„Brutální představa.“ Obří větrníky hned u hranic vadí ministerstvu i vědcům

Sporů o výstavbu větrných elektráren se po Česku v posledních letech rozběhly desítky. Jejich rozvoj často naráží na nevoli místních obyvatel, kteří se bojí ohrožení krajinného rázu či klidného života v obci.

Nyní si podobnou situací prochází i oblast jihočeských Novohradských hor. Nejde ale o typickou třenici o stavbu „větrníků“.

Zaprvé: Spor je přeshraniční. Větrný park chce rakouská firma postavit jen těsně před hranicemi s Českem. A právě Češi jsou nyní ti, kdo chtějí konec projektu. Případ tak dává vzpomenout třeba na spory ze začátku století, kdy naopak Rakušané protestovali proti otevření Jaderné elektrárny Temelín.

A zadruhé: Odpor nevedou pouze místní obyvatelé či ochránci přírody, ale i vědci z prestižních institucí, jako je Biologické centrum Akademie věd ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. A v současné podobě s ním nesouhlasí ani české Ministerstvo životního prostředí.

„Plánovaná výstavba ‚větrného parku Sandl‘ neovlivní jen přírodní, kulturní a estetické hodnoty Novohradských hor na rakouské straně, ale důsledky plánované výstavby a provozu navrhovaných elektráren by negativně ovlivnily i jádrovou oblast Novohradských hor na české straně,“ stojí v petici, za kterou stojí vědci společně se spolkem Krajina Novohradska.

Její digitální verzi za poslední dva týdny podepsalo téměř 2300 lidí. Zároveň koluje německy psaná verze, ve které se nasbíralo 372 podpisů.

Pokud by takový větrný park vznikl v Česku, stal by se zdaleka nejvýkonnějším a co do počtu turbín druhým největším v republice. Na vrcholcích Novohradských hor by mělo vzniknout celkem 19 větrníků, jejichž celková výška včetně rotoru dosáhne 285 metrů.

„Cílem tohoto projektu je dosáhnout průměrného ročního užitku 325 750 megawatthodin, což odpovídá spotřebě elektřiny přibližně 94 640 domácností,“ stojí v podkladech k projektu, za kterým stojí rakouská firma Windenergie Sandl GmbH.

Dle dostupných informací plánuje investor větrníky postavit podél hranic s Českem v blízkosti vrchu Kamenec a katastru obce Pohoří na Šumavě zhruba na pěti kilometrech. Nejbližší stožár by měl stát asi sto metrů od hranic.

„Lokalita byla vybrána díky nadprůměrně vysokému větrnému potenciálu, který umožňuje velmi efektivní výrobu elektřiny,“ napsala Seznam Zprávám firma.

Jenže to zatím nepřesvědčilo obyvatele na obou stranách hranic ani české vědce. „Bohem políbená krajina Novohradska si to nezasluhuje. Větrníky jsou jistě energií budoucnosti, ale pro každého, kdo tuto oblast miluje, je představa, že se na horizontu objeví les vysokých stožárů, opravdu brutální,“ míní ředitel Biologického centra Akademie věd a biochemik Libor Grubhoffer.

Ohrožení krajinného rázu odlehlé a přírodně cenné lesnaté oblasti zmiňují protestující v petici jako první. V místě sice není vyhlášená chráněná krajinná oblast, místní panorama by ale měl chránit institut přírodního parku. V blízkosti je také několik evropsky významných lokalit, maloplošná chráněná území nebo ptačí oblast.

Právě pro ptáky by mohl být dopad podle protestujících zdrcující. „Specifikum přesně této oblasti je v tom, že jím prochází letový koridor,“ zdůrazňuje Grubhoffer.

Protestující se odvolávají na stanovisko Jihočeského ornitologického klubu, podle kterého by mohl záměr ovlivnit populaci jeřábka lesního, datlíka tříprstého, ale také čápa černého, orla mořského nebo výra velkého.

Do problémů by se podle ochranářů mohli dostat i netopýři a další savci. „Podle odborných podkladů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR by výstavba větrného parku v této oblasti představovala významný negativní zásah vlivem vytváření nových migračních bariér v jádrovém území jejich výskytu i dálkovém migračním koridoru,“ stojí v petici.

Grubhoffer zdůrazňuje, že jde o oblast s mnoha prameny a v případě výstavby by mohlo dojít k narušení vodního režimu v oblasti. „Je to skutečně nesmírně cenná životadárná oblast, která se podílí na povodí Malše. Pro jižní Čechy by to znamenalo potenciální ohrožení zdroje pitné vody,“ říká vědec.

Spor od prosince řeší i Ministerstvo životního prostředí. A s námitkami odborníků souhlasí. Vyplývá to z veřejně dostupného vyjádření o účasti v procesu posuzování z hlediska vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, které koncem ledna zaslali zástupci ministerstva svým rakouským protějškům.

V něm uvádějí, že nelze vyloučit negativní vlivy projektu na české území, a proto požadují aktivní účast v procesu EIA. Kromě námitek vědců jmenují také obavy z hluku či poničení lesů.

„V návaznosti na vše výše uvedené MŽP ČR nesouhlasí s umístěním záměru tohoto rozsahu v bezprostřední blízkosti státní hranice České republiky a v rámci dokumentace EIA (v případě, že bude v přípravě záměru pokračováno) požaduje předložení a vyhodnocení varianty záměru umístěné v násobně větší vzdálenosti od státní hranice a redukci rozsahu záměru,“ stojí ve vyjádření, pod kterým je podepsán ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Evžen Doležal.

Dopady projektu na životní prostředí od listopadu 2024 posuzuje proces EIA. Firma dále plánuje uspořádat veřejné projednání, na kterém budou dostupné podklady a lidé budou moci podávat připomínky.

„Bereme vyjádřené obavy velmi vážně a přeshraniční dialog je pro nás v této souvislosti důležitý. Ochrana přírody a živočichů je od samého počátku klíčovou součástí plánování; po několik let byla prováděna rozsáhlá šetření, jejichž výsledky průběžně vstupovaly do podoby projektu,“ sdělili zástupci firmy ve vyjádření pro Seznam Zprávy. Firma už třeba dříve kvůli rysům snížila počet stožárů z původních 22 na 19.

Zdůrazňují také ekologické přednosti větrné elektrárny. Příkladem uvádí, že pro výrobu stejného množství energie pomocí fotovoltaiky by byla zapotřebí plocha o rozloze přibližně 510 fotbalových hřišť, zatímco větrný park zabere méně než pět procent této plochy.

„Na daném místě lze navíc dodržet vzdálenosti až dva tisíce metrů od obytných oblastí, což je výrazně více než zákonná minimální vzdálenost tisíc metrů,“ dodávají.

„Ačkoli je podpora obnovitelných zdrojů v kontextu ochrany klimatu jednou z důležitých současných priorit, nelze ji prosazovat umísťováním záměrů do přírodně a krajinářsky nejcennějších území, jimiž oblast umístění záměru v centrální části Novohradských hor na obou stranách státní hranice bezesporu je,“ stojí v závěru petice vědců a ochránců přírody.