Článek
Nesmyslná válka, která začala před čtyřmi lety ničím neomluvitelnou agresí Ruska vůči Ukrajině, snad už brzo skončí a nastane mír. Premiér Andrej Babiš (ANO) to v úterý ráno napsal na síti X. Slyšení o bezpečnosti a obranyschopnosti republiky, které svolal Senát, se ale nezúčastní. Uvedl, že má důležitější program.
Pozvání využije prezident Petr Pavel, naopak se omluvili členové vládní koalice. Setkání se bude konat v den čtvrtého výročí počátku plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině, u jeho příležitosti vyvěsily Úřad vlády, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a některá další ministerstva či veřejné instituce ukrajinskou vlajku jako symbol solidarity. Na ministerstvech vedených SPD, tedy obrany, dopravy a zemědělství, ani na Sněmovně ukrajinská vlajka nebude, uvedl v pondělí na síti X předseda Sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura.
Slyšení by mělo poskytnout informace o tom, jak je Česko připraveno na krizové situace a bezpečnostní hrozby, jak je ochotno spolupracovat se spojenci a zda je jeho legislativa dostatečná.
Jeho účastníci mají také řešit, jaké kroky je třeba podniknout k zabezpečení hospodářství a dodavatelských řetězců nebo jak podobné krize dopadají na psychiku člověka a na společnost.
„24. února 2022 začala ničím neomluvitelná agrese Ruska vůči Ukrajině. Už čtyři roky tak trvá nesmyslná válka, v níž každý další den umírají lidé, jsou ničeny celé vesnice a města a která přináší jen zkázu. Nelze si přát nic jiného než to, aby se konečně přestalo zabíjet a válka skončila,“ uvedl Babiš. Dlouho podle něj platilo, že kdokoli vyzýval k diplomatickým jednáním, okamžitě dostal nálepku a o míru se téměř nesmělo mluvit. To se změnilo až s nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, míní český premiér. „O podmínkách míru se jedná a já doufám, že brzy skutečně nastane,“ dodal Babiš.
24. února 2022 začala ničím neomluvitelná agrese Ruska vůči Ukrajině. Už čtyři roky tak trvá nesmyslná válka, v níž každý další den umírají lidé, jsou ničeny celé vesnice a města a která přináší jen zkázu. Nelze si přát nic jiného než to, aby se konečně přestalo zabíjet a válka…
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) February 24, 2026
Jeho předchůdce v čele vlády Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že pomoc Ukrajině je nejenom správná, ale je to i investice do bezpečnosti České republiky. Nutnost dál podporovat Kyjev zdůraznili i další opoziční politici.
Fiala míní, že ruská agrese vůči Ukrajině ohrožuje i Česko. „Pomoc Ukrajině je nejenom správná, ale je to i investice do naší bezpečnosti. Pokud padne Ukrajina, Rusko se nezastaví a půjde dál. Děkuji všem občanům, kteří Ukrajincům pomáhají. I to je důležité pro naši bezpečnost a dobrou budoucnost,“ napsal dnes bývalý premiér.
Jsou to přesně čtyři roky, kdy Rusko v časných ranních hodinách napadlo Ukrajinu.
— Petr Fiala (@P_Fiala) February 24, 2026
Naše vláda začala tenkrát hned pomáhat. Pomoc Ukrajině je nejenom správná, ale je to i investice do naší bezpečnosti. Pokud padne Ukrajina, Rusko se nezastaví a půjde dál.
Děkuji všem občanům,… pic.twitter.com/tbAPoaOdmK
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) řekl, že česká vláda podporuje diplomatické řešení, aby konflikt skončil co nejdříve. ČR podle něj Ukrajinu podporuje různými formami, pro armádu je navíc z odborného hlediska zdrojem poučení, uvedl. Současná Babišova vláda je k podpoře Ukrajiny mnohem rezervovanější než předchozí Fialův kabinet, prioritu vidí spíše v hájení zájmů českých občanů.
Zůna je jedním z ministrů, kteří se omluvili z úterního veřejného slyšení v Senátu. Novinářům řekl, že v jeho případě je to kvůli velitelskému shromáždění a dalším schůzkám, včetně setkání s olympioniky.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy u příležitosti čtvrtého výročí ruského útoku na Ukrajinu vyjádřilo solidaritu s ukrajinským lidem a na sídle úřadu v pražské Karmelitské ulici vyvěsilo ukrajinskou vlajku. „Zároveň bychom chtěli poděkovat českým učitelům a učitelkám, kteří vzdělávají více než 50 000 ukrajinských dětí. Přejeme si, aby válka co nejdříve skončila,“ uvedlo na síti X. Ukrajinská vlajka dnes visí i na Strakově akademii, sídle vlády a premiéra.
Ruská invaze na Ukrajinu je největším konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Zemřely při ní statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy, desítky tisíc uprchlíků přijala i Česká republika.















