Článek
Byť premiér Andrej Babiš na začátku února v médiích prohlásil, že Česko nyní o vstupu do Rady míru neuvažuje, ministr Petr Macinka by se měl inauguračního zasedání zúčastnit v roli pozorovatele. Redakci o tom informovaly tři na sobě nezávislé diplomatické zdroje.
S Macinkovou účastí by měl podle zdroje Seznam Zpráv souhlasit i premiér Babiš. Ten na dotaz redakce ale nereagoval.
Redakci však informace o Macinkově cestě potvrdil mluvčí ministerstva Adam Čörgő. Macinka do USA vyrazí s předstihem už ve středu, zasedání Rady míru je ve čtvrtek.
Cestu do Washingtonu později redakci potvrdil i ministr zahraničí. „Budu tam zastupovat premiéra,“ řekl Macinka.
Kromě Rady míru by mohl Macinka v USA stihnout i to, v čem mu nedávno zabránila sněhová kalamita, která stopla jeho cestu na washingtonskou konferenci o kritických minerálech. Na tu ho pozval šéf americké diplomacie Marco Rubio. S ním by se nyní mohl Macinka potkat. Bilaterální schůzka ale zatím není potvrzena.
Na skok do bašty MAGA?
Na programu ministrovy americké cesty by mohla být i jeho návštěva vlivného republikánského think-tanku The Heritage Foundation. Mimochodem, představitelé této konzervativní kliky, která je úzce napojena na Trumpovu administrativu a hnutí MAGA, se s Macinkou setkali před několika dny v Praze, kde byli na pozvání CEVRO Univerzity, konkrétně na přednášce organizované bývalým poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem a europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS).
Podle části české vládní opozice jsou ale kontakty s The Heritage Foundation pro Česko nevhodné. „Podlézání v Bílém domě a v MAGA strukturách Česku nepřinese respekt ani v Evropě,“ poznamenala poslankyně Gabriela Svárovská (Piráti, Zelení). Navazování kontaktů s kontroverzním think-tankem neschvaluje ani poslankyně Barbora Urbanová (STAN), která je členkou sněmovního zahraničního výboru.
Naopak vazby s organizací oceňují právě Pojar či Vondra, odmítavě se nestaví ani prezidentovi poradci Petr Kolář a Michael Žantovský.
Pootevřené republikánské dveře
Podle diplomatů, s nimiž redakce mluvila, pojede ale Macinka primárně na inauguraci Rady míru. Na přípravu jeho cesty je totiž poměrně krátká doba, tudíž zatím není jisté, co se stihne domluvit.
„Každopádně republikánské dveře mu nyní otevírá jeho vystoupení na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se pustil do debaty s bývalou demokratickou ministryní zahraničí Hillary Clintonovou. Doma za to sklidil ostudu, u amerických republikánů to ale rezonuje opačně,“ řekl redakci vysoce postavený diplomat.
Chabá evropská účast
Radu míru, která vůbec poprvé ve čtvrtek usedne v Americkém institutu míru Donalda J. Trumpa, zřídil Trump v lednu s cílem zaměřit ji na řešení globálních konfliktů. Sám Trump se ustanovil jejím doživotním předsedou. „Rada míru se stane nejvýznamnějším mezinárodním orgánem v historii a je mi ctí zastávat funkci jejího předsedy,“ uvedl Trump. Mnoho odborníků však má obavy, že by nová platforma mohla oslabit Organizaci spojených národů (OSN).
K Trumpovu projektu se zatím připojily Izrael, Ázerbájdžán, Vietnam, Kazachstán, Uzbekistán, Bělorusko, Argentina, Maroko, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Ze zemí Evropské unie pak Maďarsko a Bulharsko. Jako pozorovatel se chce připojit i Itálie. Česko by tak mohlo razit italský scénář. Koho Itálie na zasedání do Washingtonu vyšle, zatím země neuvedla.
Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun), jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.
Babišovo vyčkávání
Pozvánku ke členství v Radě míru dostalo Česko na konci ledna. Na počátku února premiér Babiš jasně uvedl, že Česko nyní neuvažuje o vstupu do Rady míru. „V tuto chvíli zatím o tom neuvažujeme. U nás by to bylo i složité, že by o tom rozhodovaly dvě komory, Sněmovna i Senát. Opozice by na to měla negativní názor,“ řekl Babiš.
„V této chvíli my tam vstupovat nebudeme, není to teď téma pro nás,“ dodal s tím, že výhodné by ale bylo mít prostřednictvím rady přístup například k arabským zemím, s nimiž by se dalo jednat mimo jiné o investicích.
Předseda poslanců koaličního hnutí SPD Radim Fiala nicméně na konci ledna řekl, že Česko by v Radě míru být mělo, nemělo by za to ale platit horentní částky.
Aktualizovali jsme o vyjádření Petra Macinky.
