Družba štěpí střední Evropu. Fico vypnul Ukrajině proud, Orbán Rusku sankce

V noci na pondělí vyšlehly nad ruským Tatarstánem plameny a ještě přes den stoupal z místa hustý černý dým. Podle dostupných informací hořela důležitá čerpací stanice Kalejkino.

Jde o místo, kde začíná ropovod Družba. „Bod nula“ systému, který už desítky let zásobuje střední Evropu ruskou ropou. Právě tady se sbíhá surovina z Povolží a Uralu, míchá se do exportní směsi a posílá na západ.

Ruské úřady sice tvrdí, že šlo o „drobný požár způsobený pádem trosek“, ale záběry na sociálních sítích ukazují vysoké plameny přímo v areálu, který je startovním bodem celého systému.

Požár stanice (podle ukrajinských médií po úspěšném ukrajinském zásahu) se dá číst jako odpověď Kyjeva na výhrůžky Bratislavy a Budapešti ve sporu o ruskou ropu, na niž jsou rafinerie na Slovensku a v Maďarsku stále napojené.

V textu vysvětlujeme, proč teď Slováci a Maďaři vyhrožují napadené Ukrajině zastavením půjček, stopnutím protiruských sankcí, i proč došlo k odstřižení od dodávek elektrické energie ze Slovenska.

Pro vysvětlení současné situace se musíme vrátit o přesně čtyři roky nazpět, kdy Rusko zahájilo plošnou invazi na Ukrajinu. Nevyprovokovaná agrese otřásla Evropou a na kontinentu znamená nejhorší válečný konflikt od konce druhé světové války.

Evropské státy kvůli tomu přehodnotily energetickou bezpečnost a svou závislost na surovinách z Ruska. Faktorem byl i morální aspekt: příjmy z ropy a plynu tvoří zhruba třetinu ruského státního rozpočtu, znamenají tak důležité finance pro vedení války proti Ukrajině.

Dovoz ropy i plynu z Ruska omezilo také Česko. Praha si zajistila kapacity v LNG terminálu v Nizozemsku a přeorientovala se na norský plyn a LNG. Pro nahrazení ruské ropy pak byla klíčová úprava ropovodu TAL, který přivádí ropu z italského přístavu Terst přes Alpy do Německa a jeho větev IKL pak do českých rafinerií.

Slovensko ani Maďarsko své zdroje nediverzifikovaly, naopak dovoz ruské ropy a plynu zvýšily. Oba státy udržují s Ruskem čilé styky a premiéři Viktor Orbán a Robert Fico navštěvují Vladimira Putina v Kremlu.

Od EU se jim podařilo získat dočasnou výjimku ze zákazu dovozu ruské ropy. Výjimku na používání ruské ropy mají z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa i z amerických protiruských sankcí.

Ano, ale zároveň ne.

Ruská ropa je pro Maďarsko a Slovensko skutečně levnější. Barel směsi Urals dlouhodobě stojí o zhruba 15 až 25 dolarů méně než Brent. Rozdíl se však nepropisuje do cen na čerpacích stanicích.

Od začátku války díky levnější ropě vydělaly rafinerie skupiny MOL, která vlastní i slovenský Slovnaft, miliardy eur navíc. Rafinerie totiž prodávají paliva podle evropských burzovních cen, ne podle toho, za kolik nakoupily surovinu. Roste tedy marže, ale koncové ceny nikoliv.

Do hry vstupuje už zmíněný stát a mimořádné daně z nadměrných zisků. Orbánova vláda si bere 95 procent z cenového rozdílu. Na Slovensku jde o „solidární příspěvek“, který Ficova vláda zvedla z 55 na 70 procent.

Levnější ruská ropa se tak neprojevuje u pump, ale Orbánova a Ficova vláda z ní financují sociální balíčky, případně dotují ceny energií pro domácnosti.

Pohonné hmoty jsou v současnosti levnější v Česku i Polsku.

Po invazi na Ukrajinu proudila ruská ropa Družbou i do Česka a Polska. Zatímco ale obě země ruské dodávky nahradily jinými zdroji (Polsko dodávkami po moři), Maďarsko a Slovensko nikoliv.

Surovina paradoxně - a válce navzdory – tekla jižní větví ropovodu, která vede přes Bělorusko a napadenou Ukrajinu. Tranzit ropy přes válečnou zónu ovšem znamenal opakované výpadky.

K incidentům došlo i loni v srpnu, když ukrajinské drony opakovaně zasáhly přečerpávací stanici Uneča v ruské Brjanské oblasti. Tok ropy byl přerušený několik dní, vyvolalo to ostrou reakci Budapešti i Bratislavy.

Znovu se ropa zastavila letos 27. ledna. Během rozsáhlého ruského raketového a dronového útoku na západní Ukrajinu zasáhly kamikadze drony typu Šáhid technologické vybavení čerpací stanice Brody ve Lvovské oblasti.

Podle zpráv došlo k zásahu řídicích systémů, vysokonapěťových uzlů a čerpacích agregátů a také k rozsáhlému požáru. Kyjev v pátek posunul termín obnovení provozu ropovodu Družba na úterý 24. února.

Budapešť i Bratislava informovaly o přerušení dodávek s třítýdenním zpožděním. Slovenský premiér Fico zpochybnil, že by za útokem stálo Rusko. Obě země obviňují Kyjev z politického vydírání.

Ukrajinský bezpečnostní analytik Mychajlo Hončar upozornil, že Kyjev ve věci pochybil. V textu pro Evropskou Pravdu píše, že Ukrajina měla po zásahu aktivovat mechanismus včasného varování podle asociační dohody s EU a jasně oznámit, že výpadek je důsledkem ruského útoku.

Mají, ovšem pro její funkčnost nebo rozšíření kapacit vlády poslední léta nedělaly nic. Jde o ropovod Adria vedoucí z chorvatského přístavu do Maďarska. Chorvatsko však odmítá ropovodem přepravovat surovinu z Ruska. Odkazuje se na financování ruské války a také na unijní zákaz používání ruské ropy.

Chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar se kvůli tomu dostal do přestřelky s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem. Maďarsko si zároveň stěžovalo u Evropské komise a žádá po ní, aby na Chorvatsku vymohla uplatnění výjimky z protiruských sankcí pro Maďarsko a Slovensko.

„Co takhle jednat v souladu s pravidly EU? Uplatňujte pravidla EU týkající se dovozu ruské ropy a dejte Chorvatsku jasně najevo, že v době přerušení ropovodu Družba nemůže odmítat námořní dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko,“ apeloval Szijjártó.

Paralelně v Maďarsku během kampaně před dubnovými parlamentními volbami od premiéra Orbána zaznívá, že je Brusel – tedy Evropská unie – pro Maďarsko větším nebezpečím než Rusko.

Maďarsko už minulý týden oznámilo, že zastavuje dodávky nafty na Ukrajinu, což však pro Kyjev znamená výpadek jen zlomku spotřeby. Nahradí ho dovozem z Polska.

Szijjártó také blokuje přijetí nového unijního sankčního balíčku.

Premiér Orbán zas v pondělí v dopise do Bruselu napsal, že Maďarsko bude nově blokovat i unijní půjčku pro Ukrajinu. Z ní mělo jít 60 miliard eur na obranné a vojenské výdaje Ukrajiny a 30 miliard na podporu ukrajinského rozpočtu.

Zastavení tranzitu ruské ropy do Maďarska je podle Orbána ze strany Ukrajiny nevyprovokovaný akt nepřátelství, který podkopává energetickou bezpečnost Maďarska.

„Tyto dvě země nemohou držet celou EU jako rukojmí. Obě vyzýváme, aby se zapojily do konstruktivní spolupráce a chovaly se odpovědně,“ napsal v reakci ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na adresu Maďarska a Slovenska.

Oběma zemím vzkázal, aby svá ultimáta adresovaly výhradně Kremlu.

Ultimáta přitom na adresu Kyjeva přicházejí i ze Slovenska. Premiér Robert Fico nařídil Slovnaftu přesměrovat veškerou produkci na domácí trh. O víkendu pohrozil i vypnutím nouzových dodávek elektřiny pro Ukrajinu. V pondělí pak Fico oznámil, že Slovensko přerušilo dodávky elektrické energie na Ukrajinu. Premiér dodal, že opatření zruší ve chvíli, kdy Ukrajina obnoví tranzit ropy na Slovensko.

Slovenská elektrizační přenosová soustava (SEPS) je státní firma spadající pod ministerstvo financí, které řídí Ficova strana Směr.

Přerušení dodávek proudu ze Slovenska je pro Ukrajinu během trvajícího zimního počasí nepříjemné. Země se potýká s výpadky proudu kvůli dlouhodobým ruským útokům na energetickou soustavu.

Dovoz elektřiny ze Slovenska a z Maďarska tvoří podstatnou část ukrajinského importu. Polsko a Rumunsko už nabídly, že dodají elektřinu místo Slovenska.

Fica od kroku odrazovala opozice, která v pondělí demonstrovala před sídlem SEPS. „Hraničilo by to s vlastizradou,“ uvedl předseda Progresivního Slovenska Michal Šimečka. Strana vyzvala představenstvo státní firmy, aby „rozkaz“ premiéra neuposlechlo.

Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček z hnutí ANO o víkendu prohlásil, že se Česko k maďarskému blokování 20. unijního balíku protiruských sankcí nepřipojí.

Zároveň vyzval k vyjasnění dovozu ropy přes Ukrajinu. „Je potřeba, aby sedli za stůl a dohodli se. Je nutné vyjasnit, zda ropa může přes Družbu téct, nebo ne. Tomu by pomohl nějaký nezávislý arbitr,“ řekl. Praha se podle něj nyní nebude ve sporu k nikomu přidávat.

Český ministr zároveň minulý týden při jednání v Bratislavě nabídl Slovensku možnost dodávek ropy prostřednictvím české části ropovodu Družba. Stávající řešení by podle Havlíčka umožnilo dodávat na Slovensko jen menší množství suroviny, pro větší objem dodávek by byly nutné technické úpravy.