Článek
Ve Washingtonu se schyluje k zatím největší diplomatické události, kterou prezident Donald Trump v tomto funkčním období pořádá.
Zástupci desítek zemí dorazí na první zasedání Rady míru. Organizace, která má podle slov současného šéfa Bílého domu „neomezený potenciál“. Jenže už první setkání poukazuje na některá omezení a je otázkou, s jakými kroky nově vzniklá mezinárodní skupina přijde.
Původní pozvánku poslal americký prezident téměř do všech koutů světa. Roli nehrálo ani to, zda jde o nedemokratické režimy.
Pokud ale některý stát chce být stálým členem, záleží na tom, jestli dokáže a chce zaplatit miliardu dolarů (skoro 21 miliard korun). Právě tato podmínka se stala pro některé důvodem nabídku odmítnout.
Do Washingtonu míří jen někteří
Kontroverzi v západních zemích vzbudilo přijetí pozvánky ze strany běloruského diktátora Alexandra Lukašenka i nabídnutá ruka směrem k ruskému lídrovi Vladimiru Putinovi. Ani jeden z nich ale do Washingtonu nepřijede.
Kreml poznamenal, že se neplánuje prvního zasedání účastnit. Ministerstvo zahraničí prý nadále zkoumá podstatu Rady.
První schůzce Rady míru se vyhne také většina nejvlivnějších západních hráčů. Dál se budou držet Francie, Německo i Velká Británie.
Země kritizují styl americké diplomacie a nejasná pravidla fungování nové organizace. Některým vadí až přílišná podobnost s Organizací spojených národů, jiné odradila charta Rady míru. Ta Trumpovi přisuzuje doživotní právo stát v čele Rady a dává mu také celou řadu pravomocí.
S podstatou organizace kolem jednoho muže se pojí i to, že se státy musejí vyhnout sporům s americkým prezidentem.
O tom se nedávno přesvědčila Kanada. Poté, co premiér země Mark Carney pronesl na adresu amerického prezidenta kritický projev, Trump pozvánku pro Ottawu stáhl. Že země o členství nestála, je druhá věc.
Přesto se ve Washingtonu objeví zajímavá skupina politiků – například lídři arabských zemí nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Česko by měl zastupovat ministr zahraničí Petr Macinka, ovšem jen v roli pozorovatele. V mapě níže nabízíme přehled států, které pozvánku do Rady míru přijaly, odmítly, případně stále váhají.
Může Trump vytvořit protiváhu OSN?
Pointa celé organizace na papíře by se ale dala shrnout prostě: Americký prezident zve všechny, kdo mají rádi mír a chtějí se zasazovat o jeho fungování ve světě.
To je přitom podobná myšlenka, s níž po druhé světové válce vznikala Organizace spojených národů. Právě vůči ní se ovšem Trump vymezuje. Podle něj OSN často nedokáže dosáhnout některých svých cílů a funguje na složitých principech.
„Ukončil jsem osm válek, myslím, že další bude ukončena velmi brzy,“ avizoval během lednové ceremonie v Davosu s odkazem na ruskou válku proti Ukrajině.
V tomto případě se mu ovšem za poslední rok nepodařilo dosáhnout většího průlomu. Zásadní posun nepřinesla poslední jednání v Abú Zabí či Ženevě a nezdá se, že by něco mohla změnit Rada míru.
Ukrajinci pozvánku odmítli s tím, že nezasednou ve stejné organizaci jako Rusko, jehož plošné agresi se už čtyři roky brání.
„Vždycky jsme říkali, že Organizace spojených národů má obrovský potenciál, ale zatím ho nevyužila. Jsou tam skvělí lidé, ale během ukončování těch osmi válek jsem s nimi nemluvil ani jednou,“ řekl rovněž Trump.
Maďarský premiér Viktor Orbán a americký prezident Donald Trump v Davosu při založení Rady míru. Orbán je jedním z mála evropských politiků, kteří pozvánku do organizace přijali.
V souvislosti s OSN se čím dál častěji objevuje volání po reformě Rady bezpečnosti. Kritici tvrdí, že její současná struktura, v níž mají stálí členové (USA, Čína, Rusko, Francie a Spojené království) právo veta, již neodráží současné globální rozložení moci a omezuje spravedlivé zastoupení členských zemí.
Zda bude nový orgán úspěšnější než jeho vzor, je podle expertů nejisté. „Je znepokojivé, že Spojené státy, které stály u zrodu OSN, nyní zjevně vytvářejí nový orgán jako mechanismus, jak obejít tradičnější formy multilaterální diplomacie. Musíme si přiznat, že OSN nebyla v poslední době při zajišťování světového míru příliš úspěšná, jak Trump často zdůrazňuje,“ řekl Seznam Zprávám analytik Richard Gowan, který se zaměřuje na mezinárodní organizace v think-tanku International Crisis Group.
„Pokud se však USA pokusí obcházet mezinárodní systém a postupovat prostřednictvím ad hoc mechanismů, jako je Rada míru, může to vést jen k většímu chaosu,“ upozornil.
Otazníky nad řešením pro Gazu
Právě mírové řešení konfliktu je na stole i teď. Hlavním tématem zasedání Rady míru má být odhalení slíbené humanitární a rekonstrukční pomoci pro válkou zdecimované Pásmo Gazy.
Bílý dům už dříve předeslal, že by měla být v hodnotě pěti miliard dolarů. S ambicemi nového orgánu ovšem přichází i nejistota, jak dlouhodobé nebo funkční závazky budou.
Přestože Trumpova administrativa byla součástí uzavření příměří, nedá se mluvit o tom, že by soustavně tlačila na obě strany. Americký prezident sice v některých chvílích nabádal Izrael k deeskalaci, ale současně vyjadřoval podporu krokům premiéra Benjamina Netanjahua proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás.
Připomeňme, že těsně před svým nástupem do úřadu v lednu 2025 Trump pomohl dojednat příměří v Gaze, ale pouhých šest týdnů poté schválil obnovený izraelský útok.
Palestinskou enklávu je podle Trumpa třeba demilitarizovat a rekonstruovat, poté z ní bude „skvělé místo“.
Podmínky v Gaze
Zima, vítr a trosky domů ohrožují vysídlené Palestince. Více než milion jich dál žije v provizorních stanech s minimální ochranou před chladem a deštěm, dodávky humanitární pomoci jsou stále nedostatečné.
Také jeho zeť, americký poradce pro Blízký východ a v Radě vysoce postavený Jared Kushner, přišel s podobným pohledem na věc. Podle něj by Izraelem zdevastované Pásmo Gazy mohlo v budoucnu být složené z moderních měst plných elegantních mrakodrapů, čistého pobřeží lákajícího turisty a nejmodernějšího přístavu vyčnívajícího do Středozemního moře.
„Ať už si o globálních ambicích Rady myslíme cokoli, musíme doufat, že pomůže lidem v Gaze získat zpět alespoň trochu stability a naděje. Rada sdružuje řadu bohatých zemí, zejména z arabského světa. Pokud se jim podaří spojit síly a najít skutečné finanční prostředky na obnovu Gazy, bude to vítané,“ podotkl Gowan.
„Neměli bychom však zapomínat, že Gaza je velmi, velmi obtížné místo pro nastolení míru. Hrozí, že úsilí Rady se nepřetaví ve skutečný proces obnovy v terénu. Existuje scénář, podle něhož by Izrael mohl znovu zahájit bojové operace proti Hamásu. V takovém případě by Rada rychle ztratila svou důvěryhodnost,“ uvedl.
Vyšší ambice než „jen“ debata o řešení konfliktů
Že Rada míru ale zdaleka není jen o řešení jednotlivých konfliktů, naznačila právě charta, kterou Trump podepsal v Davosu. V dokumentu nebyla jediná zmínka o Pásmu Gazy, místo toho zdůrazňuje globální ambice organizace řešit konflikty.
„V Gaze budeme velmi úspěšní. Bude to dobré sledovat. A můžeme dělat i jiné věci. Jakmile bude tato Rada kompletně zformována, můžeme dělat spoustu dalších věcí, můžeme dělat v podstatě cokoli chceme,“ poznamenal na okraj Světového ekonomického fóra.
Někteří analytici nicméně varují, že hlavním cílem Rady míru není jen udržování mírového pořádku ve světě, nýbrž prosazení ambicí, které americký prezident má.
„Trumpova Rada míru není nijak zvlášť mírovým mechanismem. Stačí se podívat na její logo – západní polokouli USA lemovanou utrženými olivovými ratolestmi OSN zdobenými Trumpovým zlatem – a uvidíte, čím organizace doopravdy je: Projektem shora dolů, jehož cílem je prosadit Trumpovu kontrolu nad globálním děním,“ napsal ve své analýze Hugh Lovatt z Evropské rady pro zahraniční vztahy.
