Zemětřesení na pracovním trhu. „Znovu se stává hrozbou pro každého“

Finančníci stále zlepšují odhady hospodářského růstu, prozatím na úroveň 2,9 procenta HDP. Všechno však v pořádku není, jak dosvědčuje podrobná analýza aktuální verze rozpočtu, kterou projednává Sněmovna.

Současná ministryně financí Alena Schillerová (ANO) totiž při svých úpravách Stanjurova návrhu vyšla vstříc žádosti kolegy z resortu práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), aby se rekordně navýšily výdaje na boj s nezaměstnaností. Proti rozpočtu na rok 2025 vyrostou o 72 procent a překročí hranici dvaceti miliard korun.

Juchelkovi k tomu stačil jednoduchý argument. Podíl zaměstnanců hlášených na úřadech práce se v období minulých krizí držel v koridoru 3-4 procenta, letos v lednu však překročil pět procent a jejich počet se blíží ke 400 tisícům.

„Nezaměstnanost se znovu stává hrozbou pro každého,“ potvrzuje odborový předák Josef Středula. „Ani dvacet miliard nemusí na nezaměstnanost stačit. Co se letos stane na trhu práce, je nepředvídatelné,“ varuje.

Také podle Středuly česká ekonomika ožívá, ovšem zatím výhradně zásluhou vyšší spotřeby domácností a většího utrácení ze státního rozpočtu. Během krize však neproběhly potřebné strukturální změny v průmyslu. Ty přicházejí se zpožděním a mohou očekávanou konjunkturu zpomalit.

„V první řadě budou bez práce havíři, propouštět se bude v elektrárnách,“ vypočítává Středula. K nim se přidají i zaměstnanci souvisejících služeb. Hlavní náraz však nastane, až se začnou v automobilkách rušit linky na výrobu vozů se spalovacími motory a jejich vybavení. Kolik montérů převezmou nové provozy pro elektroauta, není nikomu jasné.

Nejde však jenom o propouštění v průmyslu. Loni v červnu začala platit tzv. flexibilní novela zákoníku práce, která umožňuje podnikům snadněji propouštět, a také zaměstnanci mohou z práce odejít takřka okamžitě. To mohlo přispět k přílivu klientů na úřady práce už na podzim.

Nesporný dopad však má pravidlo ze souvisejícího zákona o zaměstnanosti, které začalo platit počátkem ledna. Zaměstnanec, který je bez práce dva, nebo tři měsíce (podle věku) má nárok na dávku v nezaměstnanosti ve výši 80 procent dosavadního platu, stejné to je i v dalších měsících, pokud se přihlásí k rekvalifikaci. To je výrazná změna proti 65 procentům, které bral propuštěný zaměstnanec dosud, a zvláště proti 45 procentům, na které měl nárok ten, kdo odešel z vlastní vůle nebo dohodou. Zároveň se zvýšil strop pro podporu na 38 537 korun, tedy o 11 tisíc korun ve srovnání s rokem 2025.

Také proto jen v lednu přibylo ve statistikách Úřadu práce 24 tisíc lidí, nejvíc od dubna 2020, kdy se propouštělo kvůli covidu. „Pravděpodobně si část uchazečů vědomě načasovala podání žádosti na období platnosti nových podmínek a zároveň roste podíl těch, kteří o podporu podle těchto pravidel žádají,“ upozornil ministr Juchelka.

Rizika dalšího růstu nezaměstnanosti v důsledku flexinovely připustil odborář Středula i hlavní ekonomka Raiffeisen Bank Helena Horská. Zvýšení nezaměstnanosti však podle ní nelze automaticky hodnotit jako negativní změnu. „Byl to chtěný efekt,“ vysvětluje záměr flexinovely ekonomka, která byla členkou vládní rady NERV. „Novela zjednodušila odchody z práce a mohla rozhýbat ty, kdo byli na svých místech dlouhodobě nespokojeni. A když teď hledají nové místo, mohou si dát díky slušné podpoře na čas,“ popisuje své zkušenosti, jak na změnu pravidel reagují někteří lidé z jejího okolí.

Pětiprocentní nezaměstnanost neznamená katastrofu už z toho důvodu, že rozvoji českých firem dosud vadil přehřátý trh práce, na kterém jen těžko sháněly potřebné pracovníky. Většina jejich šéfů proto ocení, že se poměry vrací k normálu.

Helena Horská připomíná nedávnou návštěvu sklářské firmy Lasvit, která si konkrétně pochvaluje, že může oslovit vysoce kvalifikované pracovníky z automobilek. „Podniky zase mají kde sehnat kvalitní lidi,“ shrnuje přínosy novely ekonomka.

O něco hůře se už vysvětlují dopady flexinovely na aktuální státní rozpočet. Stala se jedním ze dvou viníků devítimiliardového navýšení výdajů na dávku v nezaměstnanosti, i když autoři zákona připouštěli, že bilanci veřejných financí zhorší nanejvýš o 136 milionů. Také to přispělo, že pro flexinovelu loni v březnu hlasovali vedle vládních poslanců také kluby Pirátů a ANO, pouze SPD se zdrželo.

I tady ovšem Horská upozorňuje na polehčující okolnost. Noví ministři si obvykle chtějí v novém rozpočtu vytvořit rezervu a logicky „nafukují problém“, který mohou dát za vinu předchozí vládě. Ministr Juchelka v tom byl zvlášť aktivní. Vedle vyšších výdajů na boj s nezaměstnaností si při revizi Stanjurova rozpočtu vyžádal miliardové částky také v dalších položkách.

Nejvíc to jde pochopit u tzv. superdávky, která slučuje čtyři dosavadní dávky sociální podpory a pomoci. Jak bude experiment fungovat, se neodvažují předpovídat ani experti, zvláště když ministr už její zavedení odložil z dubna na červenec. Podle plánu vypracovaného bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) se mělo superdávkou ušetřit oproti loňskému rozpočtu sedm miliard, podle odhadu jeho nástupce to mají být jen čtyři miliardy.

Juchelka ovšem prosadil úpravu rozpočtu i jinde. Stanjurův návrh předpokládal, že příjmy sociálního pojištění vyrostou o 13,9 miliard zásluhou tzv. jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, s jehož pomocí úřady získají kontrolu, jak lidé ve volnějších úvazcích platí povinné odvody. Juchelka snížil odhad pod pět miliard. Své nároky na státní rozpočet tak zvýšil o 24 miliard, nejvíc ze všech rozpočtových kapitol. Až na druhém místě je doprava se 17 miliardami navíc.

Naopak nejvíc Babišova vláda ve Stanjurově rozpočtu škrtala u obrany, kterou, jak známo, připravila o 21 miliard. Už menší pozornost získal druhý poražený. Překvapivě jím byla kategorie výzkumu, vývoje a inovací, kde vicepremiér a nový šéf výzkumníků Karel Havlíček (ANO) připustil, že se z národních dotací oproti Stanjurovu návrhu zmizely 3,3 miliardy. Dotace se tím snížily i proti předchozímu roku, což se stalo vůbec poprvé od roku 2013.