Nezvládnu to… Úzkostí a depresí přibývá, pomáhá i léčba světlem

Neustálý strach z vlastního selhání nebo z toho, že se stane něco špatného. Ale také těžké depresivní stavy. Takové psychické potíže trápí čím dál víc lidí a život můžou doslova paralyzovat. Co za nimi stojí a co na ně skutečně zabírá?

S úzkostmi a depresemi se léčí víc lidí než kdy dřív. Hůř jsme na tom snad jen se závislostmi. Často jde ale vše ruku v ruce. Jak své démony porazit a jak pomáhají třeba online terapie, o tom mluvil v podcastu MUDrování s Danielou přední český psychiatr a psychoterapeut Ján Praško z Centra duševní rehabilitace Beroun.

Lidské psychice se profesor Ján Praško věnuje už desítky let a stále ho podle jeho slov fascinuje. Práce nicméně mají psychiatři čím dál víc. Hned po závislostech patří mezi nejčastější problémy úzkosti a deprese, kterých poslední roky rychle přibývá. Pacientů je nejméně 700 tisíc. Mnoho lidí ale odbornou pomoc nevyhledá, nebo se k ní těžko dostávají.

„V průběhu života rozvine klinicky závažnou úzkostnou poruchu až 27 % lidí. Nejde o to, že se bojí jedné zkoušky, ale že mají úzkosti, které je pronásledují řadu let, někdy celý život. A asi u 16 nebo 17 % se někdy v životě rozvine depresivní porucha. Čili je to velká část populace,“ shrnuje odborník.

Pokud jde o nárůst duševních problémů, na vině jsou podle něj nejen sociální sítě a další média, ze kterých se prakticky neustále hrnou negativní zprávy. Dnešní doba s sebou nese i velké množství nových stresů a nejistot. Především ale utrpělo „obyčejné“ budování vztahů a mezilidských pout.

„Takový ten běžný kontakt, který člověk potřebuje, se ztrácí. A v tom je bezpečí, přijetí, ocenění… Všechny ty věci, které jsou základními lidskými potřebami, jako by se nenaplňovaly dostatečně. Lidé se odcizují,“ dodává Ján Praško.

Přestože jsme se posunuli a s psychickými potížemi už není spojena taková stigmatizace jako dřív, vyhledat odbornou pomoc může vyžadovat velkou dávku odvahy. Dalším zádrhelem potom ale bývá i samotná dostupnost péče.

Podle Jána Praška může v některých případech alespoň částečně problém řešit nabídka odborně garantovaných online terapií, které se prosazují v posledních letech. „V západním světě jsou dnes terapeutické online programy velmi účinné u lehkých až středně těžkých poruch nebo depresí. Jsou dostupné, ale nenahrazují psychiatra,“ dodává.

Podle profesora je asi nejefektivnější terapeutickou metodou kognitivně behaviorální terapie (KBT). „U úzkostných poruch bývá účinnější než léky, to je dobrá zpráva. Principem je, že ty věci jsem se naučil - někdy v životě jsem se naučil být úzkostný nebo depresivní. A můžu se to za určitých podmínek přeučit. KBT vlastně učí, jak se jiným způsobem dívat na sebe, jak rozumět sobě i druhým,“ vysvětluje Ján Praško.

Záleží i na závažnosti poruchy, podle odborníka se ale někdy už po 12 sezeních na terapii může člověk dostat z nejhoršího ven.

V Centru duševní rehabilitace, kde Ján Praško působí, se při léčbě duševních potíží využívá i řady inovativních metod. Pracuje se třeba s osvětlením - v areálu se využívá světlo, které napodobuje přirozený denní cyklus a má pomoci k obnově správných cirkadiánních rytmů.

„Tyto rytmy jsou v dnešní době často narušeny. U psychických poruch je to problém - narušení biorytmů vede ke zhoršení. Typické je to u sezónních depresí - od podzimu do jara, když se zkrátí světelný den,“ dodává.