Článek
Ukrajina si čím dál znatelněji uvědomuje nepříjemnou pravdu: Spolu s četnými ztrátami na bojišti přichází i o svou budoucnost.
„Naši muži umírají, ukrajinský genofond umírá. Jde o přežití národa,“ uvedl pro britskou stanici BBC pětatřicetiletý Maxim, který je vojákem Ukrajinské národní gardy.
Když se nedávno na chvíli vrátil z fronty domů, udělal to, k čemu země příslušníky ozbrojených sil čím dál hlasitěji nabádá: nechal si zmrazit sperma.
Službu začaly krátce po začátku ruské invaze v roce 2022 nabízet soukromé kliniky. V následujícím roce se do všeho vložil ukrajinský parlament a začal proces financovat.
Ukrajinští vojáci mají možnost nechat si bezplatně zmrazit sperma, vojačky pak vajíčka. V případě jejich úmrtí klinika vzorky uchovává po dobu tří roků, kdy je mohou - s předchozím písemným souhlasem - využít jejich partneři.
„Ať už jste přímo v bodě nula na frontové linii, nebo 30 nebo dokonce 80 kilometrů za ní, neexistuje žádná záruka, že jste v bezpečí,“ vysvětlil Maxim své pohnutky.
„Mít zálohu“ je podle něj důležité i kvůli stresu, který snižuje reprodukční schopnosti. „Musíme myslet na budoucnost a budoucnost našeho ukrajinského národa,“ dodal. Pokud by během bojů přišel o život, jeho žena si díky vzorku, který uchovávají na klinice, může pořídit dítě, o kterém vždy společně snili.
Demografická krize sílí
Ačkoliv je téma na Ukrajině stále trochu tabu, začíná se o něm čím dál hlasitěji mluvit. S pokračujícím konfliktem se totiž znatelně prohlubuje demografická krize, kterou Ukrajina zažívá.
„Čím déle bude válka trvat, tím horší budou vyhlídky na návrat migrantů domů… a tím obtížnější bude obnovit zemi a zajistit přežití starších lidí,“ upozornila před časem na možné nástrahy profesorka Iryna Kurylo, která před válkou působila v Ptuchově ústavu demografie a sociálního výzkumu Národní akademie věd Ukrajiny a nyní na katedře demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Ruská agrese spustila nejmohutnější exodus v 33leté historii samostatné země. Ze země prchly miliony lidí, nejčastěji žen. Řada z nich dodnes kvůli bezpečnostní situaci zůstává v zahraničí a není jisté, zda se vůbec někdy vrátí.
Početí i průběh samotného těhotenství na Ukrajině komplikuje neustálý stres, pod kterým se místní obyvatelé vlivem bombardování, výpadků elektřiny a neustálých zvratů nacházejí.
„Zhruba 60 procent mých pacientů je na antidepresivech, včetně lidí s panickými atakami způsobenými raketami a drony,“ přiblížila BBC ředitelka Kyjevského centra pro reprodukční medicínu Oksana Holikova.
Na bojišti mezitím umírají další a další Ukrajinci. Dosavadní počet vojáků, kteří zemřeli během téměř čtyř let od začátku ruské invaze, odhadl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začátkem února na 55 tisíc.
„Řada mladých mužů zemřela. Mladých mužů, kteří, bez obalu řečeno, měli doplnit ukrajinský genofond,“ uvedl koncem loňského roku pro agenturu Reuters gynekolog Jevhen Hekkel.
Nemocnice v západoukrajinském městě Hošča, kde pracuje, zažívá - stejně jako řada dalších zdravotnických zařízení v zemi - výrazný pokles porodů.
Za ten podle odhadů může kromě úmrtí vojáků a odlivu obyvatel do zahraničí i to, že mladí kvůli dlouhodobě nepříznivé bezpečnostní situaci odkládají důležitá životní rozhodnutí, jako je zakládání rodiny.
Mezi nimi je i 33letá Hanna z Kyjeva, se kterou mluvily Seznam Zprávy. „Nemůžeme plánovat do budoucna, nevíme, jaká bude situace. Nemůžeme si pořídit děti ani začít stavět dům. Ztrácíme čas,“ svěřila se s tím, že často přemýšlí o tom, že nebýt války, mohla mít dítě, které brzy půjde do školy.
Hannin manžel je voják a ačkoliv je momentálně doma, kdykoliv ho mohou opět povolat. „Kdyby musel na frontu, zůstala bych s novorozencem sama,“ vysvětlila s tím, že nemá příbuzné poblíž, kteří by jí s péčí pomohli.
