Být voličem SPD, jsem vyloženě naštvaný, říká k návrhu rozpočtu reportér

Státní rozpočet „opravený“ vládou Andreje Babiše jde ve Sněmovně do horké fáze. Poslanci by nejspíše ve středu měli projednat základní parametry návrhu, který výší navrženého schodku – 310 miliard korun – podle kritiků porušuje zákonná pravidla. Nakolik je rozpočet z pera koalice odlišný od toho původního? A potěší voliče vládních stran?

Česko už více než měsíc hospodaří v rozpočtovém provizoriu. A ještě nějakou dobu bude, protože teprve tento týden – pravděpodobně ve středu – čeká na dolní komoru parlamentu úvodní kolo projednávání základních parametrů státního rozpočtu pro letošní rok.

Podobnou situaci už země v minulosti zažila, a to když na konci roku 2021 nahradila vládu ANO a ČSSD u moci pětikoalice v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS). Tehdejší kabinet vypracoval svůj vlastní návrh a v rozpočtovém provizoriu tehdy Česko operovalo do poloviny března. Přepracovaný rozpočet doznal podstatných změn, kdy schodek „zhubl“ o téměř 100 miliard korun. To letos – po dalším střídání vládních reprezentací – deficit naopak nabyl, a to o 24 miliard korun.

Navzdory tomu podle reportéra Deníku N Michala Tomeše se rozpočet zásadně nemění. „K žádné velké rozpočtové revoluci nedochází,“ říká v podcastu 5:59 novinář, který se věnuje byznysovým a ekonomickým tématům.

Úpravy prý nepřináší reformy např. v daňové oblasti, což snad může být dáno i malým časovým prostorem, který koalice ANO, SPD a Motoristů sobě k přepracování měla. Ostatně i politici z jejích řad avizují, že větší změny přinesou až rozpočty v dalších letech. A tvrdí, že základní obrysy toho letošního „zdědili“ po svých předchůdcích.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) každopádně předkládá dokument, který počítá s výdaji ve výši necelých 2,3 bilionu korun, s příjmy téměř dva biliony a výsledným deficitem 310 miliard.

Některé přesuny mezi rozpočtovými kapitolami přesto za pozornost stojí. Tomeš vypočítává, že oproti verzi Fialovy vlády si na více peněz nyní přijde Ministerstvo práce a sociálních věcí, resort zemědělství – přičemž v této oblasti stále premiér Babiš nedotáhl avizované řešení svého střetu zájmů – nebo také Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo pro místní rozvoj.

Méně zdrojů naopak zamíří na dopravní stavby či do resortu obrany, kde by příslušné ministerstvo mělo místo „původních“ necelých 176 miliard dostat o 21 miliard méně.

„Ve výsledku je to za mě taková neprohra,“ komentuje Tomeš velikost navržených prostředků pro Ministerstvo obrany s tím, že považuje za podstatné, že by Česko navzdory tomu mělo splnit závazek vůči NATO ve výši dvou procent HDP vydávaných na obranu. Tato meta nicméně padne jen při započtení dalších výdajů označovaných za obranné, například z kapitol Ministerstva vnitra či Ministerstva dopravy, díky nimž celková položka vystoupá na zhruba 185 miliard.

Pozoruhodný je ale podle novináře Deníku N také pohled na rozpočty některých dalších bezpečnostních organizací. Oproti plánům kabinetu Petra Fialy navrhuje Babišova vláda o 300 milionů korun méně pro Bezpečnostní a informační službu nebo také o 30 milionů méně pro Národní bezpečnostní úřad. A přestože si obě instituce oproti svému loňskému financování i tak celkově polepší, je z Tomešova pohledu otázkou, jestli jim přece jen nebudou chybět prostředky na dlouhodobý rozvoj, např. ten technologický.

„Za mě je to trochu symbolické, protože tomu úřadu seberete část peněz, která není klíčová, ten úřad bez nich zvládne žít, (…) ale zase se dostáváme k tomu, že ty instituce nebudou mít nějakou perspektivu,“ říká novinář.

Nový návrh státního rozpočtu z dílny ANO, SPD a Motoristů pak v neposlední řadě otevírá otázku, do jaké míry se těmto stranám podařilo do klíčového dokumentu promítnout své předvolební sliby a plány. Podle Tomeše se to liší strana od strany.

„Voliči ANO asi zatím mohou být relativně spokojení,“ míní reportér a poukazuje především na to, že vláda navrhla o necelých 16 miliard více pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, jehož výdaje by tak letos měly poprvé překročit hranici bilionu korun. Lidé sympatizující s nejsilnější vládní stranou by prý navíc mohli ocenit, že koaliční lídři už avizovali práce na důchodové novele, která by zastropovala věk odchodu do důchodu na 65 letech.

O poznání hůře se však podle ekonomického novináře odhadují nálady u voličů dvou zbývajících koaličních stran. V případě Motoristů Tomeš připomíná rétoriku z předvolební kampaně, kdy zněly přísliby o dosažení vyrovnaných rozpočtů ke konci volebního období. Jenže zkrotit v dalších čtyřech letech deficit přesahující 300 miliard korun nebude jednoduché a dost možná ani reálné.

A do třetice jsou tu příznivci SPD. „Být jejich voličem, jsem vyloženě naštvaný,“ zdůrazňuje redaktor Deníku N. Vadit by jim prý mohly zejména navržené výdaje na obranu, které vláda sice snížila, ale celkově bude vynaložené množství peněz – zhruba 2,1 procenta HDP – v historii Česka rekordní. A problémem by mohla být i nečinnost strany a potažmo vlády v otázce omezování příchodu ukrajinských uprchlíků, kterou SPD proklamovala.

„Uvidíme, jestli naštvání (šéfa strany) Tomia Okamury – pokud ho tedy Okamura projeví – bude reflektováno v dalších rozpočtech,“ říká novinář.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, jaké úpravy provedla vláda Andreje Babiše ve výdajích na humanitární a rozvojovou pomoc či na podporu neziskového sektoru. A také jak se koalice hájí vůči kritice, že její návrh porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.