor a psychiatr Pavel Bém, který působí jako národní koordinátor pro protidrogovou politiku, a je tak stálým hostem Rady pro duševní zdraví. Bém také pomáhal sepsat vládní program Babišova kabinetu pro oblast duševního zdraví a drog.
Bém by do péče o duševně nemocné zapojil i praktické dětské či dorostové lékaře, potažmo i ty věnující se například psychosomatické medicíně. Nemuseli by přitom absolvovat kmenovou zkoušku z dětské psychiatrie.
„Zákonnou úpravou můžeme vytvořit další nástroj, kdy by si praktický dětský nebo dorostový lékař třeba během dvou let mohl složit nástavbovou atestaci, aby mohl legitimně dětské či mladistvé pacienty léčit,“ popsal. Nedostatek kapacit dětské psychologické péče by se mohl podle něj povést zmírnit během dvou až tří let.
Podle Ministerstva zdravotnictví je tento plán zatím v rovině odborné debaty. „Aktuálně se soustředíme především na zvyšování vzdělání, odbornosti a kompetencí praktických lékařů pro děti a dorost tak, aby byli schopni lépe reagovat na potřeby dětí v oblasti duševního zdraví v rámci své stávající profese a rozsahu péče, kterou již dnes poskytují, “ popsala mluvčí ministerstva Renata Povolná.
Na navrhovaných změnách by se s vládou nyní mohla dohodnout i část opozice. „Z mnoha vyjádření je zřejmé, že pro premiéra je to důležité téma. Stejně tak pro pana ministra Roberta Plagu, který o tom mluvil i na školském výboru. Já rozhodně budu spolupracovat na všech opatřeních a změnách, které povedou ke stabilizaci péče o duševní zdraví dětí a dospívajících,“ popsala například poslankyně Pirátů Barbora Pipášová, která pracovala sama jako psychoterapeutka.
Jasnější podoba zmiňovaných vládních plánů by mohla vyplynout z prvního jednání Rady vlády pro duševní zdraví, která se sejde v pátek. „Myslím, že tam bude nějaký výkop, ale jinak plán samozřejmě máme,“ shrnul ministr Adam Vojtěch.
