Až Motoristé uvidí lesy Šumavy, postoj změní, míní ředitel národního parku

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Národní parky budou muset letos podle plánů vlády vyjít s výrazně nižším příspěvkem od státu než v předchozích letech. Nejvíce se mají úspory dotknout Šumavy. Správa národního parku dostala loni ze státního rozpočtu 182 milionů korun, po převzetí ministerstva Motoristy by to ale mělo být jen 107 milionů.

Někteří politici i odborníci varují před „likvidací“ ochrany přírody v Česku. „Takových období už pamatuju několik, nějak mě to nevzrušuje,“ říká ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený, který stojí v čele správy dvanáctým rokem. Zároveň ale varuje před možnými dopady, pokud by šetření pokračovalo.

Jak výraznou ranou je pro Šumavu omezení příspěvků od státu?

Výraznou. Je to dost drsné. Příspěvek ministerstva sice není jediná část našich zdrojů, další jsou peníze z prodeje dřeva, bývá to tak půl na půl. Je to ale velký výpadek, který se nedá nahradit žádným rozumným opatřením.

Kdybychom chtěli naplánovat nějaké úspory tak, abychom pořád dodržovali své povinnosti dané zákonem, tak jsme schopni to dělat v milionech, možná malých desítkách, ale ne v 70 milionech. Směřujeme ke ztrátě ke konci roku, kterou budeme sanovat z rezervního fondu.

Právě rezervní fond zmínil kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Igor Červený na své čtvrteční tiskové konferenci po jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Vláda podle něj ke škrtům pro národní parky přistoupila, protože na jejich financování je zdrojů dost právě skrz rezervní fondy.

Rezervní fond je připravený pro nahodilé výkyvy. Příklad. V roce 2018 spadla cena dřeva na výrobní náklady. Ale byl kůrovec, takže těžit jsme museli. Náklady rostly a dostali jsme se do červených čísel. Tehdy jsme žádali ministerstvo, aby nám to přikrylo příspěvkem, protože nám nestačil ani rezervní fond.

Ale když jsou relativně dobré roky, tak pochopitelně přebytek dáváme do rezervního fondu.

Na ministerstvu samozřejmě naše rezervní fondy vidí. A ví, že když nám vezmou 70 milionů, tak letošní ztrátu tím přikryjeme. Ale je to trochu krátkozraké. Neřeší to následující roky. Pokud by byl příspěvek pořád tak nízký, tak bychom museli některé kořenové činnosti úplně zastavit.

Chápu, že je potřeba šetřit. Už nyní ale děláme jen činnosti, které nám vyplývají ze zákonných povinností a zřizovací listiny. Od roku 2018 máme tendenci pořád jen šetřit. Nechováme se jako nějací rozhazovači peněz.

Na čem nyní tedy plánujete šetřit? Můžeme čekat, že už v tomto roce pozná běžný návštěvník nějakou změnu?

Může. Ještě ale nemohu říct přesně v čem. Svým náměstkům jsem uložil, aby připravili úsporná opatření. Budu vědět na konci února, co navrhují.

Může to ale znamenat třeba to, že zavřeme některá zařízení pro návštěvníky. Třeba návštěvnické centrum v Kvildě nebo v Srní, které je teď stejně zavřené, protože chceme opravovat lávku.

Ale i když bych zavřel všechna návštěvnická střediska a infocentra, tak jsme na úspoře kolem deseti milionů. Pořád je to daleko k těm 70.

Kam byste sáhli dále?

Budeme si muset říct, že nebudou některé přeshraniční projekty, které fungují na základě kofinancování s německou stranou. Teď nám běží třeba monitoring vlka a bobra, ale i projekt na vytvoření nových cyklotras. Něco z toho budeme muset zmrazit.

Další věc je, že nám teď ministerstvo napsalo, že máme snížit počet zaměstnanců.

Kolik by to mělo být?

15 lidí. Máme počítat s tím, že se to odehraje v polovině roku. To by znamenalo úsporu dalších deset milionů.

O jaká místa by mělo konkrétně jít?

Velký odbor obětuje víc, malý odbor míň. V užším vedení se ještě musíme rozhodnout definitivně.

Ale ohrožuje to třeba lesníky, hajné. Ti kontrolují kůrovce, zajišťují těžby, provádí základní prodej dřeva. To samé strážci. Vím, že jich mám málo, budou vyhlášena nová klidová území, ale některé budu muset poslat domů nebo jim najít nějaký jiný pracovní režim. Máme lidi, kteří se zabývají managementem druhů a biotopů. A teď jsme se rozhodli, že jedno místo na péči o louky neobsadíme. Holt se jim nebudeme věnovat tak, jak bychom měli.

Trend, kdy nám ubývají zaměstnanci, je trvalý. V 90. letech jsme měli 300 zaměstnanců, teď máme 260. Ale jsme ve fázi, kdy už se nedá moc krátit.

Hrozí tedy podle vás, že park už nebude schopný splňovat povinnosti, které mu ukládá zákon?

Myslím, že letošek nějakým způsobem vyřešíme, ale příští rok bude, pokud to bude takhle pokračovat, už katastrofální. Budeme muset jít úplně do jádra.

Když to řeknu na příkladu, chceme otevřít přechod Luzenským údolím na Modrém sloupu. Musí tam být rezervační systém. To znamená, že budu potřebovat lidi, kteří to tam budou hlídat a provozovat rezervační systém. Když tam dám strážce jenom na tohle, tak nebudu mít strážce na půlce Šumavy, což pochopitelně někomu nemusí vadit, ale je to naší povinností.

Když přijdu o polovinu lesníků, tak se to odrazí v těžbě dřeva, v opatření proti kůrovci. Zároveň spousta strážců i hajných jsou členy jednotky hasičů správy. Když o ty chlapy a holky přijdu, tak budu mít neakceschopnou jednotku. Nebudeme moct plnit požární povinnosti.

Takže to není úplně jednoduché říct si: „Tak tohlencto říznem a ono si to nějak pomůže.“ Některé věci si nepomůžou, protože nejsou lidi.

Jednou z povinností je také pečovat o evropsky významné biotopy a druhy. A tady nechci nikoho strašit, mluvím teoreticky. Máme tady odchovnu perlorodky, jedinou lokalitu, kde pořád ještě žijí tisíce jedinců. Tak si představte, že nám nezbyde nic jiného než to ukončit. Perlorodka pravděpodobně nevyhyne, ale přestane se rozmnožovat, protože to bez nás nedá. A nastane zhoršení situace toho druhu a z toho mohou plynout nějaké sankce od Evropské unie.

Některé evropsky významné louky zase potřebují speciální přístupy ke kosení, aby se tam ty druhy udržely. To když nám zkolabuje, tak budeme mít problém.

Motoristé před pár dny oznámili, že kandidátem na ministra životního prostředí je poslanec Igor Červený. Co říkáte na to jméno?

Toho pána neznám a s vedením ministerstva zatím nemám osobní zkušenost. Doufám, že se poznáme.

I on podobně jako ostatní Motoristé říká, že je pro ochranu přírody, ale proti „zelenému náboženství“. A netřeba připomínat slova předsedy strany a vicepremiéra Petra Macinky o tom, že „poteče zelená krev“. Jak se vám to jako šéfovi národního parku poslouchá?

Slova jsou slova. Každý politik má nějaký obecný názor, a ten se může změnit, když pronikne do dané problematiky. Až se pan ministr seznámí s chodem Národního parku Šumava, uvidí, co vše děláme, třeba ty formulace nějak upraví.

Vláda ve svém programovém prohlášení třeba píše, že je proti principu bezzásahovosti. Ale co to je? Rozumím, že když chce v hospodářském lese nějaká nevládní organizace zachránit staré stromy, žádá bezzásahovost, a v takových případech může vzniknout konflikt.

V národním parku by ale toto nemělo nastat. Většina plochy má být bezzásahová ze zákona. A až nový pan ministr uvidí, jak vypadají naše bezzásahové lesy, tak bude nadšený. Protože to je nádhera.

Věříte tedy, že ačkoli nyní Motoristé omezili peníze pro národní parky, příští rok už úspory nemusí být takové?

Já tomu věřím. Myslím, že ti pánové nemají s provozem správy národního parku podrobnou zkušenost, ani nemohou mít. Až do toho proniknou, tak nějakým způsobem upraví své postoje.

Jak by ještě mohl národní park zvýšit své příjmy? Co výraznější kácení, to není možné?

Není. Je to vyloučená věc. Správa národního parku sice spravuje státní lesy na území národního parku, ale aby naplnila zákonná pravidla, tak může těžit jen na omezeném prostoru a ještě máme omezené způsoby kácení.

Co vstupné do národního parku, není čas o tom uvažovat?

To by byl zdroj, který by příspěvky částečně pokryl. Ale Češi na to nejsou nastavení. Technologicky to taky není úplně jednoduché. Myslím si, že politicky se to taky úplně nechce. Navíc německá část to odmítá. Byl by to dobrý příspěvek do rozpočtu, ale to musí rozhodnout politici.

Přemýšlím nad tím ale tak, že existence národního parku vygeneruje ročně okolo miliardy do státního rozpočtu. To jsou pořád větší zisky, než co dává stát do provozu organizace. Stát na tom netratí. Tak proč by zaváděl vstupné, když si umí spočítat, že mu to v daních přistane plusově?

Deník N v pondělí informoval, že existuje seznam klíčových lidí v organizacích Ministerstva životního prostředí, kteří by s výměnou ministra mohli přijít o místo. Objevil jste se mezi nimi i vy. Už s vámi o tom někdo mluvil?

Taky jsem to četl. Ale seznam jsem neviděl a nikdo nic takového z ministerstva neříkal. Nemůžu to tedy komentovat.

Nemáte obavu, že by se mohl ředitelem národního parku stát někdo, kdo bude mít zásadně jinou představu o fungování parku?

S každým novým ministrem se může stát, že vymění ředitele. Principiálně jsem těch 12 let ve vedení parku na to připravený pořád. Jasně, že bych nerad, kdyby přišel na mé místo někdo, kdo se bude snažit to nějak zásadně změnit. Ono to ani moc nejde, protože pravidla jsou pevně daná.

I zákony se dají měnit.

Ale i to chvíli trvá. A kdyby se náhodou dostaly zákony do rozporu s evropskou ochranou, tak budou mít potíže. Nám se podařilo po dlouhých letech dostat park do jednoho z nejstabilnějších období, co pamatuju. A byl bych rád, kdyby to takto zůstalo.