Článek
Zájem o obnovitelné zdroje energie a energeticky úsporné technologie loni v Česku výrazně zpomalil. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE), která sleduje statistiku zapojování nových zelených zdrojů do sítě, za to mohou hlavně změny v dotační podpoře a složité a pomalé povolovací procesy.
Počet instalovaných solárních elektráren oproti loňsku klesl, přibyly soláry o instalovaném výkonu necelých 700 MW, meziročně o 280 MW méně. „Je to velký pokles. Ze 44 tisíc kusů nových fotovoltaik se meziročně snížil na 29 tisíc kusů,“ říká předseda Solární asociace Jan Krčmář.
Podobná situace jako u domácích fotovoltaik je u vytápění tepelnými čerpadly, počet nových instalací se meziročně propadl o pětinu. „Upozorňujeme na to, že tento sektor tady potřebujeme dlouhodobě, nejen protože zajišťuje dlouhodobé úspory, ale aby také dodával a staral se o již postavená čerpadla,“ říká předseda KOZE Štěpán Chalupa.
Pro další rozvoj tepelných čerpadel, která jsou považována za ekologičtější alternativu k vytápění uhlím nebo zemním plynem, je podle něj zásadní, jak bude nově nastavená podpora tohoto zdroje pro domácnosti z programu Nová zelená úsporám.
Změna k lepšímu nenastala ani v oblasti větrné energie, jejíž rozvoj je v Česku dlouhodobě slabý. Počet nových větrníků připojených k síti zůstává v jednociferných číslech. „Za loňský rok energetici připojili do sítě ČEZ Distribuce pět větrných elektráren o instalovaném elektrickém výkonu 13 235 kW,“ říká mluvčí ČEZ Distribuce Soňa Holingerová. V ostatních distribučních sítích nikdo žádnou novou větrnou elektrárnu nepřipojil.
Sektor větrné energetiky bude ve stagnaci pokračovat zřejmě i letos. „Nevidíme, že by se někdo chystal stavět,“ říká Chalupa. Loni byla ve výstavbě jediná větrná elektrárna. Přibývá projektů ve fázi přípravy. „Vidíme mnoho projektů, ale pozorujeme, že řada z nich realizována nebude. Jsou to i stovky MW připravovaných projektů,“ říká Chalupa.
Stavbu nových větrných elektráren často zarazí obce a jejich obyvatelé v referendech. Loni se takových referend uskutečnilo 24, přičemž polovina z nich dala větrníkům zelenou, polovina je zarazila. „Nejde o to, že by větrné elektrárny byly celospolečensky odmítány. Řešíme řadu případů, kdy kraje projekty svévolně blokují, ale někde větrné elektrárny místní lidé chtějí,“ říká Chalupa.
Naopak malá vodní elektrárna se v Česku nepostavila žádná, přitom tyto zdroje vyrobí 1,1 TWh elektřiny ročně a i proto mají podle Chalupy potenciál, který však není využitý. „Povolování je jedna z nejhorších překážek, i když nedosahuje takové složitosti jako u větrných elektráren. Čelí i brždění ze strany orgánů ochrany přírody a procesy výstavby se tak velmi prodlužují,“ popisuje Chalupa.
Biomasa zpět ve hře
Jisté renesance se naopak dočkalo využívání biomasy. Loni se postavil nový biomasový kotel v Brně, který pokryje dodávky tepla pro 105 tisíc domácností. Další větší kotel na biomasu se postavil ve Vimperku a využívá především lesní biomasu. „Vrací se do hry, loni přibylo 14 biometanových stanic, které produkují 25 milionů kubíků bioplynu ročně, což je stále daleko za 500milionovým cílem do roku 2030,“ vypočítává Chalupa. Požadované množství bioplynu odpovídá 15 procentům nynější roční spotřeby plynu. Letos se navíc očekává podpora pro biometan, která by měla rozvoj nastartovat.
Ochrana lesů je jedním z důvodů, proč jsou tyto zdroje vytápění některými kritizovány. Sektor využívání biomasy se i proto musí připravit především na zpřísnění kritérií udržitelnosti, hranice jejich platnosti se posune z výkonu 20 MW na výkon zdroje 7,5 MW a více.
Do konce dekády by se v Česku mělo postavit 10 GW nových obnovitelných zdrojů energie, což si žádá Hospodářská strategie ČR. Podle statistiky Energetického regulačního úřadu byly v roce 2024 v provozu fotovoltaické elektrárny o výkonu čtyř GW, výkon všech větrných elektráren dosahoval jen 0,3 GW. Data o spalování biomasy úřad samostatně nesleduje.
Rozvoj obnovitelných zdrojů není jen otázkou nižších účtů za energie, ale snižují i energetickou závislost Česka na surovinách, upozorňuje KOZE. „Obnovitelné zdroje dnes nejsou ideologické téma, ale praktický nástroj ke snižování nákladů a ke stabilizaci energetiky. Posilují naši bezpečnost,“ říká Chalupa.
Další rozvoj však podle komory brzdí nejistota ohledně podpory. „Potřebujeme trend z loňského roku povýšit, nikoli ponížit. Z našeho pohledu by pokles u domácností neměl být velký, situace ještě není katastrofální,“ popisuje Chalupa a dodává, že je potřeba zajistit dostupnost investic pro nízkopříjmové domácnosti a domácnosti se středními příjmy. Ty bohatší si mohou solární elektrárnu pořídit z vlastních zdrojů bez dotace či jiné státní podpory.
Nová vláda chystá změny v podpoře pro obnovitelné zdroje, zejména pro tepelná čerpadla, solární a malé vodní elektrárny. Na tyto technologie byly doposud poskytovány dotace z programu Nová zelená úsporám, který čeká zásadní přepracování. Jasné je, že finanční podpora nebude tak štědrá jako v minulých letech. Nová podoba programu by podle pověřeného ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé sobě) měla být jasná v řádu týdnů.
