Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Celý svět v přímém přenosu od pátku sleduje, jak se přepisuje historie. Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA zařadilo značnou část Trumpových tarifů do kolonky „nezákonné“. To vedlo k událostem nabourávajícím pilíře celního impéria, které nejmocnější politik planety rok buduje.
„Proti rozsudku nelze vznést žádné argumenty. Země, které nás roky okrádaly, se radují. Jsou strašně šťastné a tančí na ulicích. Dlouho nebudou, to vás mohu ujistit,“ zuřil Trump na tiskové konferenci.
Vzápětí přešel od slov k činům a zvýšil globální clo z 10 na 15 procent. Tím se podle jiného zákona na 150 dní v podstatě vzepřel rozhodnutí Nejvyššího soudu. Pro další prodloužení tyto tarify bude muset schválit Kongres. Zde může Trump narazit znovu.
„Stručně řečeno, většina Američanů cla odmítá. Kongres nechce být nucen hlasovat o celní politice Bílého domu. Administrativa bezprecedentním způsobem napíná zákon, aby prosadila tak nepopulární politiku, která nepřináší slibovaná pracovní místa ve výrobě ani hospodářský růst. Tlak na opuštění od této politiky bude narůstat,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy šéf Americké obchodní komory v ČR Weston Stacey.
Trump hraje o hodně. Tarify nejsou pro současnou administrativu USA jen prostředkem k výběru vyšších daní z dovozu do Spojených států. Prezident je 12 měsíců využívá jako politickou páku. Soudní rozhodnutí v pátek pomyslný dům z celních karet pobouralo.
„Ve střednědobém horizontu nás čeká vlna soudních sporů o vrácení cel. Tyto případy budou soudy řešit měsíce či roky. Paralelně může dojít k diplomatickým důsledkům, protože některé obchodní dohody byly vyjednány pod tlakem nyní zrušených cel,“ řekl čerstvě Seznam Zprávám americký právník Milo Poplár. K oběma důsledkům během víkendu už došlo.
Firmy řekly dost
První trhlina celního impéria visí nad americkou administrativou od podzimu a rozsudek Nejvyššího soudu jí nahrává do karet. Firmy požadují finanční náhrady za poškození uvalenými cly. Mezi žalujícími podniky se objevují i nadnárodní giganti, jako je jeden z největších dovozců do USA – společnost Costco. Ta požádala o vrácení peněz stejně jako největší výrobce elektromobilů z Číny BYD nebo výrobce kamer GoPro.
Podle odhadů Bloombergu se požadavky na náhrady mohou vyšplhat až na 175 miliard dolarů, tedy 3,5 bilionu korun. Pro představu – tuto částku by člověk utrácel rychlostí 6,6 milionů korun za minutu po dobu celého roku. I české firmy proto zvažují, jestli se nepřidat k žalobcům.
„Počkáme chvíli a uvidíme, co se bude dít,“ shrnuje názor řady tuzemských exportérů Nshan Avetisjan ze společnosti Marlenka. Ta do USA vyváží své medové dorty.
„CSG se problematika amerických cel přímo netýká, protože máme výrobní kapacity v oblasti malorážové munice přímo v USA. Jsme tedy výrobce, nikoliv dovozce. Případné celní války můžou mít sekundární negativní vliv na naše dodavatelské řetězce. V USA chceme působit dlouhodobě a posilovat naši roli jako amerického producenta i dodavatele pro tamní ozbrojené složky. Otázka cel na tom nic nemění,“ uvedl za CSG Tomáš Kotera.
„Zatím neděláme žádné závěry. To, že soud zruší cla, nic neznamená. To jsme ostatně mohli vidět i o víkendu. Pokud byla cla vybrána protiprávně, měli bychom na navrácení samozřejmě právo, ale nedivil bych se, kdyby americká administrativa zahájila proti firmám, které si o navrácení cel požádají, takové kroky, které je donutí to nedělat,“ dodává šéf Linetu Tomáš Kolář. Jeho společnost na americký trh dodává zdravotnická a nemocniční lůžka.
Podat žalobu je jedna věc, vymoci od americké administrativy náhrady škod druhá. Tento krok totiž bude po firmách vyžadovat absolvování měsíce dlouhých soudních sporů, během nichž budou muset složitě prokazovat, jak velkou újmu jim cla způsobila. Podle Poplára je problémem takzvané „přenesení nákladů“.
„Pokud dovozce clo zaplatil, ale promítl ho do vyšších cen pro zákazníky, nenesl ekonomickou zátěž sám. Zda má v takovém případě nárok na plnou refundaci, bude předmětem dalších soudních sporů. To může konečnou částku výrazně snížit,“ vysvětluje právník.
Unie se staví na zadní
Není to ani rok, co řada obchodních partnerů USA podepsala pod nátlakem hrozících cel nové obchodní dohody. Mezi nimi byla i Evropská unie, která se zavázala například k nákupu energetických zdrojů za stovky miliard dolarů. Od USA si na oplátku nevymohla skoro nic.
Když Trump o víkendu uvalil dodatečná cla na své obchodní partnery, včetně těch s dohodou, vyvolal odmítavou reakci. Evropská unie se nechala slyšet, že v takovém případě nehodlá dohodu se Spojenými státy schválit.
„Podle mě bude třeba schválení dohody odložit. Nechci dělat nějaké rychlé soudy, ale vím, že už se o situaci jedná. Spojené státy mění dohodnuté podmínky a vzniklá situace zřejmě povede k chaosu. To není dobrá zpráva. Nyní musíme vědět, jaká cla budou platit a co se stane po 150 dnech, kdy poslední vlna cel uvalených po rozsudku Nejvyššího soudu USA může přestat platit,“ odpověděl na dotazy Seznam Zpráv europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
„Čistý chaos ze strany americké administrativy,“ řekl o Trumpově posledním útoku předseda Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu (EP) Berndt Lange. „Právní základ, na němž pakt stojí, se změnil. Nejsou nové celní tarify porušením této obchodní dohody? Nikdo neví, zda se jí USA budou držet - nebo jestli toho vůbec budou schopné. Na našem mimořádném zasedání zítra proto navrhnu vyjednávacímu týmu EP, aby pozastavil legislativní práci, dokud nebudeme mít řádné právní posouzení a jasné závazky ze strany USA,“ řekl Lange.
S přihlédnutím k tomu, že prezident nátlakem přiměl desítky dalších zemí k podepsání pro ně nevýhodných obchodních kontraktů, kritické reakce se ze strany obchodních partnerů množí. Nejvyšší pozornost se upíná směrem k Pekingu, kam má prezident USA odjet na konci března. Setkání představitelů dvou ekonomicky nejsilnějších zemí světa bude mít za jedno z témat nepřekvapivě celní politiku.
