Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Kdo vymyslel tenhle způsob zakončení hokejového turnaje, zasloužil by hokejkou přes pozadí. Zcela zlomení a zničení Kanaďané stojí nastoupení v řadě a Petr Bříza jim jakožto zástupce Mezinárodní hokejové federace předává plyšáky.
Vztek, zklamání, smutek, to vše jim střílí z očí. Z jednoho páru ale snad ještě víc než od ostatních.
Ve výrazu Connora McDavida bylo naprosté prázdno. Vyhlásili ho nejužitečnějším hráčem turnaje, ovládl jeho produktivitu, řádil, posouval hranice toho, co s hokejkou v ruce a s bruslemi na nohou lze dokázat.
„Udělal vše, co bylo v lidských silách,“ řekl zraněný kanadský kapitán Sidney Crosby, který písmeno C na hrudi předal 29letému McDavidovi.
A nestačilo to. Spojené státy vyhrály nedělní finále 2:1 v prodloužení. Po situaci, u níž je legitimní se bavit o tom, zda McDavid chyboval, a případně jak moc, když v nastavení při hře tři na tři riskoval a nebyl včas zpět u zlaté trefy Jacka Hughese.
„Ale můžete mu to zazlívat?“ položí si řečnickou otázku Radek Duda, bývalý hokejista, dnes uznávaný dovednostní trenér a také hlasitý glosátor dění ve svém sportu. „Chtěl to vzít na sebe, pustil se sám do tří soupeřů. On už takový je. A je úplně odstřelenej od všech ostatních.“
Dudovy názory jsou často břitké, ne každý s nimi souhlasí. Ale tohle nebude ten případ. Někdejší bouřlivák číslo 97 absolutně uznává. Dodnes si vzpomíná, jak to celé vzniklo. Při jedné z jeho zámořských cest, kdy si pustil zápas juniorského týmu Erie Otters.
„A u toho si říkám: Ty vole, kdo to je? Ten frajer hraje úplně sám,“ rozpovídá se jadrně Duda. „Vždyť on je o parník jinde, nikoho nepotřebuje. Přísahám, já jsem pak do čtyř do rána nemohl usnout. To není normální.“
Ne, McDavid skutečně není normální v původním významu tohoto slova - co je pro všechny ostatní norma, on popírá. Redefinuje.
Na olympiádě i v rámci kanadského Dream Teamu vynikal. Individuálně vyhrál, jenže tohle mu zní jako děsivá ozvěna, neboť totéž už zažil v posledních dvou play off NHL, kdy s týmem Edmonton Oilers pokaždé ve finále podlehl vítězným Florida Panthers. Že ho předloni taky vyhlásili MVP, jen podpoří matku všech otázek.
„A já ji položím, protože je pro celou širokou veřejnost zajímavá,“ řekne Duda. „Je on vítězný typ?“
Když spoluhráčům puká srdce
McDavid jeden triumf zažil, téměř přesně před rokem vstřelil zlatý gól ve finálovém prodloužení proti USA. Jenže na turnaji Four Nations, akci NHL pro smetánku z dvou zámořských velmocí, Švédska a Finska. Skvělý hokej, prestižní záležitost - ale s olympiádou i Stanley Cupem nesrovnatelná.
„Udělal všechno, co bylo v jeho silách. Získal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play off NHL, ale nevyhrál Stanley Cup. Vyhlásili ho MVP olympiády, ale je bez zlata,“ bilancoval v televizi TSN uznávaný insider Craig Button. „Já ovšem ohromně věřím, že pokud hrajete se správným posláním a jste odhodlaní k obětem, což přesně vyžaduje šampionství, dřív nebo později se to stane. Nemám o tom žádné pochyby.“
Duda je ve stejném táboře.
„Hrozně mu fandím a hrozně bych mu to přál. Někdy chceš tak moc, až tě to brzdí, až se někdy můžeš zachovat zbrkle,“ vrací se k tomu, jak se nejen McDavid, ale také nejlepší obránce současnosti Cale Makar v prodloužení nevrátili dostatečně rychle a důrazně, a padl z toho zlatý gól USA.
Kdyby, kdyby… Taky mohl třetí do party a jiná superstar Nathan MacKinnon vyhrát souboj a posílat puk volnému McDavidovi. Už je to pryč. Dominance čísla 97 nikoli, olympiáda na to dala glejt.
Olympiáda 2026 v Miláně a Cortině
Olympiáda v Itálii je u konce. Česko má 5 medailí. Zuzana Maděrová vybojovala zlato, Metoděj Jílek zlato a stříbro, Eva Adamczyková stříbro a Tereza Voborníková bronz.
Mohlo by vás zajímat: Fotky ze zahájení • Jak vypadají medaile • Nejúspěšnější země na OH • ZOH 2022 v Pekingu • LOH 2024 v Paříži • LOH 2028 v LA • Historie OH
„On, Makar i MacKinnon jsou géniové ofenzivního hokeje, v tom defenzivním to může trošku haprovat, někdy musíš zavřít oči,“ říká Duda. „Ale nikdy jsem neviděl tak dominantního hráče, jako je McDavid. My jsme milovali Maria Lemieuxe, Gretzkyho, Džegra, Forsberga, sovětskou lajnu Makarov, Larionov, Krutov. Ale tohle je skandál, co McDavid předvádí.“
Jde o výsledek absolutní odhodlanosti, pracovitosti, inteligence. I daru z vyšších sfér.
„Kdyby přistál na naší planetě mimozemšťan a koukal by na hokej, jednoznačně by musel říct: Nejlepší hráč, jakého tu vidím,“ dodává Button.
Takže znovu - proč je tohle všechno málo?
V Edmontonu sráží McDavida to, jak je vybudovaný tým okolo něj. Chybí eso v brance, lepší obránci. Ani fantastický německý parťák Leon Draisaitl s tím nic nedělá. Ano, ten Draisaitl, jemuž se na olympiádě oprsklý Američan Matthew Tkachuk vysmíval, aniž tušil, že to zachytily ruchové mikrofony: „Leone! Navždy družička, nikdy nevěsta.“
Myslel tím, že Tkachukova Florida přetlačila Edmonton hned dvakrát po sobě. Těžko srovnávat váhu prstenu pro šampiona Stanley Cupu a olympijského zlata. První korunuje celoroční dílo, druhý dvoutýdenní turnaj. Na první přísahá zámoří, na druhé velká část světa.
McDavid chtěl ve svém perfekcionismu obojí. V obou případech udělal maximum.
„Puká mi srdce, když ho vidím,“ řekl pro NHL.com edmontský spoluhráč Adam Henrique. „Všichni víme, co umí, celá Kanada. Teď to sledoval celý svět.“
Včetně prázdného výrazu, s nímž by nejradši darovaného plyšáka roztrhal zuby. V totálním kontrastu s americkým centrem Jackem Eichelem - ten šel na draftu v roce 2015 jako dvojka po McDavidovi, ale už vyhrál Stanley Cup i olympiádu.
Tohle nestačí!
McDavid má za sebou kromě fantastických individuálních počinů i jeden z nejpůsobivějších proslovů moderní hokejové éry. V prvním finále proti Floridě ho zachytili autoři dokusérie NHL: Faceoff. Slovíčko fuck svojí četností málem připomínalo počet McDavidových gólů v sezoně, ale o to vážně nešlo, hokejová šatna není nedělní škola.
Podle McDavida šlo vytesat sousoší Odhodlání. Řečí slov ani řečí těla nepřipouštěl, že to nevyjde. Působil jako někdo, kdo klidně projde zdí, pokud to bude potřeba, když hulákal: „Tohle ku… nestačí! Nestačí!“
Bohužel pro něj skutečně nestačilo. Ani tehdy, ani v odvetě, ani na olympiádě.
„Jasně, spousta dalších velkých hráčů taky nikdy nevyhrála Stanley Cup,“ připomíná Duda. Ale McDavid je jiný. Úkaz, anomálie. „Fantastická hokejová fyzika! Ty přenosy váhy, neskutečně zvládnuté bruslení, timing, jeho rentgenování a načítání prostoru, kdy si danou situaci vyhodnotí dvakrát až třikrát rychleji než ostatní - brutální génius.“
Anebo to, čemu Duda říká double speed, dvojitá rychlost. „Ještě než dostane kotouč, zrychlí, dostane ho a znova zrychlí. Neskutečně inteligentní hráč,“ velebí ho.
A ukázka toho, jak může v kolektivním sportu vyčnívat jedinec, pokud dotáhne k dokonalosti bruslení a dovednosti. „Zato my chceme v Česku pořád vyrábět roboty, kteří hrají všichni stejně,“ štve Dudu.
McDavid díky tomu všemu zářil i mezi všemi hvězdami z NHL, které přiletěly do Milána.
„Byl fantastický,“ vydechl Crosby. „Všichni víme, že je nejlepším hokejistou světa. Všem to ukázal,“ dodal Button.
A stejně z toho bylo jen stříbro. Největší hokejová záhada současnosti tak dál čeká na vyluštění.
